Kalcit
| Kalcit | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | CaCO3 |
| Identifikace | |
| Barva | čirá, bílá, žlutavá, červená, šedá, hnědá až černá |
| Vzhled krystalu | nízký nebo hrotitý klenec |
| Soustava | klencová |
| Tvrdost | 3 |
| Lesk | skelný až perleťový |
| Štěpnost | dokonale štěpný podle klence |
| Index lomu | no=1,6584 ne=1,4864 |
| Vryp | bílý s odstínem podle zabarvení |
| Hustota | 2,6 – 2,8 g/cm³ |
| Rozpustnost | rozpustný v HCl |
| Ostatní | barví plamen cihlově červeně |
Kalcit (Haidinger, 1845), chemický vzorec CaCO3 (uhličitan vápenatý), je klencový minerál.
Název pochází z latinského slova calx – vápno.
Obsah |
Původ [editovat]
Kalcit vzniká krystalizací z magmatu a hydrotermálních roztoků, činností organizmů, chemickou cestou rozpuštěním a následným vysrážením z horké i chladné vody.
Morfologie [editovat]
V příznivých podmínkách tvoří krystaly značné velikosti, jinak známe zrnité, krápníkovité, stébelnaté a vláknité agregáty. Může být i celistvého vzhledu bez patrných krystalů.
Vlastnosti [editovat]
- Fyzikální vlastnosti: Lze rýpat nožem (má tvrdost 3), hustota 2,6 – 2,8 g/cm³, výborně štěpný podle klence, křehký.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, žlutavá, červená, šedá, hnědá až černá. Vryp je bílý s odstínem podle zabarvení, které způsobují příměsi Mg, Fe, Mn, Ba, Sr, Pb, Zn. Chemicky čistý kalcit je průhledný, jinak průsvitný. Lesk skelný až perleťový.
- Chemické vlastnosti: Při žíhání plamenem puká a uvolňuje se z něho CO2. Vzniklý CaO barví plamen cihlově červeně. Při styku s kyselinou se uvolňuje CO2 a šumí, obzvláště bouřlivě probíhá jeho reakce s HCl.
Odrůdy kalcitu [editovat]
- islandský vápenec – čirý, chemicky čistý kalcit, při průchodu světelného paprsku dochází k dvojlomu, tento jev objevil Rasmus Bartholin. Tohoto jevu prý využívali Vikingové při navigaci lodí k určení polohy Slunce při zamračené obloze.
- manganokalcit – s příměsí manganu
- plumbokalcit – s příměsí olova
- stronciokalcit – s příměsí stroncia aj.
-
Manganokalcit
-
Dvojlom u islandského vápence
-
Dvočatný srůst
Využití [editovat]
Krystaly dvojlomného islandského vápence se používají jako polarizační hranoly (nikoly). Další využití kalcitu je ve stavebnictví jako stavební kámen, k výrobě vápna a cementu, v hutnictví jako přísada do vysokých pecí, jako dekorační materiál na obklady či ozdobné předměty, ve sklářství se používá k homogenizaci skla.
Naleziště [editovat]
Patří mezi nejrozšířenější minerály na Zemi. Tvoří podstatnou část vápencových usazených hornin (vápenec, křída, opuka, travertin) a hornin vzniklých jejich přeměnou (metamorfózou). Největší množství kalcitu se vyskytuje ve vápencích, mramorech, travertinech a podobných horninách, které tvoří mohutné vrstvy po celém světě. V Česku např. Český kras a Moravský kras, Prachovice, v Evropě např. Alpy, Karpaty.
Krystaly nalezneme na rudních žilách, v dutinách čedičů nebo vápenatých hornin a vápenců.
- Česko: Měděnec, Příbram, Stříbro;
- Slovensko: Banská Štiavnica, Rudňany, Stratená;
- Německo: např. Freiberg;
- Island: Helgustadir (nalezen krystal 6 × 2 m);
- USA: Joplin (Missouri), Itseberg (Nové Mexiko).
