Magnezit
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Magnezit | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | MgCO3 |
| Identifikace | |
| Barva | bílá, šedá, žlutá, hnědá, černá |
| Vzhled krystalu | romboedry, skalenoedry |
| Soustava | klencová |
| Tvrdost | 4–4,5 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | nω = 1,700 nε = 1,509 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 3 g/cm³ |
| Rozpustnost | v horké HCl |
Magnezit (Karsten, 1808), chemický vzorec MgCO3 (uhličitan hořečnatý), je klencový minerál.
Název odvozen z chemického složení.
Obsah |
Původ [editovat]
- metamorfní – přeměnou serpentinitů (hadců) působením vody s rozpuštěným CO2. Na takovýchto výskytech nacházíme často společně s opálem;
- hydrotermální – metasomatickým zatlačením vápenců a dolomitů za přínosu Mg a odnosu Ca;
- sedimentární – vysrážením z mořské vody při vypařování v mělkých zálivech v aridních oblastech.
Morfologie [editovat]
Vzácně klencové krystaly (skalenoedry, romboedry) do velikosti 30 cm. Agregáty běžně hrubě až jemně zrnité, zemité nebo celistvé (porcelánovité).
Vlastnosti [editovat]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 4–4,5, křehký, hustota 3 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {1011}, lom lasturnatý. Před dmuchavkou puká ale netaví se.
- Optické vlastnosti: Barva: Bezbarvý, bílá, šedavě bílá, nažloutlá, narůžovělá, hnědá až černá, bezbarvý v procházejícím světle. Lesk skelný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý. Luminiscence někdy žlutobílá, zelenobílá, modrobílá. Triboluminiscence.
- Chemické vlastnosti: Složení: Mg 28.83 %, C 14.25 %, O 56.93 %, příměsi Ca, Mn, Fe. Rozpustný v horkých kyselinách.
Odrůdy [editovat]
- breunnerit – (Mg,Fe)CO3 – vyšší obsah Fe
Podobné minerály [editovat]
Parageneze [editovat]
Získávání [editovat]
- povrchová těžba – v lomech, pokud ložisko vystupuje na povrch či leží nehluboko pod povrchem. Při tomto způsobu těžby mizí celé kopce nebo vznikají hluboké jámy na straně jedné a vznikají nové kopce z hlušiny na straně druhé.
- podpovrchová (hlubinná) těžba – těžba tzv. "volnou komorou", kdy se v ložisku vyrubají až 30 metrů vysoké dutiny, jejichž strop je podepřen ponechanými pilíři. V tomto případě dochází po čase ke zřícení dutin s následnými projevy: vznik propadlin na povrchu, změny v systému povrchových i podpovrchových vod. Částečně je možné tyto negativní dopady zmírnit zaplněním vyrubaného prostoru hlušinou.
Využití [editovat]
Přidává se do průmyslových hnojiv jako složka dodávající rostlinám potřebný hořčík pro růst a zdárný vývoj. V průmyslu se používá jako žáruvzdorný materiál, odolává teplotám až 1800 °C.[1]
Naleziště [editovat]
Hojný minerál.
- Česko – Mohelno, Hrubšice
- Slovensko – Lubeník, Jelšava, Hnůšťa, Košice
- Rakousko – Pfitschtal, Kraubath,
- Itálie – Baldissero
- Řecko – ostrov Euboia
- Norsko – krystaly v serpentinitech
- Rusko – Satka
- USA – Chewelah ve státě Washington
- a další
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Ibler Zbyněk a kol.: Technický průvodce energetika, BEN - technická literatura, 2002, ISBN 80-7300-026-1, str. 142
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 162–166
Citace [editovat]
- DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.
