Kalcit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kalcit
Kalcit ze sbírek Národního muzea v Praze, původem z Čech.
Kalcit ze sbírek Národního muzea v Praze, původem z Čech.
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec CaCO3
Identifikace
Barva čirá, bílá, žlutavá, červená, šedá, hnědá až černá
Vzhled krystalu nízký nebo hrotitý klenec
Soustava klencová
Tvrdost 3
Lesk skelný až perleťový
Štěpnost dokonale štěpný podle klence
Index lomu no=1,6584 ne=1,4864
Vryp bílý s odstínem podle zabarvení
Hustota 2,6 – 2,8 g/cm³
Rozpustnost rozpustný v HCl
Ostatní barví plamen cihlově červeně

Kalcit (Haidinger, 1845), chemický vzorec CaCO3 (uhličitan vápenatý), je klencový minerál.
Název pochází z latinského slova calx – vápno.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Kalcit vzniká krystalizací z magmatu a hydrotermálních roztoků, činností organizmů, chemickou cestou rozpuštěním a následným vysrážením z horké i chladné vody.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

V příznivých podmínkách tvoří krystaly značné velikosti, jinak známe zrnité, krápníkovité, stébelnaté a vláknité agregáty. Může být i celistvého vzhledu bez patrných krystalů.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Lze rýpat nožem (má tvrdost 3), hustota 2,6 – 2,8 g/cm³, výborně štěpný podle klence, křehký.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, žlutavá, červená, šedá, hnědá až černá. Vryp je bílý s odstínem podle zabarvení, které způsobují příměsi Mg, Fe, Mn, Ba, Sr, Pb, Zn. Chemicky čistý kalcit je průhledný, jinak průsvitný. Lesk skelný až perleťový.
  • Chemické vlastnosti: Při žíhání plamenem puká a uvolňuje se z něho CO2. Vzniklý CaO barví plamen cihlově červeně. Při styku s kyselinou se uvolňuje CO2 a šumí, obzvláště bouřlivě probíhá jeho reakce s HCl.

Odrůdy kalcitu[editovat | editovat zdroj]

  • islandský vápenec – čirý, chemicky čistý kalcit, při průchodu světelného paprsku dochází k dvojlomu, tento jev objevil Rasmus Bartholin. Tohoto jevu prý využívali Vikingové při navigaci lodí k určení polohy Slunce při zamračené obloze.
  • manganokalcit – s příměsí manganu
  • plumbokalcit – s příměsí olova
  • stronciokalcit – s příměsí stroncia aj.


Využití[editovat | editovat zdroj]

Krystaly dvojlomného islandského vápence se používají jako polarizační hranoly (nikoly). Další využití kalcitu je ve stavebnictví jako stavební kámen, k výrobě vápna a cementu, v hutnictví jako přísada do vysokých pecí, jako dekorační materiál na obklady či ozdobné předměty, ve sklářství se používá k homogenizaci skla.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi nejrozšířenější minerály na Zemi. Tvoří podstatnou část vápencových usazených hornin (vápenec, křída, opuka, travertin) a hornin vzniklých jejich přeměnou (metamorfózou). Největší množství kalcitu se vyskytuje ve vápencích, mramorech, travertinech a podobných horninách, které tvoří mohutné vrstvy po celém světě. V Česku např. Český kras a Moravský kras, Prachovice, v Evropě např. Alpy, Karpaty.

Krystaly nalezneme na rudních žilách, v dutinách čedičů nebo vápenatých hornin a vápenců.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu