Levantský rift

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Levantský rift
Galilejské jezero

Nejvyšší bod3088 m n. m. (Kurnat as-Saudá)
Délka800 km
Šířka150 km

Nadřazená jednotkaVelká příkopová propadlina
Sousední
jednotky
Anatolie, Arabská deska, Rudomořský rift, Sinajský poloostrov
Podřazené
jednotky
Libanon, Bikáa, Antilibanon, Golanské výšiny, Jordánské údolí, Mrtvé moře, Judská poušť, Judské hory, Šefela, Negevská poušť, Arava, Akabský záliv

SvětadílAsie
StátSýrieSýrie Sýrie
LibanonLibanon Libanon
IzraelIzrael Izrael
Palestina Palestina
JordánskoJordánsko Jordánsko
EgyptEgypt Egypt
Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie
Map
PovodíÁsí, Lítání, Jordán
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Schéma zrodu oceánu

Levantský rift nebo Levantská příkopová propadlina je příkop mezi dvěma tektonickými deskami: Arabskou a Núbijskou (Africkou). Obě desky se pohybují směrem k severu až severovýchodu, ale arabská deska se pohybuje rychleji. Zlomová struktura se táhne z pomezí Sýrie a Turecka, kde se stýká s anatolským zlomem, k jihu přes území Libanonu, Izraele, Palestiny a Jordánska až do Akabského zálivu Rudého moře, kde se napojuje na Rudomořský rift. Na libanonském území je jeho součástí údolí Bikáa lemované pohořími Libanon a Antilibanon. Dále na jih je pak výrazné údolí JordánuGalilejským jezerem a především Mrtvým mořem, jehož břehy jsou nejhlubší proláklinou na souši (400 m pod úrovní světového oceánu). Mrtvé moře je navíc až 400 m hluboké, takže celý příkop dosahuje hloubky kolem 800 m. Na jih od Mrtvého moře pokračuje již suché údolí Arava. U Ejlatu je příkop zaplaven mořem; jako Akabský záliv pokračuje jihozápadním směrem do Rudého moře. Vedle příkopové propadliny do riftové oblasti patří i horská pásma, která příkop lemují. Nejvyššího bodu dosahují vrcholem Kurnat as-Saudá v Libanonu (3088 m).

Související články[editovat | editovat zdroj]