Akciová společnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Akciová společnost je obchodní společnost, jejíž kapitál je rozdělen na stejné podíly, obchodovatelné akcie. Ty se kupují a prodávají na kapitálových trzích. Nákupem akcie se každý může stát podílníkem akciové společnosti čili akcionářem, čímž získává část celkové hodnoty společnosti, právo na dividendy a hlas na valné hromadě společnosti. Za ztráty společnosti ručí pouze svým podílem. Akciová společnost patří k nejrozšířenějším formám podnikání, a to jak v Česku, tak i v ostatních zemích s liberálním („kapitalistickým“) hospodářstvím.

Od 1. ledna 2014 je akciová společnost v České republice upravena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který nahrazuje úpravu akciové společnosti v obchodním zákoníku.

Charakter společnosti[editovat | editovat zdroj]

Akciová společnost je právnická osoba, jejímž statutárním zástupcem je volené představenstvo (správní rada). Majetek je rozdělen na určitý počet akcií, původně vydaných s určitou nominální či emisní hodnotou; jak se s akciemi obchoduje, vzniká a mění se i jejich tržní hodnota. Jak se podle poptávky a nabídky na burze mění cena těchto akcií, mění se i hodnota pro vlastníky celého podniku, a to často i rychle a značně. Společnost za svoje závazky odpovídá celým svým majetkem, akcionář za závazky společnosti neručí a ani není povinen uhradit ztrátu společnosti. Od roku 2014 už akciová společnost nemusí pro případ ztráty vytvářet povinný rezervní fond. Rezervní fond však zřídit může dobrovolně. Každá akciová společnost musí mít uvedenou ve své firmě zkratku, obvykle a.s.[pozn. 1] (jak to mají dnes v Česku téměř všechny společnosti), případně akc. spol.[1]

Založení a vznik společnosti[editovat | editovat zdroj]

Při utváření akciové společnosti jsou zásadní dva momenty – založení a vznik.

Společnost může být založena jedním zakladatelem či více zakladateli. K založení akciové společnosti postačuje přijetí stanov zakladateli. Stanovy musí mít povahu veřejné listiny.[2] Založení akciové společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné emisní ážio a alespoň 30 % hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.[3] Minimální výše základního kapitálu akciové společnosti je 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR, vede‑li společnost účetnictví v EUR.[4]

Akciová společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.[5]

Orgány společnosti[editovat | editovat zdroj]

V českém právu je tradičním dualistický systém vnitřní struktury akciové společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo jako statutární orgán a dozorčí rada jako kontrolní orgán. Zákon o obchodních korporacích ale umožňuje zvolit také systém monistický, kde za společnost jedná statutární ředitel, který je doplňován správní radou jako orgánem kontrolně-řídícím.[6]

Dualistický systém[editovat | editovat zdroj]

  • Valná hromada – je shromáždění všech akcionářů, nejvyšší orgán akciové společnosti. Ustavující valná hromada rozhodne o založení společnosti, další rozhodují pak například o změnách stanov, volí orgány společnosti, schvalují rozdělení zisku a účetní závěrku. Každý z akcionářů zde má počet hlasů, dle počtu vlastněných akcií.
  • Představenstvo – je statutární orgán, který má za úkol řídit společnost v době mezi valnými hromadami, operativně rozhodovat a vést účetnictví. Obvykle je volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že tato působnost náleží dozorčí radě. Neurčí-li stanovy jinak, má představenstvo 3 členy. Délku funkčního období členů představenstva je možno sjednat libovolně.
  • Dozorčí rada – je orgán, jehož úkolem je dohlížet na působnost představenstva, má povoleno kontrolovat účetnictví i všechny další doklady společnosti. Její členy vždy volí valná hromada. Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada 3 členy a funkční období člena dozorčí rady je 3 roky. Podle původního obchodního zákoníku (účinný do 31. prosince 2013) volili ve společnostech s více než 50 zaměstnanci 1/3 dozorčí rady zaměstnanci a počet členů dozorčí rady musel být dělitelný třemi.

Monistický systém[editovat | editovat zdroj]

Dějinný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Forma sdružování majetků za účelem podnikání, kde si podílníci rozdělují výnosy úměrně k výši svých podílů a ručí za výsledky jen těmito podíly, vznikla už v antice. Rozvoj společností tohoto typu nastal ve středověkých městech, až se postupně vyvinuly v akciové společnosti. Od 18. století vzniká i obchod s akciemi.

První akciovou společností, která vznikla na území Česka, byla K. K. privilegirten Zucker-Raffinerie in Königsaal bey Prag založená v roce 1792. Český název zní C. k. privilegovaná rafinerie cukru ve Zbraslavi u Prahy. Další pokusy byly z různých oborů, např. Schwimmanstalt in Prag auf der Moldau (Plavecký ústav v Praze na Vltavě) založený v roce 1812 nebo Pražská akciová společnost paroplavební, založená v roce 1822. Obecně upravil právní postavení akciových společností zákon o spolcích (1852), na nějž navázalo v roce 1899 ministerské nařízení nazvané Akciový regulativ. V letech 19501990 upravoval akciové společnosti velmi kusý zákon č. 243/1949 Sb., který byl po změně politického režimu nahrazen zákonem č. 104/1990 Sb. Dnes je akciová společnost upravena Obchodním zákoníkem a od 1. leden 2014 zákonem o obchodních korporacích.

Označení akciové společnosti v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Bulharsko (Акционерно дружество, АД), Dánsko (Aktieselskab, A/S), Finsko (Osakeyhtiö, OY), Francie (Société anonyme, S. A.), Chorvatsko (dioničko društvo, d.d.), Itálie (Società per Azioni, S.p.A.), Německo (Aktiengesellschaft, AG), Norsko (Aksjeselskap, AS), Polsko (Spółka Akcyjna, S.A.), Rumunsko (Societate pe Actiuni, s.a.), Rusko (Акционерное общество, Akcioněrnoje Obščestvo, AO), Slovensko (akciová spoločnosť, a.s. nebo též účastinná spoločnosť), Slovinsko (delniška družba, d.d.), Srbsko (akcionarsko društvo, a.d.), Španělsko (Sociedad anónima, S. A.), Švédsko (Aktiebolag, AB)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon o obchodních korporacích ve svém ustanovení § 243 odst. 2 výslovně připouští pouze zkratku bez mezery. V tom se liší od dřívějšího obchodního zákoníku, platného do konce roku 2013, který v ustanovení § 154 odst. 2 tuto zkratku uváděl s mezerou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen "ZOK"), § 243, [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.
  2. § 8, 250 a 776 ZOK
  3. § 253 ZOK
  4. § 246 ZOK
  5. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "OZ"), § 126, [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.
  6. § 396 ZOK
  7. http://www.companyexperts.cz/clanky/valna-hromada-jak-na-to

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lasák, J., Pokorná. J., Čáp, Z., Doležil, T. a kol.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : Wolkers Kluwer, 2014, 2000 s.
  • Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, 1008 s.
  • Hejda, J. a kol.: Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně jejich návaznosti na české a evropské předpisy. 1. vydání. Praha : Linde, 2013, 784 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]