Karpaty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: pohoří Karpaty na Měsíci, viz Montes Carpatus.
Karpaty
Карпати, Carpați
Karpaten, Kárpátok
Retezat
Munții Retezat

Nejvyšší bod Gerlachovský štít (2 655 m)
Délka 1 500 km
Rozloha 210 000 km²

Nadřazená jednotka Alpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky
Alpy, Hercynská pohoří, Epihercynské nížiny, Balkanidy, Trácko-makedonský masív, Panonská pánev
Podřazené
jednotky
Západní Karpaty, Východní Karpaty, Jižní Karpaty, Transylvánská vysočina, Rumunské Západní Karpaty, Srbské Karpaty

Světadíl Evropa
Stát

Rakousko Rakousko
Česko Česko
Slovensko Slovensko
Polsko Polsko
Ukrajina Ukrajina
Maďarsko Maďarsko
Rumunsko Rumunsko

Srbsko Srbsko
Povodí Dunaj, Odra, Visla, Dněstr

Karpaty jsou rozsáhlé pásmové pohoří ve střední a východní Evropě. Zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severozápadě navazují na Alpy (Weinviertler Hügelland na Wiener Wald, hranicí je Dunaj). Na jihovýchodě, ve východním Srbsku, přecházejí v Balkanidy. Není zde ostrá geologická hranice a geografické prameny se různí: hranice se vede buď po linii StalaćSokobanjaKnjaževac (masív Ozren i Devica by už patřil pod Balkán), nebo o něco jižněji údolími řek Nišava a Beli Timok (Ozren i Devica patří pod Karpaty). Údolí řeky Velika Morava (popř. její zdrojnice Južna Morava) odděluje Karpaty od Dinarid.

Svou celkovou rozlohou přibližně 210 000 km² Karpaty předstihují i Alpy. Délka karpatského oblouku činí 1 500 km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350 km. Nejvyšší částí Karpat jsou Vysoké Tatry, Gerlachovský štít (2 655 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Karpat vůbec. Mimo několika rozlohou malých oblastí vysokohorského charakteru jsou Karpaty spíše nízké a zalesněné hory. Nad pásmem lesa se nachází asi 5% rozlohy pohoří; části trvale nad hranicí sněhu ani ledovce zde nejsou.

Podle Karpat pojmenoval německý astronom Johann Heinrich von Mädler pohoří Montes Carpatus na přivrácené straně Měsíce.[1][2]

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Jména Karpat ve středoevropských jazycích jsou německy Karpaten, česky, polsky a slovensky Karpaty, maďarsky Kárpátok, ukrajinsky Карпати (Karpati), rumunsky Carpați (čti [karpac]) a srbsky Карпатске планине (Karpatske planine). Anglicky Carpathians.

Jméno celého pohoří se připomíná již u Ptolemaia ve 2. stol. n. l. jako Karpates oros „pohoří Karpaty“. Jméno je starobylého, předkeltského (asi tráckého) původu. Spojuje se s praevropským základem karp- „kámen, skála, útes, strž“, který má paralelu v dnešním albánském karpë „skála, kamení“ a v řadě pomístních jmen od severního Španělska a jihovýchodní Francie až po Balkán.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Karpaty vznikly v průběhu mladších třetihor. Novým názvem pro dobu mladších třetihor je název Neogén. Jde o geologickou periodu patřící do éry kenozoika, která začala přibližně před 23 miliony lety a která trvá dodnes. První vrásnění Karpat začalo asi před 15 000 000 lety na podkladu z vrstev pískovců a břidlic, místy i žulou, vápenci a dolomity. V té době totiž do oblasti pronikly následky alpínského vrásnění. Finální dotvoření profilu pohoří bylo dokonáno ve čtvrtohorách (v neogénu), posunem ledovců v mezidobách dob ledových. V oblasti jižních Karpat lze najít pozůstatky vulkanické činnosti, která rovněž dotvářela vzhled krajiny.

Dělení Karpat[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Dělení Karpat

Mapa

Dle geomorfologického dělení jsou Karpaty geomorfologickým subsystémem Alpsko-himalájského systému. Tradičně se dělí na tři geomorfologické provincieZápadní, Východní a Jižní Karpaty.

Hranici mezi Západními a Východními Karpaty tvoří Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka) ležící ve výšce 683 m n.m. na slovensko-polské hranici. Hranice leží na spojnici měst Bardejov na Slovensku a Nowy Sacz v Polsku. Hranice mezi Východními a Jižními Karpaty leží v rumunském průsmyku Predeal (1 033 m n.m.) na spojnici města Brașov na severu a údolím řeky Prahova na jihu.

Hlavní části Karpat jsou následující:

  1. Vnější Západní Karpaty
  2. Vnitřní Západní Karpaty
  3. Vnější Východní Karpaty
  4. Vnitřní Východní Karpaty
  5. Jižní Karpaty
  6. Rumunské Západní Karpaty
  7. Transylvánská vysočina
  8. Srbské Karpaty – někdy však nebývají považovány za součást Karpat, ale Rodopského systému

Pohoří po obvodu obklopují Vněkarpatské sníženiny.

Karpaty ve státech[editovat | editovat zdroj]

Satelitní mapa Karpat
  • Rumunsko – 55 % rozlohy
  • Slovensko – 17 %
  • Ukrajina – 11 %
  • Polsko – 10 %
  • Maďarsko – 4 %
  • Česko – 3 %
  • Rakousko – méně než 1 %

Následuje výběr některých horských pásem, která patří pod Karpaty. Není to úplný seznam, zcela chybí rakouské, polské a srbské Karpaty.

Moravské Karpaty[editovat | editovat zdroj]

Zelená hora, Beskydy

Nejvyšším vrcholem moravské (i slezské) části Karpat je Lysá hora (1323 m).

Slovenské Karpaty[editovat | editovat zdroj]

Reliéf pohoří

Slovenské Karpaty (především Tatry) jsou nejvyšší částí Karpat. O část svých vrcholů se dělí s Polskem. Gerlachovský štít (2655 m. n. m) je nejvyšším vrcholem vůbec.

Ukrajinské Karpaty[editovat | editovat zdroj]

Kůň na vrcholu hory Krasna, Zakarpatská oblast

Nejvyšším vrcholem této části je Hoverla (2061 m)

Rumunské Karpaty[editovat | editovat zdroj]

Jezero Bucura v jižních Karpatech, Rumunsko
Bucegi v Rumunsku

Pro většinu rumunských hor a pohoří existují dvě až tři verze názvu, např.:

  • Făgăraș (Fagaraš – základní tvar)
  • Făgărașul (ten Fagaraš – základní tvar s určitým členem; podobný rozdíl by bylo třeba německé Alpen a Die Alpen; tvar s určitým členem se používá i na mapách v případě, že následuje nějaký přívlastek, např. Parângul Mare, „Velký Parâng“)
  • Munții Făgărașului (ty Fagarašské hory – slovo „hory“ (munții) je s určitým členem, bez něj by bylo munți)

Karpaty z hlediska ekologického[editovat | editovat zdroj]

Karpaty jižním Polsku
Vodopády v regionu Beljanica v Srbsku

Biotopy[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Karpat se nacházejí významné odlehlé plochy s malým zalidněním, kde se nacházejí neocenitelné plochy s jedinečnými původními biotopy. Žijí zde třeba velké šelmy i některé endemity.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

  • Poslední zbytky bukových lesů
  • Významné jedlové porosty
  • Na 500 endemitických rostlinných druhů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Copernicus, s. 88/31.  
  2. Montes Carpatus, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]