Knjaževac

Knjaževac ;
	; znak
Poloha
Souřadnice	43°30′ s. š., 22°26′ v. d.
Nadmořská výška	221 m n. m.
Stát	Srbsko
	Knjaževac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1 202 km²
Správa
Oficiální web	www.knjazevac.rs
Telefonní předvolba	019
PSČ	19350
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knjaževac (v srbské cyrilici Књажевац) je město na východě Srbska, 280 km jihovýchodně od Bělehradu v regionu známém pod názvem Timocká krajina.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží při hranici s Bulharskem, v Zaječarském okruhu, v údolí řeky Timoku. V roce 2011 mělo podle sčítání lidu 18 089 obyvatel. Je sídlem stejnojmenné opštiny. V jeho blízkosti se nachází vrchol Midžor a resort zimních sportů Babin zub. Protékají zde řeky Svrljiški Timok, Trgoviški Timok a Beli Timok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Existence sídla je v této lokalitě doložena již z doby Římské říše.

Město, jehož původní název zněl Gurgusovac/Гургусовац, bylo v roce 1833 připojeno k Srbsku. Od roku 1859 má současný název. Rozvíjející město bylo těžce poškozeno v roce 1876 během první srbsko-turecké války. V dobách druhé balkánské války v roce 1913 jej obsadili Bulhaři.

V roce 1910 město navštívil známý švýcarský architekt Le Corbusier. Jeho skica pohledu na město je dnes dochována v budově srbského národního muzea.

Během druhé světové války byl okupován německou armádou 11. dubna 1941 a osvobozen dne 10. října 1944. Po roce 1960 bylo město industrializováno, vybudovány např. textilní a obuvnické závody. Vznikl zde také podnik, který spadal pod továrnu na traktory s názvem IMT. V této době byl postaven také místní Dům kultury a zdravotnické středisko.