Hladomor v Severní Koreji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hladomor v Severní Koreji byl hladomor, který se odehrál v Severní Koreji v letech 1994-1998. Oficiální údaj, který by vyčísloval počet obětí na lidských životech, není znám, odhady nicméně hovoří o 220 000 - 3,5 milionu obětí. V KLDR je hladomor označován jako Namáhavý pochod (고난의 행군).

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1991 byla KLDR závislá na pomoci Sovětského svazu, který prodával zemědělské stroje pod cenou, aby dosáhl politických cílů. Po rozpadu SSSR začalo celé zemědělství stagnovat, protože nedostávalo dodávky a nemohlo výhodně vyvážet své zboží do SSSR. Izolace země, spolu s neefektivitou typickou pro kolektivizované zemědělství, zapříčinily totální úpadek tohoto sektoru.

První náznaky hladomoru se objevily již na přelomu let 1992 a 1993, kdy vláda začala autoritativně prosazovat nutnost jíst dvě místo tradičních tří jídel denně, s odvoláním na nezdravost třetího jídla.[1]

Čína na krátkou dobu zaujala místo SSSR, v roce 1993 dodávala KLDR 77 % importu paliva a 68 % importu potravin. To ovšem netrvalo dlouho, v roce 1993 měla Čína neúrodu obilí a protože potřebovala tvrdou měnu, radikálně omezila hospodářskou pomoc KLDR.[2]

Skutečným katalyzátorem hladomoru však byly záplavy v roce 1995, které spláchly úrodu, sklady obilí i infrastrukturu. Byly to největší záplavy za posledních 70 let.[3] O dva roky později, v době, kdy se země ještě nevzpamatovala z důsledků povodní, zasáhlo oblast ničivé sucho. Právě v roce 1997 dosáhl severokorejský hladomor největší intenzity, když kombinace povodní a následného sucha prakticky zničila zemědělství.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Nezávislé analýzy odhadují většinou 800 000 - 1,5 milionu obětí, zatímco KLDR oficiálně uvádí jen 220 000 obětí. Hladomor vedl k rozsáhlým sociálním změnám. Když systém zkolaboval, lidé byli nuceni postarat se o sebe a vznikl nelegální černý trh, který systém dosud toleruje. Někteří experti to popisují jako "kapitalismus zezdola" a "přirozenou smrt severokorejského stalinismu."[4]

Hladomor měl zvláště špatný dopad na děti. Měl za důsledek vznik populace sirotků - bezdomovců, zvaných kkoččebi (꽃제비). Severokorejští předškoláci jsou také o 3-8 cm nižší než jejich jihokorejští vrstevníci.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. “The Two Koreas: A Contemporary History”, Don Oberdorfer. Warner Books 1997
  2. (2010) Nothing to Envy: Real Lives in North Korea, UK, Granta Publications. ISBN 978-1-84708-141-4. 
  3. UN Department of Humanitarian Affairs, “United Nations Consolidated UN Inter-Agency Appeal for Flood-Related Emergency Humanitarian Assistance to the Democratic People’s Republic of Korea (DPRK) 1 July 1996-31 March 1997” April 1996, reproduced on http://www.reliefweb.int/ocha_ol/pub/appeals/96appeals/dprk/prk_atxl.html#top
  4. Andrei Lankov. The Natural Death of North Korean Stalinism [PDF]. Asia Policy, January 2006, 2006-01-01, [cit. 2007-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. BBC News — Are North Koreans really three inches shorter than South Koreans? [online]. 2012, [cit. 2013-11-04]. Dostupné online. (anglicky)