Bulhaři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bulhaři
Българи
Populace
7-10 mil.[1][2]
Země s významnou populací
Bulharsko Bulharsko 7 364 570 (2011) [3]
Ukrajina Ukrajina 204 574 (2001) [4]
Španělsko Španělsko 140 206 (2013) [5]
USA USA 250 000 (2011) [6]
Řecko Řecko 300 000 (2011) [7]
Moldavsko Moldavsko 79 520 (2004) [8]
Německo Německo 93 889 [9]
Argentina Argentina 70 000 (2008) [10]
Brazílie Brazílie 65 000 (2006) [11]
Spojené království Velká Británie 47 000 (2012) [12]
Itálie Itálie 120 000 [13]
Kanada Kanada 50 000 [14]
Rakousko Rakousko 35 000 (2011) [15]
Francie Francie 34 000 (2011) [16]
Rusko Rusko 31 965 (2002) [17]
Turecko Turecko 300,000-600,000 [18]
Jazyk(y)

bulharština

Náboženství

pravoslaví, a malý počet muslimů a ateistů

Příbuzné národy

jižní Slované

Bulhaři (bulharsky Българи, Bǎlgari) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Bulharsku, na Ukrajině a v dalších evropských zemích. Jazykem je bulharština, písmo cyrilice, věřící jsou většinou pravoslavní, ale i muslimové (Pomaci).

O původu[editovat | editovat zdroj]

Původní turkičtí Bulhaři (Protobulhaři) sídlili snad už kolem roku 500 severně od Azovského moře, kde založili vlastní stát, Velké Bulharsko. Po smrti jejich chána Kuvrata (651 nebo 660) došlo k oslabení státu, který podlehl sousedním turkickým Chazarům. Část bulharských kmenů zůstala v závislosti na Chazarech v původním prostoru, část se odebrala na sever po řece Volze až k soutoku s Kamou a vytvořila nový stát, Volžské Bulharsko, který existoval až do 13. století, kdy byl podmaněn Tatary. Další skupina bulharských kmenů mířila směrem na západ. Zapojila se do mocenského boje v Avarské říši, posléze se však stáhla do Bavorska, kde byla z velké části povražděna.

Pod vedením chána Asparucha se Bulhaři dostali na Balkán, kde s tamním svazem Sedm slovanských kmenů uzavřeli spojenectví proti Byzanci. Slovanské kmeny na toto území (do římské provincie Moesia) přišly již začátkem 7. století. Zde se smísili s původními obyvateli (keltskými a thráckými), ale i se zbytky germánských kmenů.

Na jaře 681 nad byzanskými vojsky zvítězili a byl mezi nimi sjednán mír, čímž se otevřela cesta ke vzniku První bulharské říše, ta trvala až do roku 1018. Jelikož Protobulhaři byli méně početní, Slovanské etnikum je postupně asimilovalo a do 10. století došlo ke splynutí v jeden slovansko-mluvicí celek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolev, Yordan, Българите извън България 1878 - 1945, 2005, р. 18 Quote:"В началото на ХХI в. общият брой на етническите българи в България и зад граница се изчислява на около 10 милиона души
  2. The Report: Bulgaria 2008, Oxford Business Group, 2008, p.8 [online]. Books.google.bg, [cit. 2015-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. http://www.nsi.bg/EPDOCS/Census2011final.pdf
  4. http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/nationality_population/nationality_1/s5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=20&rz=1_1&rz_b=2_1%20&n_page=2
  5. http://www.ine.es/en/prensa/np854_en.pdf
  6. http://www.aba.government.bg/?show=38&nid=997
  7. http://www.eurochicago.com/2012/04/v-tchuzhbina/
  8. http://www.statistica.md/pageview.php?l=en&idc=295&id=2234
  9. http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Publikationen/Fachveroeffentlichungen/Bevoelkerung/MigrationIntegration/AuslaendBevoelkerung2010200107004,property=file.pdf%7Ctitle=Federal Statistical Office of Germany – Foreigners in 2010|language=German|publisher=www.destatis.de
  10. http://www.mfa.bg/bg/index.php?option=com_content&task=view&id=14306&Itemid=390
  11. http://www.btv.bg/news/svetut/story/340509213-Braziliya_prezidentski_izbori_i_Dilma_Rusef.html
  12. http://www.ons.gov.uk/ons/rel/migration1/migration-statistics-quarterly-report/august-2012/population-by-country-of-birth-and-nationality-.xls
  13. http://www.24chasa.bg/Article.asp?ArticleId=252055
  14. http://www.mfa.bg/bg/81/pages/view/1940
  15. http://www.aba.government.bg/?show=38&nid=997
  16. http://www.mfa.bg/bg/72/pages/view/4938
  17. http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17
  18. http://www.milliyet.com.tr/default.aspx?aType=SonDakika&Kategori=yasam&ArticleID=873452&Date=07.06.2008&ver=16

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]