Pásmo Gazy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pásmo Gazy
قطاع غزة (Qiṭɑʿ Ġazza)
Vlajka Pásmo Gazy
vlajka
geografie

Gaza Strip map2.svg

Hlavní město: Gaza
zeměpisné souřadnice:
Rozloha: 360 km²
Nejvyšší bod: Abu Auda (105 m n. m.)
Časové pásmo: GMT+2
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 816 379
Hustota zalidnění: 5046 ob./km²
Jazyk: arabština
Národnostní složení: Arabové
Náboženství: sunnitský islám, křesťanství
správa regionu
Nadřazený celek: Stát Palestina
Prezident Mahmúd Abbás (de iure)
Předseda vlády Ismajl Haníja
Měna: Egyptská libra (de facto)
Nový izraelský šekel (₪)
mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +970
Podrobná mapa pásma Gazy (anglicky)

Pásmo Gazy (arabsky: قطاع غزة, Qittāc Ghazah, hebrejsky: רצועת עזה, Recu'at Aza, anglicky: Gaza Strip) je území při pobřeží  Středozemního moře. Na jihozápadě sousedí s Egyptem (zde Pásmo Gazy končí na někdejší hranici mezi Egyptem a Britským mandátem Palestina) a na jihu, východě a severu s Izraelem (zde Pásmo Gazy končí na linii příměří podle dohody o příměří mezi Egyptem a Izraelem, uzavřené 24. února 1949). Je zhruba 41 kilometrů dlouhé, jeho šířka se pohybuje od 6 do 12 kilometrů a celkově se rozkládá na 360 km2. Mezinárodním společenstvím je považováno za součást Palestinské autonomie, kam kromě Pásma Gazy patří i (územně s ním nesouvisející) Judea a Samaří, označované také jako Západní břeh Jordánu.

Od roku 2007 je v moci militantní[1] islamistické organizace Hamás, kterou například Evropská unie a USA řadí mezi teroristické skupiny.[2][3][4] Ta v roce 2006 vyhrála parlamentní volby a o rok později de facto prostřednictvím svých ozbrojených milicí převzala moc v Pásmu Gazy, odkud vyhnala úředníky a bezpečnostní složky Palestinské autonomie a mnohé civilní pracovníky.[5]

Název území je odvozen od jeho hlavního města Gazy. Žije zde přibližně 1,8 milionu palestinských Arabů (Gazanů).[5] Většinou se jedná o uprchlíky či potomky uprchlíků palestinského exodu. Přibližně 2000-3000 (0,7%) obyvatel jsou křesťané a zbytek jsou sunnitští muslimové.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast dnešního Pásma Gazy byla v roce 1517 dobyta Osmanskou říší, jehož součástí následně byla až do první světové války. Na počátku 19. století dominoval regionu kulturně Egypt. Ač bylo pásmo stále pod nadvládou Osmanské říše mnoho obyvatel byli právě Egypťané, kteří emigrovali kvůli politickým nepokojům.

Satelitní snímek Pásma Gazy

Během první světové války (1914–1918) sloužilo pásmo jako bojiště, na kterém se utkali Britové proti Turkům podporovanými Němci. Během Třetí bitvy o Gazu bylo 7. listopadu 1917 pásmo Brity obsazeno. Po válce se Gaza stala součástí britského mandátu Palestina pod kontrolou Spojeného království. Židé osidlovali pásmo Gazy až do nepokojů v Palestině v roce 1929, kdy byli donuceni toto pásmo opustit. Poté vydali Britové zákaz, podle něhož nesměli Židé v tomto pásmu žít. I přesto se někteří Židé vrátili a založili kibuc Kfar Darom poblíž hranice s Egyptem.

Po druhé světové válce vytvořila komise OSN plán na rozdělení mandátní Palestiny, který 29. listopadu 1947 schválilo Valné shromáždění OSN. Podle tohoto plánu měl vzniknout arabský a židovský stát, přičemž oblast dnešního Pásma Gazy měla připadnout budoucímu arabskému státu. Arabské státy však plán odmítly a namísto toho po vyhlášení izraelské nezávislosti 14. května 1948 na nově vzniklý stát zaútočily a rozpoutaly tak první arabsko-izraelskou válku. Izrael válku vyhrál, ale Pásmo Gazy obsazené egyptskou armádou získal po dohodách o příměří z roku 1949 Egypt. Ten tomuto území poté vládl až do roku 1967, kdy jej v šestidenní válce dobyl Izrael. V Pásmu Gazy následně vzniklo několik izraelských osad. Počátkem 90. let získala v rámci Oselských dohod kontrolu nad městy v pásmu nově vzniklá Palestinská samospráva, Izrael nicméně udržoval kontrolu nad místním leteckým prostorem, hranicemi a teritoriálními vodami. V roce 2005 se Izrael za vlády Ariela Šarona z celého Pásma Gazy jednostranně stáhl, přičemž evakuoval všechny své občany (do té doby zde žilo necelých devět tisíc Izraelců).

O rok později se v Pásmu Gazy konaly volby, které vyhrálo hnutí Hamás. To se nejprve pokusilo utvořit vládu národní jednoty pod vedením Ismajla Haníji, zahrnující i poražené hnutí Fatah. V roce 2007 však kompletně převzalo moc po násilných střetech s Fatahem, které z Pásma Gazy vyhnalo. Izrael a Egypt následně uzavřely hraniční přechody s Pásmem Gazy a Izrael zavedl námořní blokádu, aby zamezil přísun zbraní do Pásma Gazy, odkud je od roku 2001 ostřelován raketami. Řada arabských států odmítla převzetí moci Hamásem a v roce 2008 uznaly Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie jako jedinou legitimní palestinskou vládu tu na Západním břehu Jordánu pod vedením Mahmúda Abbáse.[6]

Ozbrojené akce po jednostranném stažení Izraele z Pásma Gazy v roce 2005[editovat | editovat zdroj]

V reakci na palestinské ozbrojené útoky (ostřelování raketami a minomety, teroristické útoky a únosy) a pašování zbraní do Pásma Gazy podnikl Izrael v minulosti řadu vojenských operací. Od roku 2005, kdy se Izrael z Pásma Gazy jednostranně stáhl, na něj bylo palestinskými extremisty vypáleno přes jedenáct tisíc střel.[7][8] S ohledem na tuto hrozbu Izrael vyvinul a začal využívat protiraketový obranný systém Železná kopule, který ničí střely mířící na obydlené oblasti. Za účelem zastavení ostřelování podnikl několik vojenských operací. V roce 2004 podnikl operace Duha a Dny pokání, v roce 2006 operace Letní déšť a Podzimní mraky a v roce 2008 operaci Horká zima. Na přelomu let 2008 a 2009 proběhla rozsáhlá ofenziva označovaná jako operace Lité olovo. Na obou stranách konfliktu si vyžádala asi 1400 mrtvých a více než 5000 zraněných, přispěla však k dramatickému poklesu počtu střel vypálených na Izrael (celkem o 77 % z 3716 v roce 2007 na 858 v roce následujícím). Další ofenzivu, známou jako operace Pilíř obrany uskutečnil Izrael v listopadu 2012. Zabil při ní vojenského velitele Hamásu Ahmada Džabarího a zničil sklady a odpaliště modernějších íránských raket středního doletu. Od července 2014 probíhá operace Ochranné ostří, která je reakcí Izraele na opětovné raketové útoky na jeho území ze strany palestinských militantních skupin.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Guvernoráty Pásma Gazy (anglicky)

Pásmo Gazy je rozděleno do 5 guvernorátů:

Hraniční přechody[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Podle americké diplomatické depeše z roku 2008, zveřejněné serverem WikiLeaks, usiloval Izrael o to, aby byla ekonomika v Gaze „stále na pokraji kolapsu“.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaza Strip na anglické Wikipedii.

  1. Palestinské volby vyhrálo militantní hnutí Hamas [online]. BBC Czech.com, 2006-01-26, [cit. 2011-04-30]. Dostupné online.  
  2. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/oj/2005/l_340/l_34020051223en00640066.pdf
  3. http://findarticles.com/p/articles/mi_qn4188/is_20030907/ai_n11405874
  4. http://www.state.gov/documents/organization/65463.pdf
  5. a b The World Factbook - Gaza Strip [online]. Central Intelligence Agency (CIA), [cit. 2009-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Mubarak calls Hamas' takeover of the Gaza Strip a 'coup' [online]. Haaretz, 2007-06-23, [cit. 2012-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Reports from Gaza need a more balanced perspective [online]. The Australian, 2014-07-26, [cit. 2014-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Rocket Attacks on Israel From Gaza [online]. Izraelské obranné síly, [cit. 2014-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. WikiLeaks Latest Developments

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]