Intel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Intel Corporation
Logo
Právní forma akciová společnost
Založeno 1968
Sídlo USA Santa Clara, Kalifornie, USA
Oblast výroby počítačový hardware
Vyráběné produkty Mikroprocesory
Flash paměti
Čipsety
Síťové karty
Bluetooth čipsety
Obrat Red Arrow Down.svg 53,3 mld $ (2012)
Výsledek hospodaření Red Arrow Down.svg 11,0 mld $ (2012)
Počet zaměstnanců 104.700 (2012)
Slogan Leap Ahead („skok kupředu“)
Oficiální web intel.com
Centrála Intelu, Santa Clara, Kalifornie

Společnost Intel Corporation je největším světovým výrobcem polovodičových obvodů a dalších zařízení. Společnost byla založena Robertem Noycem a Gordonem Moorem v roce 1968 pod původním názvem Integrated Electronics Corporation. Hlavní sídlo firmy je v kalifornském městě Santa ClaraUSA, v lokalitě nazývané Silicon Valley. Celé sídlo Intelu je složeno z komplexu několika budov, centrála je pak v budově pojmenované po zakladateli společnosti Robertu Noyceovi. V sídle Intelu také naleznete muzeum mikroprocesorů.

Po celém světě pracuje pro společnost Intel přes 96 500 zaměstnanců. Jako jedna z největších světových společností s ročním obratem 37,6 miliard $ (2008) a hodnotou 127 miliard $ (k 8. červnu 2006) je společnost kótována na mnoha světových burzách (NASDAQ: INTC; SEHK: 4335)

Intel je znám mezi běžnými lidmi především svými procesory. Ročně jich vyrobí přes 100 miliónů, což je zhruba 75 % celosvětové produkce x86 procesorů (r. 2000). Kromě procesorů pro osobní počítače vyrábí procesory pro PDA, čipsety, flash paměti, telekomunikační čipy i multimediální vybavení domácností (dětské elektronické mikroskopy a web kamery).

Intel se koncem roku 2005 rozhodl změnit své 37 let staré logo i známý slogan. Slogan Intel inside tak nahradil claim Leap ahead („skok kupředu“).

Produkty[editovat | editovat zdroj]

Procesory[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Procesory Intel.

V roce 2008 uvedl Intel dvě nové platformy. Procesory Core i7 založené na architektuře Nehalem do Patice 1366.

Dále to byl Atom určený pro netbooky, který je v 441-ball µFCBGA pouzdře (letování přímo na PCB).

Mezi třetím a čtvrtým kvartálem 2009 uvedl Intel na trh Core i5 a pro něj Patici 1156.

V lednu roku 2011 intel zahájil prodej Core i5 a i7 2. generace s produktovým označením Sandy Bridge pro patici 1155 do vydaní Sandy Bridge-E jedná z nejvýkonnějších. Během listopadu 2011 byl uveden procesoru i7 Sandy Bridge-E nejvýkonnější procesory současnosti pro patici 2011. Během dubna roku 2012 došlo k vydaní procesoru Ivy Bridge pro patici 1155. V červnu roku 2013 Intel vydal procesory Core 4. generace Haswell s paticí 1150.

Čipové sady[editovat | editovat zdroj]

Pro Core 2 Duo a Quad má nejnovější čipovou sadu x4x (P45, G43,...). Pro Core i7 to je X58.

Grafické karty[editovat | editovat zdroj]

DirectX kompatibilní[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Intel GMA.

Intel se už dlouhou dobu věnuje vývoji pouze integrovaných grafických čipů Intel Graphics Media Accelerator (zkráceně GMA) do jejich čipsetů. Nejnovější je X4500 v x45 čipsetech.

Vlastní architektura[editovat | editovat zdroj]

Intel pracuje na projektu Larrabee, mělo by jít o grafickou kartu založenou na velkém počtu jednoduchých x86 jader.

  • Vydání 4Q 2012.
  • Kompatibilní s x86 instrukcemi.
  • Jazyk pro programování je Intel CT.
  • Mnoho malých x86 jader.
  • Každé jádro má připojenou 512bitovou vektorovou jednotku a speciální jednotku pro práci s texturami.
  • 45nm proces.
  • 600mm2 plocha.
  • Označení jádra P55C.
  • Počet tranzistorů je 1,65-1,7 miliardy.

Centrino[editovat | editovat zdroj]

Centrino je označení, které zaručuje, že dané zařízení obsahuje specifikované součásti (hardware). Skládá se z procesoru, čipsetu+grafiky a WIFI. To vše vyráběné Intelem. Většinou se jedná o součástky ze střední třídy.

Porušování pravidel hospodářské soutěže v Evropské unii[editovat | editovat zdroj]

Evropská komise 13. května 2009 vyměřila firmě Intel rekordní pokutu 1,06 miliardy eur za poskytování slev odběratelům pod podmínkou omezení použití čipů konkurence. Tím byla narušena evropská pravidla pro hospodářskou soutěž. Podle Evropské komise Intel poškozoval konkurenci od roku 2002 porušování pravidel hospodářské soutěže ze strany americké firmy se týkalo především čipů s označením x86 CPU. Dále podle EK platil Intel majiteli řetězce s elektronikou MediaMarkt za to, aby skladoval výhradně počítače s čipem Intel.[1] Rozhodnutí komise je konečné a není možné se již proti němu odvolat.[2] Intel přesto obvinění popírá. V jiných zemích byl odsouzen jako vinen, proto se předpokládá že i zde nakonec odvolání neuspěje.

Intel se s firmou AMD mimosoudně dohodl na vyrovnání ztráty ze zisku částkou 1,25 miliardy USD. Firma AMD ale kvůli omezování konkurentem přišla odhadem o cca 30-50 miliardy amerických dolarů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Intel dostal astronomickou pokutu za omezování konkurence ČT24, 13. května 2009
  2. Antitrust: Commission imposes fine of 1.06 billion euros on Intel for abuse of dominant position; orders Intel to cease illegal practices - questions and answers

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Larrabee[editovat | editovat zdroj]