Skandinávská měnová unie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
|---|
| Tento článek náleží k sérii článků o Skandinávii. |
| Geografie |
| Období Vikingů |
| Unie |
|
| Historie |
| Sport |
Skandinávská měnová unie (švédsky Skandinaviska myntunionen, dánsky Skandinaviske møntunion, norsky Skandinaviske myntunion) byla měnová unie mezi Švédskem a Dánskem od 5. května 1873. Sjednocení měn spočívalo ve vyrovnání hmotností mincí obou zemí na stejnou hodnotu.
Norsko, které bylo sice v personální unii se Švédskem, ale zároveň mělo plnou vnitřní autonomii, se zpočátku rozhodlo do unie nevstupit. V roce 1875 však svoje stanovisko změnilo a vyrovnalo váhu vlastních mincí s mincemi Dánska a Švédska a stalo se třetím členem unie. Závazná hmotnost mince jedné koruny byla pevně určena na:
1 gram zlata = 2,48 koruny
„Skandinávská koruna“ (švédsky krona, dánsky krone, norsky krone, islandsky króna) byla platidlem i na Islandu, Grónsku a Faerských ostrovech, které byly součástí Dánska.
Každý stát vydával své vlastní mince separátně, měnová unie byla naplňována v tom, že jednotlivé mince (dánské, švédské, norské) byly přijímány po celém území unie na principu „mince jako mince“.
V roce 1905 personální unie mezi Norskem a Švédskem zanikla, měnová unie ale pokračovala dál. Měnová unie zanikla během první světové války, když 2. srpna 1914 Švédsko vypovědělo závazek dodržovat pevný směnný kurz mezi mincemi. To mělo za následek, že volný oběh dánských a norských mincí na švédském území skončil. Každá země i nadále používala a (a používá zatím dodnes) korunu jako svou měnu, ale od roku 1914 už nebyly mezi sebou spojeny pevným kurzem 1:1.
