Euro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Euro (symbol €, měnový kód ISO 4217: EUR) je měna eurozóny a po americkém dolaru (USD) druhý nejdůležitější reprezentant ve světovém měnovém systému. Měnová politika eurozóny je prováděna Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu nad Mohanem.

Euro je oficiálním platidlem v 15 z 27 států Evropské unie (těchto 15 států tvoří eurozónu) a v šesti dalších zemích mimo EU.

Obsah 1 Historie eura 2 Psaná podoba eura 3 Euromince a eurobankovky 4 Členské státy eurozóny 5 Státy a území mimo eurozónu používající euro 6 Maastrichtská kritéria 7 Měny navázané na euro 8 Jiné snahy o „kontinentální měnu“ 9 Aktuální kurz 10 Reference 11 Související články 12 Externí odkazy

[editovat] Historie eura

Euro platí jako kreditní peníze od 1. ledna 1999 a 1. ledna 2002 bylo zavedeno jako hotovostní peníze, a tak nahradilo dříve platné měny používané v příslušných státech eurozóny.

Euro svého historicky nejsilnějšího kurzu, který představoval 1,5940 amerického dolaru za euro, dosáhlo na devizovém trhu 23. dubna 2008, svůj největší propad pak zaznamenalo 26. října 2000 při kurzu 0,8252 USD za euro. Průměrný kurz v období od zavedení eura 1. ledna 1999 do 31. prosince 2007 činil 1,08 USD za euro. Průměrný kurz v roce 2006 byl 1,25 amerického dolaru za euro, v roce 2007 pak 1,37 USD za euro.

Postupně se zvyšuje role eura jako rezervní měny v mezinárodním měnovém systému na úkor amerického dolaru. Zatímco v roce 1999 držely centrální banky 18 % svých devizových rezerv v eurech a 71 % v USD, do roku 2006 narostl podíl eura v devizových rezervách na 25 %, kdežto podíl amerického dolaru poklesl na 66 %.

[editovat] Psaná podoba eura

V rámci celé Evropské unie se používají tři různá písma – latinka, cyrilice a řecké písmo. Název společné měny států eurozóny v jednotlivých písmech má následující podobu.

Latinka			Řecké písmo			Cyrilice
EURO	CENT		ΕΥΡΩ	ΛΕΠΤΟ		EBPO	ЦЕНТ
Euro	Cent		Ευρώ	Λεπτό		Евро	Цент
euro	cent		ευρώ	λεπτό		евро	цент

[editovat] Euromince a eurobankovky

Podrobnější informace naleznete v článcích Euromince a Eurobankovky.

Jedno euro se člení na 100 centů (eurocentů).

Euromince mají nominální hodnoty 1 c, 2 c, 5 c, 10 c, 20 c, 50 c, 1 € a 2 €. Ve Finsku se jednocentové a dvoucentové mince běžně nepoužívají, razí se pouze pro sběratele.

Euromince jednotlivých nominálních hodnot mají shodnou lícovou stranu, na které je zobrazena mapa Evropy, a odlišnou národní rubovou stranu pro každý členský stát eurozóny. Všechny euromince mohou být používány ve všech členských zemích eurozóny.

Eurobankovky mají nominální hodnoty 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 €.

Eurobankovky jednotlivých nominálních hodnot mají design na lícové i rubové straně shodný pro všechny členské státy eurozóny.

[editovat] Členské státy eurozóny

Přepočítací koeficienty bývalých národních měn členů eurozóny k euru
Měna	Zkr.	Přepočítací koeficient k euru	Koeficient stanoven dne	Vstup do eurozóny
Belgický frank	BEF	40,3399	31.12.1998	1.1.1999
Finská marka	FIM	5,94573	31.12.1998	1.1.1999
Francouzský frank	FRF	6,55957	31.12.1998	1.1.1999
Irská libra	IEP	0,787564	31.12.1998	1.1.1999
Italská lira	ITL	1936,27	31.12.1998	1.1.1999
Kyperská libra	CYP	0,585274	10.7.2007	1.1.2008
Lucemburský frank	LUF	40,3399	31.12.1998	1.1.1999
Maltská lira	MTL	0,429300	10.7.2007	1.1.2008
Německá marka	DEM	1,95583	31.12.1998	1.1.1999
Nizozemský gulden	NLG	2,20371	31.12.1998	1.1.1999
Portugalské escudo	PTE	200,482	31.12.1998	1.1.1999
Rakouský šilink	ATS	13,7603	31.12.1998	1.1.1999
Řecká drachma	GRD	340,750	19.6.2000	1.1.2001
Slovinský tolar	SIT	239,640	11.7.2006	1.1.2007
Španělská peseta	ESP	166,386	31.12.1998	1.1.1999

Podrobnější informace naleznete v článku Eurozóna.

• Belgie *
• Finsko *
• Francie *
• Irsko *
• Itálie *
• Kypr
• Lucembursko *
• Malta
• Německo *
• Nizozemsko *
• Portugalsko *
• Rakousko *
• Řecko *
• Slovinsko
• Španělsko *

(Hvězdičkou jsou označeny státy, které zavedly euromince a eurobankovky do oběhu už v roce 2002.)

Mimo Evropu jsou rozptýlena území některých členských států eurozóny, která jsou součástí Evropské unie, a tedy i eurozóny, a která tudíž používají euro jako svou měnu. V těchto oblastech žije přibližně 4 500 000 lidí. Patří mezi ně:

• Azory a Madeira – portugalská souostroví v Atlantském oceánu
• Kanárské ostrovy a autonomní města Ceuta a Melilla – španělská území na africkém kontinentu
• Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Réunion, Saint-Barthélemy a Saint-Martin – francouzská zámořská území

[editovat] Státy a území mimo eurozónu používající euro

Kromě výše zmíněných členských států eurozóny používají euro i další země a území, aniž by byly členy eurozóny. Některé z těchto zemí mají o používání eura uzavřeny dohody s Evropskou unií, jiné zavedly euro jednostranně bez dohody s EU.

Monako*, San Marino* a Vatikán* používají euro na základě dohod s Evropskou unií. Euro jako svou měnu zavedly s ohledem na existenci měnové unie s Francií (v případě Monaka), respektive s Itálií (v případě San Marina a Vatikánu). V Monaku euro nahradilo dříve obíhající francouzský frank a monacký frank, v San Marinu italskou liru a sanmarinskou liru a ve Vatikánu italskou liru a vatikánskou liru. Tyto tři země mohou na základě dohod s EU vydávat omezené množství euromincí se svou vlastní rubovou národní stranou.

Dohody s EU o používání eura mají uzavřeny rovněž dvě francouzská zámořská společenství – Mayotte a Saint-Pierre a Miquelon. Tato francouzská území sice nejsou součástí Evropské unie, a tedy ani eurozóny, ale na základě dohod s EU používají euro jako svou měnu. Nemají však povoleno vydávat euromince se svou vlastní rubovou stranou.

Jednostranně bez dohody s EU euro zavedly Andorra*, Černá Hora* a Kosovo*. V Andoře euro nahradilo francouzský frank a španělskou pesetu, v Černé Hoře a Kosovu německou marku.

Andorra by chtěla podobně jako Monako, San Marino a Vatikán vydávat vlastní euromince, prozatím však k tomu nemá uzavřenu příslušnou dohodu s EU. Dohoda je ve stádiu vyjednávání.

Bez formální dohody s EU se euro jako měna používá rovněž ve dvou neobydlených francouzských zámořských územích – v zámořském teritoriu Francouzská jižní a antarktická území a v soukromém vlastnictví Francie Clippertonův ostrov – a také na britských základnách Akrotiri a Dhekelia na Kypru.

[editovat] Maastrichtská kritéria

Maastrichtská konvergenční kritéria jsou souborem pěti ekonomických ukazatelů, které musí splnit stát usilující o zavedení jednotné evropské měny euro. Mezi kritéria patří:

• Kritérium cenové stability – členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří států Unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.

• Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb – v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nesmí přesahovat o více než 2 procentní body úrokovou sazbu tří států Unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.

• Kritérium deficitu veřejných rozpočtů – poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %.

• Kritérium hrubého veřejného dluhu – poměr hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 60 %, s výjimkou případů, kdy se poměr dostatečně rychle snižuje a blíží se uspokojivým tempem referenční 60% hodnotě.

• Kritérium stability měnového kurzu – členský stát dodržuje normální kurzová rozpětí, která jsou stanovena mechanizmem směnných kurzů II (ERM II) Evropského měnového systému, a to minimálně v průběhu dvou posledních let před šetřením. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru, Dánsko musí dodržovat užší fluktuační pásmo ± 2,25 %. Zároveň nesmí dojít k devalvaci centrální parity.

[editovat] Měny navázané na euro

Podrobnější informace naleznete v článku Měny navázané na euro.

• Ze 12 států EU, které nejsou členy eurozóny, jich má šest svou měnu navázánu na euro. Pět z nich – Dánsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Slovensko – jsou členy mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Bulharsko má svou měnu navázánu na euro v pevném kurzu od 1. ledna 1999.
• Bosna a Hercegovina má svou měnu navázánu na euro v pevném poměru od 22. června 1999.
• Kapverdy a Komory mají své měny pevně navázány na euro od 1. ledna 1999.
• 14 zemí střední a západní Afriky (Čad, Benin, Burkina Faso, Gabon, Guinea-Bissau, Kamerun, Kongo, Mali, Niger, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Senegal, Středoafrická republika a Togo) používá CFA frank, který byl dříve navázán v pevném poměru na francouzský frank. Od 1. ledna 1999 je CFA frank pevně navázán na euro.
• Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie a Wallis a Futuna jsou území Francie, ale nejsou součástí Evropské unie. Používají CFP frank, který byl stejně jako CFA frank dříve v pevném kurzu navázán na francouzský frank. Od 1. ledna 1999 je CFP frank pevně navázán na euro.

[editovat] Jiné snahy o „kontinentální měnu“

• Přibližně od roku 1999 začaly hovory o společné měnové unii mezi USA, Kanadou a Mexikem s perspektivou rozšíření na všechny státy Severní Ameriky. Roku 2005 byla tato jednání stvrzena formální dohodou všech tří hlav zmíněných států. Tato instituce by měla nést jméno Severoamerická unie a její měna byla nazvána Amero (symbol: 1 ).
• Společná měna Africké unie, založené roku 2001, je jedním z jejích cílů (i když ne tolik prioritním jako ostatní). V současné době vznikají snahy o regionální měnové unie částí afrického kontinentu; realita společné africké měny je zatím ještě několik let vzdálená. Jeden z návrhů na její jméno je Afro nebo SHEBA.^[1]
• V Asii je realita společné měny nejvzdálenější. Existuje Asijská měnová unie (ACU)^[2], stejně tak ale existuje již několik unií nebo uskupení, spojujících několik zemí určité části asijského světadílu (ASEAN, tzv. ASEAN+3, SAARC), z nichž nejvýznamnější je Jihoasijská unie (SAU). Budoucí společná asijská měna by se navíc potýkala s nevýhodami nerovnoměrně rozložené ekonomické síly států unie, zejména Číny a Japonska. Zdroje:^[3],^[4],^[5].

[editovat] Aktuální kurz

Podle ČNB:	CZK
Podle Yahoo! Finance:	CHF CZK GBP JPY USD
Podle XE.com:	CHF CZK GBP JPY USD
Podle OANDA.com:	CHF CZK GBP JPY USD

Související články obsahuje Portál Evropská unie

Související články obsahuje Portál Ekonomie

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.africanfront.com/sheba.php
2. ↑ http://english.chosun.com/w21data/html/news/200601/200601130018.html
3. ↑ http://www.southasiabiz.com/2006/05/asian_currency_unit_acu_what_a.html
4. ↑ http://www.bankresearch.org/economicpolicyblog/2006/01/single_asian_cu.html
5. ↑ http://post.economics.harvard.edu/faculty/barro/papers/OCApaper.pdf

[editovat] Související články

• Euromince
• Eurobankovky
• Kódy měnových jednotek
• Členské země EU
• Evropská měnová unie
• Petroeuro
• Amero

[editovat] Externí odkazy

• Bankovky eura na stránce ECB
• Mince eura na stránce ECB
• Mince eura na stánce Evropské komise
• Zavedení eura v České republice
• Kurzy měny euro, grafy vývoje kurzů