Podněstří
| Podněsterská moldavská republika Република Молдовеняскэ Нистрянэ (Republica Moldovenească Nistreană) Приднестровская Молдавская Республика (Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika) Придністровська Молдавська Республіка (Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika) |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Podněsterská hymna | |||
| Geografie | |||
| Hlavní město: | Tiraspol (Тираспол, Тирасполь) | ||
| Rozloha: | 4 163 km² (181. na světě) z toho 2,35 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | bezejmenný kopec (273 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +2, letní +3 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 555 347 (159. na světě, 2004) | ||
| Hustota zalidnění: | 133 ob. / km² (75. na světě) | ||
| Jazyk: | moldavština (psaná cyrilicí), ruština, ukrajinština | ||
| Náboženství | pravoslaví (91 %), katolictví (4 %), judaismus (2 %) | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | republika | ||
| Vznik | 2.9.1990 (prohlášena nezávislost na Moldavsku (nikým neuznáno)) | ||
| Prezident | Jevgenij Ševčuk | ||
| Měna | podněsterský rubl (bez kódu) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 498 MDA MD | ||
| MPZ | MD | ||
| Telefonní předvolba | +3735 | ||
| Národní TLD | .md | ||
Podněsterská moldavská republika (Podněstří, také Podněstersko; moldavsky Нистрене, rumunsky Transnistria, rusky Приднестровье, ukrajinsky Придністров'я, Наддністрянщина), je de facto nezávislý stát ve východní Evropě, který se odtrhl od Moldavska. Mezinárodně stát uznaly jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie, přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.[1] De iure je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě Tiraspolu však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.
Obsah |
Charakteristika [editovat]
Nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17 % území Moldavska, žije zde okolo 550 000 obyvatel. Centrální vláda v Kišiněvě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za diktaturu. Vláda sídlící v Tiraspolu si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vladimir Jurjevič Anťufejev je muž, kterého hledal Interpol za zločiny spácháné v Rize počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku 2004, kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly rumunštinu latinkou. V Podněstří se pro rumunštinu (moldavštinu) povinně užívá cyrilice. Hrst škol ale učila své žáky psát latinkou. To se stalo trnem v oku podněsterské vládě.
Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj., odcházející ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti v hojné míře vyrábějí. Většina zbraní proudí přes Oděsu do Abcházie a Jižní Osetie. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které se tak snaží uchránit množství etnických Rusů, kteří žijí v této oblasti.
Dějiny [editovat]
- hlavní článek: Dějiny Podněsterské moldavské republiky
Problém Podněstří je pro Moldavsko velmi ošemetný. Podněstří je totiž oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska. Podněstří vzniklo v roce 1920/1924 v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce 1918 odtržena od Ruska a připojena k Rumunsku. Podněstří v období 1924–1940 náleželo k Ukrajinské SSR a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní Moldavskou SSR, už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 Moldavanů bylo posláno do pracovních táborů, hlavně do Kazašské SSR a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech 1989–1990 a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit Moldavsko k Rumunsku a zavést jako státní jazyk rumunštinu (psanou latinkou). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají cyrilici, ale i pro Gagauzy z jižního Moldavska hovořící gagauzsky.
V září 1990 se Podněsterská moldavská SSR vyhlásila součástí Sovětského svazu. V srpnu 1991 nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo také Moldavsko, ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta Igora Smirnova a na základě referenda vyhlásilo nezávislost na Moldavsku.
Dnes je oficiálním státním jazykem Moldavské republiky moldavština (psaná latinkou); jazykem Podněsterské moldavské republiky moldavština (psaná cyrilicí), ruština a ukrajinština. V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva Moldavské republiky odmítla spojení s Rumunskem.
Galerie [editovat]
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy, idnes.cz, 26. srpna 2008
Externí odkazy [editovat]
- Český turistický portál o Moldavsku a Podněstří (česky)
- Pridnestrovie.net - oficiální anglické stránky Podněstří (anglicky) (rusky)
- Oficiální stránky Podněstří pro turisty (anglicky) (rusky)