Společnost s ručením omezeným

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Společnost s ručením omezeným je jednou z forem obchodních společností, celosvětově je běžně využívána. V České republice je nejrozšířenější formou podnikání, upravuje ji zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Zákonem je považována za společnost kapitálovou[1], vykazuje však i některé rysy společnosti osobní.

Založení a vznik společnosti[editovat | editovat zdroj]

Společnost tohoto typu může založit jediný společník nebo více společníků. Obchodní firma společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“ (nebo jako zkratku s.r.o. či spol. s r.o.[pozn. 1]).[2] Minimální vklad společníka, a tudíž i minimální výše základního kapitálu společnosti, je 1 Kč.[3] Společnost je založena v okamžiku, kdy se všichni její společníci dohodnou na obsahu společenské smlouvy a podepíší ji u notáře.[4]

Do podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceny všechny nepeněžité vklady, vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 %.[5] Pokud je vklad nepeněžitý (tj. nemovité věci, akcie, auta atd.), musí jej ocenit soudní znalec.[6] Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby.[7] Před vznikem společnosti přijímá a spravuje vklady správce vkladů, jmenovaný společenskou smlouvou.[8]

Společnost bez ohledu na den svého založení vznikne až zápisem do obchodního rejstříku.[9] Mezi založením a vznikem ještě nemá právní subjektivitu.

Právní odpovědnost[editovat | editovat zdroj]

Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci pak společně a nerozdílně ručí za závazky společnosti do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.[10] Ručí tedy i společník, který svou část vkladu již splatil, jestliže zbylí společníci ještě nesplatili svoje vklady. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho rozsah. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení společníků zaniká.

Orgány společnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Valná hromada – nejvyšší orgán společnosti. Členy valné hromady jsou všichni společníci. Svolává ji jednatel společnosti nejméně jedenkrát ročně[11] a do její působnosti patří např. rozhodování o změně společenské smlouvy, změně základního kapitálu, o připuštění nepeněžitého vkladu, volba a odvolání jednatele a dozorčí rady (byla-li zřízena), dále valná hromada schvaluje například rozdělení zisku, účetní závěrku atd.[12] V jednočlenné společnosti vykonává působnost valné hromady její společník.[13]
  • Jednateléstatutárním orgánem společnosti jsou jeden nebo více jednatelů. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti.[14] Jednatelé jsou uvedeni v obchodním rejstříku.[15]
  • Dozorčí rada – tento nepovinně vytvářený orgán dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje účetní dokumentaci, jednou ročně předkládá zprávu o své činnosti valné hromadě.

Společníci[editovat | editovat zdroj]

V postavení společníků se akcentuje kapitálová povaha, nikoli osobní povaha. Rozsah práv a povinností je nerovný, řídí se majetkovou účastí společníků na společnosti.

Vznik členství ve společnosti s ručením omezeným[editovat | editovat zdroj]

  • Originární – zakladatelé a přistupující osoby, členství vzniká:
    1. uzavřením společenské smlouvy;
    2. vydáním zakladatelské smlouvy jedním zakladatelem;
    3. při zvýšení základního kapitálu společnosti.§ 122 ZOK
  • Derivativní – při převodu obchodního podílu nebo přechodu obchodního podílu, členství vzniká:
    1. převodem obchodního podílu smlouvou nebo rubopisem na kmenovém listu;[16]
    2. děděním obchodního podílu;[17]
    3. univerzálním právním nástupnictvím po zaniklé právnické osobě, která byla společníkem;[18]
    4. převodem uvolněného podílu v ostatních případech.[19]

Práva společníků[editovat | editovat zdroj]

  • Právo na podíl na zisku[20]

Základní podmínkou je, že společnost musí nějaký zisk vytvořit. Rozhodnutí o užití zisku, který s.  r.  o. vytvořila, náleží do působnosti valné hromady. Podíl na zisku se mezi společníky dělí podle velikosti obchodních podílů společníků (lze sjednat jinak). Podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od rozhodnutí valné hromady o jeho rozdělení. Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku.

  • Právo na vypořádací podíl[21]

Zatímco právo na likvidační podíl nastupuje při zániku společnosti, právo na vypořádací podíl vzniká ve fázi trvající existence společnosti, jestliže některý ze společníků opouští společnost bez právního nástupce, resp. přechází-li uvolněný podíl na společnost. Zaniká-li účast společníka na společnosti jinak než převodem obchodního podílu, tedy zaniká-li smrtí fyzické osoby (v případě, že společenská smlouva vyloučila přechod obchodního podílu na dědice), zánikem právnické osoby (v případě, že společenská smlouva vyloučila přechod obchodního podílu), vyloučením společníka (kaduční řízení, soudní řízení, konkurs, exekuce), vystoupením společníka (§ 164, § 202 a § 207 odst. 3 ZOK), zrušením účasti společníka soudem (§ 205). Výše vypořádacího podílu se odvozuje od hodnoty, resp. odhadu hodnoty obchodní korporace a poměru, kterým se společník na hodnotě podílel.[22]

  • Právo na podíl na likvidačním zůstatku[23]

Podíl na likvidačním zůstatku náleží společníkovi, zaniká-li obchodní korporace s likvidací. Likvidační podíl se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů. Neměl-li žádný ze společníků vkladovou povinnost, rozdělí se likvidační zůstatek mezi společníky rovným dílem.

  • Právo podílet se na řízení společnosti[24]

S. r. o. jako kapitálová společnost má zvláštní strukturu orgánů, nevylučuje manažerské řízení prostřednictvím nespolečníka, jednateli tak mohou být společníci, nebo jiné osoby – jednatelé mohou být jmenování společenskou smlouvou nebo valnou hromadou. Proto není právem společníka být jednatelem či členem jiného orgánu společnosti (kromě valné hromady). Právo podílet se na řízení společnosti uskutečňuje společník prostřednictvím své účasti na valné hromadě. Úprava organizace a hlasování je stanovena ve společenské smlouvě (podle zákona připadá jeden hlas na 1 Kč vkladu společníka, ledaže společenská smlouva stanoví jinak). Pozastavení hlasovacích práv nastává např. pokud se dotýká hlasování společníka (např. rozhoduje se o jeho vyloučení či o jeho odvolání z funkce orgánu společnosti).

  • Právo na informace[25]

Právo žádat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva určená společenskou smlouvou. Právo kontrolovat doklady společnosti mají společníci sami či skrze svého zástupce, bude-li tento zástupce zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží. Mlčenlivost může být doložena smlouvou nebo skutečností, že zástupce je k mlčenlivosti vázán ze zákona (např. advokát, daňový poradce).

  • Právo na společnickou žalobu[26]

Společník může v zákonem vymezených případech podat žalobu proti členovi orgánu společnosti (jednatel, člen dozorčí rady), ve skutečnosti však nejde o žalobu společníka, ale jenom o žalobu podanou společníkem jménem společnosti (žaloba ut singuli). Žaloba se uplatní především v případech, kdy jednatel či člen dozorčí rady svým jednáním v rozporu s povinností péče řádného hospodáře způsobil společnosti újmu. Dle § 4 odst. 1 ZOK dochází k obrácení důkazního břemene, takže žalovaná osoba musí prokázat, že se nedopustila protiprávního jednání, ledaže soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat.

  • Minoritní práva[27]

Ochrana menšiny se vztahuje na společníky, kteří mají vklady ve výši minimálně 10 % základního kapitálu. Mají právo požádat jednatele o svolání valné hromady. V případě, že ke svolání valné hromady nedojde do jednoho měsíce, mohou ji svolat sami.

Povinnosti společníků[editovat | editovat zdroj]

  • Vkladová povinnost[28]

Výši vkladové povinnosti společníků zákon nestanoví, je tedy věcí společenské smlouvy, aby určila, jak velký vklad musí do společnosti společníci vnést. Nepeněžitý vklad musí být do společnosti vnesen před jejím vznikem (zápisem do obchodního rejstříku), peněžitý vklad musí společník splatit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti.
Je-li společník v prodlení se splácením peněžitého vkladu, uhradí společnosti úrok ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády, neurčí-li společenská smlouva jinak.
Společník nesmí po dobu prodlení s plněním vkladové povinnosti vykonávat hlasovací právo a k jeho hlasu se nepřihlíží při zjištění usnášeníschopnosti.
Vedle možnosti požadovat úrok z prodlení může společnost přistoupit i k vyloučení společníka v tzv. kadučním řízení. O vyloučení rozhoduje valná hromada alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů. Před rozhodováním o vyloučení musí být společník vyzván ke splnění vkladové povinnosti a musí mu být poskytnuta přiměřená lhůta.[29]

  • Příplatková povinnost[30]

Tuto povinnost může stanovit společenská smlouva, na jejímž základě musí rozhodnout valná hromada nebo může jít o rozhodnutí společníka se souhlasem jednatele, i když tak nestanoví společenská smlouva. Slouží k tvorbě vlastního kapitálu, to znamená, že společník svým příplatkem přináší společnosti další zdroj financování, aniž by tento příplatek měl vliv na výši společníkova vkladu nebo na výši základního kapitálu. Jestliže společenská smlouva umožňuje stanovit příspěvky, musí také určit, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit.
Společník, který pro příplatkovou povinnost nehlasoval, nemůže příplatkovou povinnost odmítnout, ale má právo vystoupit ze společnosti ohledně podílu, na který je příplatková povinnost vázána, avšak pouze tehdy, pokud již zcela splnil svou vkladovou povinnost spojenou s tímto podílem. Vystoupením ze společnosti jeho příplatková povinnost zanikne.
Prodlení se splácením příplatků má stejné následky jako při prodlení se splácením vkladů, tedy i možnost, že v případě nesplnění povinnosti může být společník ze společnosti vyloučen v kadučním řízení.

  • Zákaz konkurence[31]

Zákon omezuje působení jednatele ve společnostech s obdobným předmětem činnosti. Společenská smlouva může určit, že se zákaz konkurence vztahuje i na společníky.

  • Povinnost loajality[32]

Povinností společníka je chovat se ke společnosti čestně a zachovávat její vnitřní řád (zejména společenskou smlouvu).

Dějinný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Společnost s ručením omezeným byla poprvé uzákoněna jako forma obchodní společnosti v Německu roku 1892. Pod německým vlivem byl v Rakousku přijat 6. března 1906 Zákon č. 58/1906 ř. z. o společnostech s ručením omezeným, který platil i v Československu až do roku 1950, kdy společnost s ručením omezeným přestala v Česku existovat; v Rakousku tento zákon platí dodnes. Společnost s ručením omezeným se do československého právního řádu vrátila až novelou Hospodářského zákoníku roku 1990. Dnes je upravena Obchodním zákoníkem. V Portugalsku byla společnost s ručením omezeným upravena zákonem v roce 1917, v Brazílii v roce 1919, v Chile v roce 1923, ve Francii v roce 1925, v Belgii v roce 1935. Na Slovensku byla společnost s ručením omezeným uzákoněna rozšířením územní působnosti zákona č. 58/1906 ř. z. v roce 1920.

Změny ve světle zákona o obchodních korporacích[editovat | editovat zdroj]

Způsob zakládání a chod společnosti s ručením omezeným zásadním způsobem změnil zákon o obchodních korporacích, který je účinný 1. ledna 2014. Zákon odstranil povinnost vytvoření základního kapitálu ve výši 200 000 Kč, namísto něj zavedl minimální vklad ve výši 1,- Kč (§ 142 ZOK). Další významnou změnou je možnost vytvořit více druhů podílů, se kterými je spjato více druhů práv a povinností.[33] Podíly je také možné vtělit do volně převoditelného cenného papíru – kmenového listu. Jednatelem může být nově také právnická osoba.[34] Byla zrušena povinnost zřizovat rezervní fond.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon o obchodních korporacích ve svém ustanovení § 132 odst. 2 výslovně připouští pouze zkratky bez mezer. V tom se liší od dřívějšího obchodního zákoníku, platného do konce roku 2013, který v ustanovení § 107 tyto zkratky uváděl s mezerami.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. zákon č. 90/2012 Sb. ze dne 25. ledna 2012, o obchodních korporacích, § 1 odst. 2 [online]. [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.  
  2. § 132 ZOK
  3. § 142 ZOK
  4. § 8 ZOK, § 776, odst. 2 ZOK
  5. § 23, odst. 2 ZOK, § 148 ZOK
  6. § 143 ZOK
  7. § 17, odst. 3 ZOK
  8. § 18 ZOK
  9. zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 25. ledna 2012, občanský zákoník, § 126 odst. 1 [online]. [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.  
  10. § 132 ZOK, § 1872 OZ
  11. § 181 ZOK
  12. § 190 ZOK
  13. § 11 ZOK
  14. § 194 ZOK, § 195 ZOK
  15. zákon č. 304/2013 Sb. ze dne 12. září 2013, o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, § 25 odst. 1 písm. g) [online]. [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.  
  16. § 208-210 zákona o obchodních korporacích
  17. § 42, 211 ZOK
  18. § 42 ZOK
  19. § 213-215 ZOK
  20. § 34-36 + § 40-41 + § 161 ZOK
  21. § 36,, 213-215 ZOK
  22. ŠTENGLOVÁ, Ivana; HAVEL, Bohumil; CILEČEK, Filip. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha : C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-480-3.  
  23. § 37 ZOK
  24. § 168 169 a 173 ZOK
  25. § 155-156 ZOK
  26. § 157-160 ZOK
  27. § 187 ZOK
  28. § § 23, § 150-151, § 169 odst. 3, § 171 odst. 1 písm. b), § 187 odst. 1 písm. d) ZOK
  29. § 239 OZ
  30. § 162-166 ZOK
  31. § 199 ZOK
  32. § 212 OZ
  33. Zlatakoruna.info: Víte, že základní kapitál s.r.o. může být 1,- Kč?
  34. RANDA HAVEL LEGAL: Rekodifikace

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]