Makedonština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Makedonština (Македонски jaзик, Makedonski jazik)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření: Makedonie, Albánie,
Bulharsko, Řecko

Počet mluvčích:

3,0 milionů

Klasifikace:

Písmo: Cyrilice
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: Makedonie, uznávána jako
jazyk menšiny v Albánii,
Rumunsku, Srbsku.
Kódy
ISO 639-1: mk
---
mac (B) mkd (T)
SIL: MKJ
Wikipedie
mk.wikipedia.org

Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisující se upravenou cyrilicí. Nejblíže má k bulharštině (viz Gramelová, L.; Navýchod) a podle mínění některých[zdroj?] bulharských a řeckých lingvistů je makedonština pouze nářečím bulharštiny. Otázka jazykového sebeurčení Makedonců je velmi kontroverzní politické téma.

Řecko považuje jméno tohoto jazyka za neoprávněně užívané, protože jedinou pravou makedonštinou je podle nich řecký dialekt, kterým mluvil starověký vládce Alexandr Veliký, třebaže „řeckost“ tohoto jazyka nebyla přesvědčivě prokázána.[zdroj?] Podle nich přišli Slované na toto území až dávno po pádu Makedonské říše, a je tudíž historicky nesprávné říkat slovanskému jazyku makedonština. Nicméně zbytek světa včetně mezinárodních tiskových agentur a lingvistů název makedonština uznává a používá. Bilaterální vztahy Řecka a Makedonie jsou tímto tématem dlouhodobě velice poznamenané.

V období královské Jugoslávie (1918–1941) byla makedonština považována za srbský dialekt, podobně jako nebyla uznávána celá makedonská národní identita. Ke změně došlo až po vytvoření socialistické Jugoslávie a obnově po druhé světové válce. Makedonština byla zdokumentována a kodifikována a v republice začala vznikat divadla, hrající hry v makedonském jazyce, podobně jako začaly vycházet knihy v této řeči.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kromě státu (nikoli řeckého kraje) Makedonie, kde je úředním jazykem, je makedonština státem uznaným menšinovým jazykem v albánském okresu Korçë. Rodilí mluvčí také žijí roztroušeně v sousedním Srbsku a Černé Hoře, Řecku a Albánii.

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Makedonština se píše cyrilicí. Od v známější ruské cyrilice (tj. azbuky) se liší následovně:

  • Navíc písmena Ѓ, Ѕ, Ј, Ќ, Љ, Њ, Џ.
  • Chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я.
  • Е se nečte [je], ale [e].

Makedonská abeceda (azbuka - азбука) tedy vypadá následovně:

velké: А Б В Г Ѓ Д Е Ж Ѕ З И Ј К Ќ Л Љ М Н Њ О П Р С Т У Ф Х Ц Ч Џ Ш
malé: а б в г ѓ д е ж ѕ з и ј к ќ л љ м н њ о п р с т у ф х ц ч џ ш
přepis: a b v g đ d e ž dz z i j k kj l lj m n nj o p r s t u f h c č š

Přepis více méně přibližuje i českou výslovnost. Љ je měkké [ľ], Њ se čte jako [ň], Ѓ a Ќ jsou blízká českým [ď] resp. [ť].

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako bulharština, ale na rozdíl od ostatních slovanských jazyků, nemá makedonština pády u substantiv, ale má zase tři různé určité členy, které připojuje jako přípony za jména.

Vlastnictví se vyjadřuje předložkou на, např. домот на пријателот (dům přítele), což se vyvinulo pod vlivem vlaštiny z домот пријателутому (přívlastek má tvar dativu, neboť v makedonštině před zánikem nominální deklinace splynul dativ s genitivem). V některých jihozápadních dialektech se ještě dativ zachoval jako živá gramatická forma.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání bulharštiny s makedonštinou je text uveden v obou jazycích.

makedonsky

Ситe чoвeчки суштeствa сe рaѓaaт слoбoдни и eднaкви пo дoстoинствo и прaвa. Tиe сe oбдaрeни сo рaзум и сoвeст и трeбa дa сe oднeсувaaт eдeн кoн друг вo дуxoт нa oпштo чoвeчкaтa припaднoст.

přepis

Site čovečki suštestva se ragjaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na opšto čovečkata pripadnost.

bulharsky

Bсички човешки същества се раждат свободни и равни по достойнство и права. Tе са надарени с разум и съвест и следва да се отнасят помежду си в дух на братство.

přepis

Vsički čoveški săštestva se raždat svobodni i ravni po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i sledva da se otnasjat pomeždu si v duh na bratstvo.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kubeš, Branka. Učebnice makedonštiny. 1. díl. Praha, FF UK. 1988. 301 S.
  • Mareš, František Václav. Makedonská gramatika. Skopje, 1994. 86 S.
  • Ribarová, Zdeňka. Cvičebnice makedonštiny. 1. vyd. Brno, FF MU. 1998. 166 S.
  • Hora, Karel. Makedonsko-český slovník s makedonskou gramatikou (Václava Františka Mareše). 1. vyd. Praha, Euroslavica. 1999. 638 S.
  • Stefania, Dragi; Dorovský, Ivan. Česko-makedonský a makedonsko-český slovník. Brno, MU. 1994, 1995, 2002. 312-317 S.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedia
Makedonská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie