Západní břeh Jordánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Západní břeh Jordánu
الضفة الغربية
(al-Ḍafah al-Gharbiyah)
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie
Hlavní město: Ramalláh
zeměpisné souřadnice:
Rozloha: 5 860 km²
Nejvyšší bod: Tal Ásúr (1022 m n. m.)
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 2 676 740 (odhad 2013)
Hustota zalidnění: 457 ob./km²
Jazyk: arabština (úřední)
Náboženství: islám, judaismus, křesťanství
správa regionu
Nadřazený celek: Stát Palestina
Vznik: 1949 po první arabsko-izraelské válce
Prezident Mahmúd Abbás
Předseda vlády Salám Fajjád
Měna: izraelský šekel, jordánský dinár
mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +970, +972
Internetová doména: ps

Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, hebrejsky: יהודה ושומרון, Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo הגדה המערבית, ha-Gada ha-Ma'aravit (Západní břeh), arabsky: الضفة الغربية, aḍ-Ḍaffä 'l-Ġarbīyä (Západní břeh)) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást Palestinských území (Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém a Pásmo Gazy).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně Kanaánské území, od 14. stol př. n.l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př.n.l., kdy byli tamní Židé vystěhovani do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu znovu osidlováno Židy- po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132-135 n.l. pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě, dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první arabové. Po porážce Osmanského imperia v 1. svět. válce do roku 1948 bylo toto území součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v r. 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou "národní domovinu" Zajordánsko, které Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo.[1] Arabská populace nevyvynula ani před ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu a tak území fakticky nepatřilo žádné existující zemi v regionu. Do roku 1967 bylo součástí Jordánska, pak bylo v Šestidenní válce obsazeno Izraelem, jímž je dodnes okupováno. (Někteří Izraelci[kdo?] dávají přednost fakticky správnějšímu označení tohoto území za „sporné“ místo „okupované“.) Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi ( v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným, nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli je široká škála dobrovolnických hnutí osidlujících "biblické srdce Izraele" od okamžiku, kdy jej Izrael zabral ve válce. Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za "ilegální osady" a některá města a vesnické s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány "utečeneckými tábory". Do dnešního dne zde vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly 4 osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona. Za palestinské území a za osady bývají označovány i obytné městské části Jeruzaléma často chybně nazývané "Východní Jeruzalém"

Guvernoráty[editovat | editovat zdroj]

Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha : Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 60.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu IzraelIzrael Izrael IzraelIzrael Izrael JordánskoJordánsko Jordánsko Růžice kompasu
IzraelIzrael Izrael Sever JordánskoJordánsko Jordánsko
Západ   Palestinská autonomie Západní břeh Jordánu   Východ
Jih
IzraelIzrael Izrael IzraelIzrael Izrael Mrtvé mořeJordánskoJordánsko Jordánsko