Bělehrad
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bělehrad (sr. 
Београд, Beograd) je hlavním městem Srbska. Mezi lety 1918–1992 byl také hlavním městem velké Jugoslávie. Žije zde 1,5 milionu obyvatel, město leží na soutoku řek Dunaj a Sáva.
Obsah |
[editovat] Historie
V dobách Keltů tu existovala osada; poté, co se Bělehradu zmocnili Římané, dali mu název Singidunum, měli zde také přístav svojí flotily. Od 6. století město patřilo Byzantské říši, po stěhování národů a úpadku Byzantské říše se sem nastěhovali Slované. V roce 1284 se Bělehrad stal poprvé hlavním městem Srbska. V letech 1316–1402 byl součást Uher. V roce 1402 se Bělehrad stal hlavním městem posledního srbského státu v středověku – Srbského despotátu. V tomto období dochází k rozkvětu Srbska i Bělehradu. Srbsko bylo po Českých zemích největším dodavatelem stříbra v Evropě. V období husitských válek a úpadku těžby stříbra se Srbsko stalo státem s největší těžbou stříbra, což umožnilo srbském králi Štěpánu Lazarevičovi udělat z Bělehradu jedno z největších kulturních a hospodařských měst Evropy. Turecké obléhání Bělehradu proběhlo 4. července až 22. července 1456. V důsledku tureckých nájezdů řada vysoce vzdělaných lidí z Byzance, Bulharska, Řecka a Makedonii utekla do Bělehradu. V tomto důsledku se Bělehrad stal jednotným kulturním centrem, ne jen ve Východní ale v celé Evropě. Jedním z nejvýznamnějších takových lidí byl Bulhar Konstantin Filosof, který byl osobním životopiscem krále Štěpána. Sám král Štěpán také psal. Král napsal první renesanční dílo srbské literatury – sonetní věnec Slovo ljubve (Slovo lásky). V 15. století tu byla pohraniční pevnost Uherska, kterou však roku 1521 po několika neúspěšných pokusech dobyli Turci. V letech 1688–1690, 1717–1739 a 1789–1791 ho drželi Rakušané, od roku 1806 je hlavním městem Srbska; přesto až do roku 1867 tu byla stále přítomná turecká vojenská posádka. Od roku 1918 byl pak hlavním městem Království SHS, v roce 1929 Jugoslávie. Za druhé světové války byl obsazen nacistickým Německem, osvobodili ho v říjnu 1944 jugoslávská národní armáda a Rudá armáda. V roce 1999 byl bombardován vojsky NATO.
[editovat] Charakter města
Jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel má Bělehrad dominantní postavení v zemi. Je hospodářským, politickým i kulturním centrem státu.Také je zde i mezinárodní letiště Nikoly Tesly v Surčinu a velký přístav na Dunaji. Město má také mnoho vysokých škol a dvě univerzity (1863, 1975). Z Bělehradu vedou dálnice do Záhřebu, Subotice a do Skopje.
[editovat] Průmysl
Na bělehradských předměstích jsou i četné,i když většinou nevelké strojírenské závody(především na výrobu obráběcích a zemědělských strojů),dále podniky textilní, kožedělné, dřevozpracující, chemické a potravinářské.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Srbsko |
 |
Související články obsahuje Portál Balkán |
