Severní Korea
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Korejská lidově demokratická republika 조선민주주의인민공화국 朝鮮民主主義人民共和國 Chosŏn Minjujuŭi Inmin Konghwaguk Čóson Mindžudžui Inmin Konghwaguk |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Aegukka | |||
| Geografie | |||
| Hlavní město: | Pchjongjang | ||
| Rozloha: | 120 540 km² (99. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Pektusan (2744 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +9 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 22 912 177 (47. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 190 ob. / km² (59. na světě) | ||
| Jazyk: | korejština | ||
| Náboženství | tradiční buddhisté a konfuciáni, křesťané | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | komunistický stát | ||
| Vznik | 15. srpna 1945 (nezávislost na Japonsku) | ||
| Hlava státu | Kim Ir-sen (věčný prezident, nežije) Kim Čong-il (předseda Rady, od července 1994) |
||
| Hlava vlády | premiér Kim Joing-il | ||
| Měna | 1 won = 100 čonů () | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 408 PRK KP | ||
| MPZ | KP | ||
| Telefonní předvolba | 850 | ||
| Národní TLD | .kp | ||
Severní Korea, oficiálně Korejská lidově demokratická republika (zkracováno jako KLDR) je stát ve východní Asii na severní části Korejského poloostrova. Na severu sousedí převážně s Čínou a v nejsevernějším rohu poloostrova také 11,8 km s Ruskem. Na jihu poté vede nejpřísněji střežená hranice světa, podle 38.rovnoběžky, s Jižní Koreou. Počet obyvatel se odhaduje na 23 milionů. Hlavním městem je Pchjongjang. V KLDR panuje totalitní komunistický režim, státní ideologii je Čučche. Severní Korea má čtvrtou největší armádu na světe a rozvinutý jaderný program.
Obsah |
[editovat] Historie
více v článku Dějiny Severní Koreje
Po porážce Japonska v roce 1945 byla Korea bez konzultace s korejskou reprezentací rozdělena vítěznými státy USA a SSSR na dvě části, severní, ovládanou Sovětským svazem a jižní, ovládanou USA. Jejich hranici tvořila 38. rovnoběžka. Jelikož se obě okupační správy nedokázaly dohodnout na společné správě, došlo v roce 1948 ke vzniku dvou ideologicky antagonistických států, Korejské lidově demokratické republiky a Korejské republiky. Následně stáhly USA i SSSR své jednotky z Koreje.
[editovat] Korejská válka
více v článku Korejská válka
25. června 1950 překročila vojska severokorejské lidové armády 38. rovnoběžku s cílem sjednotit Koreu pod komunistickou vládou. Následně byly do Koreje povolány jednotky OSN, aby čelily invazi. Na severokorejské straně se do války později zapojila také Čína. V průběhu války došlo několikrát ke změně situace. Příměří mezi OSN na jedné straně a KLDR s Čínou na druhé došlo 27. července 1953 (Korejská republika a KLDR jsou oficiálně stále ve válečném stavu).
27. května 2009 Severní Korea oznámila že se příměřím již necítí vázána.
[editovat] Ekonomický vývoj
Po válce dosahovala státně řízená ekonomika KLDR vysokého růstu. Země byla považována za druhou nejindustrializovanější v Asii po Japonsku. Doba růstu skončila v 70. letech. V 90. letech se k ekonomickým potížím přidaly povodně a sucha, což vedlo k severokorejskému hladomoru v 2.pol. 90. let. Nefunkčnost státního sektoru vedla v zemi k rozvoji tržní ekonomiky, která je ale stále oficiálně zakázána.
[editovat] Geografie
Země se nachází na severu Korejského poloostrova. Na severozápadě sousedí s Čínou, v severovýchodním cípu země je krátký úsek hranice s Ruskem; na jihu se nachází téměř nepropustná hranice s Jižní Koreou. Západní pobřeží omývají vody Žlutého moře, na východě se rozlévá Japonské moře.
Terén je velmi hornatý, kopce a hory jsou proloženy úzkými a hlubokými údolími. Nejvyšší horou je Pektusan, vyhaslá sopka měřící 2 774 m.n.m, která se nachází na severní hranici země.
[editovat] Administrativní členění země
Země má tříúrovňovou administrativní hierarchii. Na jejím vrcholu stojí 9 provincií, dvě přímo řízená města a tři speciální administrativní oblasti. Na druhé úrovni stojí města, okresy a distrikty, na třetí úrovni jsou městské části, obce, vesnice a dělnické distrikty.
[editovat] Provincie
- Čagang-do (자강도; 慈江道)
- Hamgjong-pukto (함경북도; 咸鏡北道)
- Hamgjong-namdo (함경남도; 咸鏡南道)
- Hwanghe-pukto (황해북도; 黃海北道)
- Hwanghe-namdo (황해남도; 黃海南道)
- Kangwon-do (강원도; 江原道)
- Pchjongan-pukto (평안북도; 平安北道)
- Pchjongan-namdo (평안남도; 平安南道)
- Rjanggang-do (량강도; 兩江道)
[editovat] Přímo řízená města
- Pchjongjang (평양 직할시; 平壤直轄市; Pchjongjang čikalši)
- Rason (Radžin-Sonbong) (라선 (라진-선봉) 직할시; 羅先 (羅津-先鋒) 直轄市; Rason (Radžin-Sonbong) čikalši)
[editovat] Speciální administrativní oblasti
- Průmyslová oblast Kesong (개성 공업 지구; 開城工業地區; Kesong kong-op čigu)
- Turistická oblast Kumgangsan (금강산 관광 지구; 金剛山觀光地區; Kumgangsan kwangwang čigu)
- Speciální administrativní oblast Sinidžu (신의주 특별 행정구; 新義州特別行政區; Sinidžu tchukpjol hengdžonggu)
[editovat] Ekonomika
Země je ekonomicky velmi slabá a vyčerpaná.
Velkou podporu měla od SSSR a dalších lidově demokratických zemí, avšak po kolapsu Východního bloku na přelomu 80. a 90. let se stala jednou z mála zemí, kde se režim nezhroutil a staré vazby tak byly přetrhány. To vedlo k ohromné krizi, jejímž následkem byl jak hladomor, tak hospodářský úpadek. Přestože hospodářská výkonnost klesá, země vynakládá stále v poměru se svými sousedy enormní náklady na zbrojení. Veškerá technika, včetně té vojenské je však vzhledem k izolaci státu považována za velmi zastaralou (ve skutečnosti je mnoho kusů vojenské techniky na velmi vysoké úrovni).[zdroj?] Země trpí nedostatkem elektrické energie; díky tomu tak musí být radikálně omezena spotřeba domácností – povolen je jen určitý počet spotřebičů, během noci pak bývá energie odpojená. Ochromena je též i doprava; soukromé vlastnictví automobilů téměř neexistuje a obyvatelé tak cestují většinou na kolech.
[editovat] Lidská práva
Severní Korea je jednou ze zemí, která je velmi izolovaná od okolního světa a kde jsou soustavně porušována lidská práva.[1] Zprávy mnoha organizací za lidská práva a zahraničních vlád obviňují severokorejskou vládu z jejich omezování; nejvíce kritizováno je omezování práva Severokorejců na svobodné opuštění své země.
Severní Korea je obviňována ze zřizování koncentračních táborů. Odhaduje se, že je v těchto táborech zadržováno asi 200 000 lidí, včetně dětí, které se narodily „třídnímu nepříteli“. V některých táborech se odhaduje roční úmrtnost na 25 %. Jeden z dokumentárních pořadů televize BBC ukázal, že v jednom z těchto táborů testují Severokorejci na vězních chemické zbraně v plynové komoře. Jeden Severokorejec vypověděl: „Viděl jsem celou rodinu testovat dusivý plyn a umřít v plynové komoře. Rodiče, syn a dcera. Rodiče zvraceli a umírali, ale až do poslední chvíle se snažili zachránit své děti dýcháním z úst do úst. Skleněná komora je vzduchotěsná. Je 3,5 metrů široká, 3 metry dlouhá 2,2 metry vysoká. Je tam vstřikovací trubice jdoucí skrz jednotku. Obvykle se rodiny drží při sobě a individuální vězni stojí odděleně v rohu. Vědci sledují celý proces shora skrz sklo“.[zdroj?]
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku North Korea na anglické Wikipedii.
- ↑ Kang Čchol-hwan, Pierre Rigoulot, Pchjogjangská akvária, Fra Praha, 2003, ISBN 80-86603-12-1
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- KRYZÁNEK, Ladislav. Vězni gulagů v KLDR se modlí, aby zemřeli. Mladá fronta DNES, 17. leden 2003, s. A12. ISSN 1210-1168.
- KRYZÁNEK, Ladislav. Severní Korea: jedno gigantické vězení. Mladá fronta DNES, 25. květen 2004, s. A11. ISSN 1210-1168.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránka strany a vlády
- Článek o kanibalizmu v Severení Koreji (německy)
- Amnesty International o Severní Koreji (anglicky)
- Amnesty International o Severní Koreji (německy)
| Komunistické státy |
|---|
|
|||||||||||||
