Bosenština
| Bosenština (Bosanski jezik) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
|
Počet mluvčích: |
2 000 000 |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Latinka, Cyrilice (historik) | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
není stanoven |
||
| Úřední jazyk: | |||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | bs | ||
| --- |
|
||
| SIL: | BWF | ||
| Wikipedie | |||
| bs.wikipedia.org | |||
Bosenský jazyk je jihoslovanský jazyk Bosňáků, vycházející z východohercegovského štokavského nářečí. Hovoří jím okolo 2 milionů lidí v Bosně a Hercegovině (1,7 mil.), Srbsku a Černé Hoře (245 000) a západní Evropě a Severní Americe (150 000) a také nezjištěné množství emigrantů v Turecku. V podstatě jde o jiný název pro v Bosně a Hercegovině užívanou variantu[1] srbochorvatštiny,[2][3] která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992.
Jen ze strany srbských a chorvatských lingvistů je sporná otázka názvu jazyka, který by podle nich měl nést jméno podle národa (Bosňáků) - bosňáčtina a ne bosenština, která odkazuje na všechny obyvatele Bosny a Hercegoviny.
Bosenština má pět dialektů: východohercegovský (600 000 mluvčích), zetsko-sjenický (220 000 mluvčích), východobosenský (800 000 mluvčích), novoštokavský ikavský (známý také jako „mladší ikavský“) (200 000 mluvčích) a kosovsko-resavský (70 000 mluvčích, v Sandžaku).
Obsah |
Základní prvky bosenského jazyka[editovat]
Jazykový standard je dosud nestálý, byť v posledních letech dochází k jeho postupné kodifikaci. Hlavní překážkou pro standardizaci bosenštiny a její všestranné normativní užívání je blízkost s chorvatštinou a srbštinou, resp. překrývání těchto jazykových systémů s prostorem uživatelů bosenského jazyka. Tato blízkost na jedné straně mezi mluvčími vytváří nejistotu ohledně spisovnosti jazyka a na straně druhé lingvisty nutí tyto jazyky záměrně odlišovat. Proces srbsko-chorvastkého odlišování již značně pokročil, bosenština je v tomto procesu mírně pozadu. O tom svědčí i nejednotné užívání jazykového standardu sdělovacími prostředky bosňáckého národa v Bosně a Hercegovině a Sandžaku.[4] Na bosňácké publikum se zaměřují četná bosenskohercegovská média, např: televizní stanice TV Hayat, Face TV, TV1 a Aljazeera Balkans, deníky a časopisy mediálního konglomerátu Avaz, noviny Oslobođenje a San. V Sandžaku vychází Sandžacké noviny a v Kosovu časopis Alem. Bosenský jazyk je zastoupen i ve veřejnoprávních informačních kanálech; celostátní televizi BHT, federální televizi FTV a na BH rádiu.
- kulturní památky specifického bosenského jazyka jsou psány:
- hlaholicí, „glagoljica“, dochovalo se jen velmi málo úkázek užití tohoto písma, několik písemných dokumentů a nevelké množství stečků s vyrytými hlaholskými znaky
- bosenčicí, „bosančica“ zvláštní typ cyrilice, který se dále rozvinul v psací písmo (kurzívu) pojmenovanou „begovsko pismo“ begovské písmo, nejstarší památkou je Humačka ploča (Humská deska) z 10. století
- „stećci“ stečci (kamenné náhrobky) ze 12.-15. století
- „povelje“ (úřední listiny) vydávané bosenskými bány a králi ve 12.-15. století
- knihy františkánských mnichů
- arabicí, „arabica“ upravené arabské písmo na slovanskou abecedu - literatura alhamijado
- latinkou, „latinica“ hojně užívané písmo až za doby Rakousko-Uherské okupace a postupně převládlo nad bosenčicí
Specifika bosenského jazyka[editovat]
Během rozpadu SFRJ a během války v Bosně a Hercegovině byla dokončena první fáze standardizace bosanského jazyka, a to za přispění slovníku Aliji Isakoviće, pravopisu Senahida Haliloviće a gramatiky Dževada Jahiće i Senahida Haliloviće. Bosenština se od chorvatštiny a srbštiny odlišuje především užíváním velkého množství orientalizmů (turcizmů a arabizmů) a používáním písmena "h" a "f" ve všedních slovech hovoru Bosňáků. Velice časté jsou jazykové dublety, které jsou v srbském či chorvatském prostředí příznakové. Na rozdíl od srbštiny a chorvatštiny nemá jasně vymezený vztah vůči purismům, či internacionalismům.[5]
| nejznatelnější rozdíly mezi srbochorvatskými jazyky | |||
|---|---|---|---|
| česky | bosensky | srbsky | chorvatsky |
| káva | kahva | kafa | kava |
| kuchař | kuhar | kuvar | kuhar |
| lehce | lahko | lako | lako |
| měkké | mehko | meko | meko |
| šálek | fildžan | šolja | šalica |
Mezi bosenská specifika patří také duální používání některé slovní zásoby např.:
Leden - januar nebo siječanj; chléb - hljeb nebo kruh; Tisíc - hiljada nebo tisuća; Tlak - pritisak nebo tlak; Ostrov - ostrvo nebo otok; Barva - boja nebo farba; Vlak - vlak nebo voz; Teta - strina nebo amiđinica; Divadlo - pozorište nebo kazalište
| Bosenština používá latinku i cyrilici | ||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| l. velké: | A | B | C | Č | Ć | D | DŽ | Đ | E | F | G | H | I | J | K | L | LJ | M | N | NJ | O | P | R | S | Š | T | U | V | Z | Ž |
| l. malé: | a | b | c | č | ć | d | dž | đ | e | f | g | h | i | j | k | l | lj | m | n | nj | o | p | r | s | š | t | u | v | z | ž |
| c. velké: | А | Б | Ц | Ч | Ћ | Д | Џ | Ђ | Е | Ф | Г | Х | И | Ј | К | Л | Љ | М | Н | Њ | О | П | Р | С | Ш | Т | У | В | З | Ж |
| c. malé: | а | б | ц | ч | ћ | д | џ | ђ | е | ф | г | х | и | ј | к | л | љ | м | н | њ | о | п | р | с | ш | т | у | в | з | ж |
Bosenský jazyk je stejně jako srbština a chorvatština jedním z úředních jazyků Bosny a Hercegoviny.
Související články[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ KORDIĆ, Snježana. I dalje jedan jezik. Sarajevske sveske. Sarajevo: 2005, čís. 10, s. 83–89. Dostupné online. ISSN 1512-8539. (srbochorvatština)
- ↑ KAFADAR, Enisa. Bosnisch, Kroatisch, Serbisch – Wie spricht man eigentlich in Bosnien-Herzegowina?. In HENN-MEMMESHEIMER, Beate; FRANZ, Joachim. Die Ordnung des Standard und die Differenzierung der Diskurse; Teil 1. Frankfurt am Main : Lang, 2009. Dostupné online. s. 103. (němčina)
- ↑ KORDIĆ, Snježana. Jezična politika: prosvjećivati ili zamagljivati?. In GAVRIĆ, Saša. Jezička/e politika/e u Bosni i Hercegovini i njemačkom govornom području: zbornik radova predstavljenih na istoimenoj konferenciji održanoj 22. marta 2011. godine u Sarajevu. Sarajevo : Goethe-Institut Bosnien und Herzegowina ; Ambasada Republike Austrije ; Ambasada Švicarske konfederacije, 2011. Dostupné online. ISBN 978-9958-1959-0-7. s. 60–66. (srbochorvatština)
- ↑ RADOVANOVIĆ, Milorad. Planiranje jezika. Novi Sad : Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci, 2004. ISBN 86-7543-088-4. Kapitola Jezička prilike u Bosni i Hercegovini, s. 154. (srbština)
- ↑ RADOVANOVIĆ, Milorad. Planiranje jezika. Novi Sad : Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci, 2004. ISBN 86-7543-088-4. Kapitola Između balkanizacije i evropeizacije, s. 146. (srbština)
Externí odkazy[editovat]
