Luhanská lidová republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luhanská lidová republika
Луганская народная республика
Luhanská lidová republika – znak
znak
Hymna: Государственный Гимн Луганской Народной Республики (Státní hymna Luhanské lidové republiky)
Geografie
Hlavní městoLuhansk
Souřadnice
Rozloha8 377 km²
Časové pásmoUTC+03:00
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 400 000 (2023)
Hustota zalidnění167,1 obyv./km²
Jazykruština (úřední), ukrajinština
Národnostní složeníRusové, Ukrajinci, Bělorusové
Náboženstvíruské pravoslavné, bez vyznání
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko (de facto)
UkrajinaUkrajina Ukrajina (de iure)
Druh celkurepublika Ruska (de facto)
oblast Ukrajiny (de iure)
Vznik2022
Měnaruský rubl
Oficiální webглавалнр.рф
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luhanská lidová republika (LLR rusky Луганская Народная Республика) je většinou zemí světa neuznaný separatistický loutkový kvazistát, vyhlášený na území ukrajinského regionu Luhanská oblast. Vyhlášena byla v dubnu 2014 na území ukrajinského regionu Luhanská oblast. Fakticky však dlouhodobě kontrolovala pouze část svého území, většina zůstala Ukrajině a spravovaly ho orgány Luhanské oblasti - od 2. července do 2. října 2022 kontrolovala republika celé území oblasti. Ruská federace uznává doklady a úřední dokumenty vydané oběma samozvanými republikami.[1]

LLR byla součástí Svazu lidových republik (později přejmenovaného na Novorusko – svazu lidových republik), mezinárodně neuznaného nezávislého konfederativního státu, který byl vytvořen na části východního území Ukrajiny dne 24. května 2014 dohodou Doněcké lidové republiky (DLR) s republikou Luhanskou. V listopadu 2014 byla činnost parlamentu konfederace zmražena.

Také během existence konfederace fungovala Luhanská lidová republika jako samostatný stát. Svou deklaraci nezávislosti na Ukrajině vyhlásila 27. dubna 2014. Pro nezávislost se vyslovili obyvatelé tehdejší Luhanské oblasti v  nedemokratickém referendu 11. května a dne 12. května byla vyhlášena samostatnost. S Doněckou republikou to je jeden ze dvou samostatných států, který v těch dnech vznikl secesí východu ukrajinského území.

Ukrajina si nárokuje území Luhanské lidové republiky a považuje ji za teroristickou organizaci, která prosazuje odtržení východní části Ukrajiny od země.[2][3][4]

Představitelé Luhanské lidové republiky označují ukrajinskou vládu za „kyjevskou juntu“ páchající válečné zločiny proti obyvatelstvu.[5]

Podle oficiálních údajů z roku 2019 žilo na území Luhanské lidové republiky 1,45 milionu obyvatel. Při sčítání lidu z roku 2001 se v tehdejší Luhanské oblasti přihlásilo k ukrajinské národnosti 58 % obyvatel, k ruské národnosti 39 % obyvatel.[6]

Dne 21. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Ruská federace uzná LLR jako nezávislý stát.[7] [8] Ještě téhož dne Putin podepsal dekret o uznání jak LLR tak DLR a ohlásil „mírovou misi“ Ruska na Donbasu.[9] Následujícího dne ratifikovala ruská Duma toto uznání a parlamenty obou zemí také smlouvu „o přátelství a vzájemné pomoci“. Ruské uznání nezávislosti DLR a LLR většina členských států OSN odsoudila, zatímco několik států tento krok podpořilo, např. Venezuela nebo Středoafrická republika. V červnu 2022 republiku oficiálně uznala i Syrská arabská republika a v červenci 2022 také Severní Korea. 30. září 2022 se stala Luhanská lidová republika spolu s dalšími čtyřmi regiony Ukrajiny součástí Ruské federace na základě referenda o připojení k Rusku. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybňovány.[10]

Název a úřední jazyk[editovat | editovat zdroj]

Úředními jazyky v republice jsou ruština a ukrajinština.[pozn. 1] Fakticky orgány republiky úřadují v ruštině,[12][13] používání ukrajinštiny je potlačováno. Oficiální název loutkového státu je rusky Луганская Народная Республика, v českém přepisu Luganská lidová republika, resp. ukrajinsky Луганська народна республіка, v českém přepisu Luhanská lidová republika. Česká média dávají u názvu přednost přepisu z ukrajinštiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Proruské nepokoje na Ukrajině 2014.

Republika separatistů[editovat | editovat zdroj]

konfederaci obou lidových republik pojednává článek Novorusko (2014–2015).
Luhanská lidová republika
Луганская народная республика
Luganskaja Narodnaja Respublika
 Luhanská oblast 20142022 Rusko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Государственный Гимн Луганской Народной Республики (Státní hymna Luhanské lidové republiky)
Motto Луганск, сила и свобода (Luhansk, síla i svoboda)
Geografie
Mapa
Poloha Luhanské lidové republiky
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
1 445 031 (2019)[14]
Národnostní složení
ruské pravoslavné, bez vyznání
Státní útvar
ruský rubl, méně pak ukrajinská hřivna, vzácně také euro a americký dolar
hlava státu
předseda vlády
Vznik
27. dubna 2014 – podepsání deklarace o vzniku)
11. května 2014referendum
12. května 2014 – deklarace nezávislosti
11. února 2015Druhá minská dohoda
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Luhanská oblast Luhanská oblast
Následující
Rusko Rusko
Příslušník milice ve službách LLR
Obsazení budovy ukrajinské služby bezpečnosti v Luhansku
Valerij Bolotov vyhlašující nezávislost lidové republiky 12. května 2014

Dne 6. dubna demonstranti obsadili budovu tajné služby SBU v Luhansku a ozbrojili se zde nalezenými zbraněmi. Vedl je „Sjednocený štáb armády Jihovýchodu“.[16] Požadovali osvobození politických vězňů, amnestii policistů účastnících se událostí na Majdanu a provedení referenda v Luhanské oblasti o sebeurčení regionu.[17][zdroj?] O několik dní později žádali po Luhanském oblastním sovětu vyhlášení Luhanské lidové republiky a referenda, ve kterém by obyvatelstvo rozhodlo o tom, zda má Luhanská republika být součástí Ukrajiny nebo Ruska.[18][zdroj?]

Zdevastovaný supermarket v Luhansku, srpen 2015

Nakonec 27. dubna 2014 aktivisté vyhlásili Luhanskou lidovou republiku a současně vypsali referendum, v němž dali obyvatelstvu právo na potvrzení nebo odmítnutí jejich činů,[19] a od 29. dubna začali úřadovat v budově Luhanské oblastní administrace.[20]

V separatisty pořádaném a demokratické standardy nesplňujícím "referendu" 11. května se obyvatelé tehdejší Luhanské oblasti údajně vyslovili pro nezávislost Luhanské lidové republiky, podle volebního výboru pro ni hlasovalo 96,1 procent hlasů při 81% účasti.[21] Na tomto základě úřady následující den, 12. května, vyhlásily samostatnost. Byl to jeden ze dvou loutkových států, který byl v těch dnech vytvořen na východě ukrajinského území.

Jednání o spojení Doněcké a Luhanské lidové republiky[editovat | editovat zdroj]

Vedoucí představitelé obou lidových republik předběžně jednali o spojení v jeden stát. Jednání zahájili na základě výsledků neuznaných referend o nezávislosti, v nichž se většina lidí vyjádřila pro samostatnost. Dne 24. května 2014 podepsali v Doněcku Alexandr Jurjevič Borodaj, předseda doněcké vlády, a Alexej Karjakin, předseda luhanského parlamentu, dohodu o sloučení Doněcké a Luganské republiky do Svazu lidových republik. Název republiky odkazoval na území tzv. Nového Ruska.[22] Později, v listopadu 2014, byla činnost parlamentu konfederace zmražena, což jeho předseda Carjov v květnu 2015 motivoval neslučitelností s minskými dohodami.[23] Česká média pozastavení činnosti novoruského parlamentu dezinterpretovala jako zrušení konfederace.[24]

Volby v listopadu 2014[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. listopadu 2014 okupační úřady v Luhanské lidové republice provedly volby hlavy státu a parlamentu (Lidové rady). Voleb se údajně účastnilo 68,7 % voličů.[25] Na místo hlavy státu kandidovali dosavadní hlava státu Igor Plotnickij, předseda Federace odborů LNR Oleg Akimov, ministryně zdravotnictví Larisa Ajrapetjanová a podnikatel Viktor Penner. Zvítězil Igor Plotnickij s 63 % hlasů.[25]

Do Lidové rady kandidovaly volební strany Mír Luganštině (Мир Луганщине), Luganský ekonomický svaz (Луганский экономический союз) a Lidový svaz (Народный союз). Mír Luganštině získal 69,4 % hlasů, Luganský ekonomický svaz 22,2 %, Lidový svaz 3,8 %.[25][26] Poslanců získal Mír Luganštině 37, Luganský ekonomický svaz 13, třetí strana nepřekonala pětiprocentní bariéru a nezískala žádného poslance.

Uznání Ruskem[editovat | editovat zdroj]

Následky bombardování Severodoněcku

Ruský prezident Vladimir Putin 21. února 2022 oficiálně uznal nezávislost DLR a LLR a nařídil ruským vojskům vstoupit na jejich území pod označením speciální vojenské operace. Tímto fakticky začala Válka na Ukrajině, která stále trvá a vedou se v ní tvrdé boje, včetně bojů od února do července 2022 o zbytek Luhanské oblasti ovládané Ukrajinou, při nichž zemřely tisíce civilistů a vojáků. 27. března oznámila hlava republiky Leonid Pasečnik, že bude uspořádáno referendum o připojení republiky k Rusku. Na počátku července 2022 Rusko oznámilo, že Luhanská republika kontroluje veškeré své nárokované území.

V červnu 2022 DLR a LLR uznala Sýrie a o měsíc později Severní Korea.

3. července Rusko spolu se separatisty dobylo město Lysyčansk a tím získalo kontrolu nad celou Luhanskou oblastí.

Připojení k Ruské federaci[editovat | editovat zdroj]

Dne 30. 9. 2022 rozhodl ruský prezident Vladimir Putin na základě hlasování obyvatelstva Doněcké a Luhanské lidové republiky a také Záporožské a Chersonské oblasti o připojení tohoto území k Rusku. Vycházel při tom z referend konaných v době od 23. do 27. září 2022. Tuto anexi stejně jako referenda mnohé státy neuznaly a vyjádřily svoji podporu Ukrajině.

Představitelé republiky[editovat | editovat zdroj]

Leonid Pasečnik
Valerij Bolotov

Umístění a rozloha[editovat | editovat zdroj]

Armáda[editovat | editovat zdroj]

Jednotky Donských Kozáků ve Slovjansku, 14. duben 2014
O spojené armádě obou lidových republik pojednává článek Ozbrojené síly Novoruska.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

  • Vlajka Armády jihovýchodu Luhanská lidová domobrana (rusky Народная милиция ЛНР) neboli „Armáda jihovýchodu“ (rusky Армия Юго-Восток)
    • Znak Batalionu Zarya Batalion Zarya (rusky Батальон Заря) – oddíl tvořený ruskými dobrovolníky, zejména nacionálními bolševiky
    • Znak Batalionu Leshyi Batalion Lešij (rusky Батальон Леший)
    • 1. oddělená mechanizovaná brigáda „August“ neboli Batalion August
  • nezávislé jednotky Luhanské lidové republiky
    • Vlajka Velké donské armáda Velká donská armáda (rusky Всевеликое Войско Донское) - mezinárodní organizace[zdroj⁠?] nabírající dobrovolníky ze zemí Ukrajiny a Ruska
      • Znak Kozácké národní gardy Kozácká národní garda (rusky Казачья Национальная Гвардия) - dobrovolnický oddíl donských kozáků
    • První kozácký regiment (rusky Первый казачий полк)
    • Vlajka Brigády Prizrak Mechanizovaná brigáda „Prizrak“ neboli Brigáda Prizrak (rusky Бригада Призрак) – původně batalion povýšený na brigádu, je vedena Alexejem Mozgovojem
      • Kontinentální jednotka (francouzsky Unité Continentale) – jednotka složená z francouzských, srbských a brazilských dobrovolníků. Skládá se ze stoupenců Alexandra Dugina.
      • Odznak Jednotky #404 Jednotka #404 – mezinárodní jednotka komunistů vedená Piotrem Biriukovem
  • rozpuštěné nebo zaniklé oddíly LLR
    • Vlajka Jednotky rychlé reakce „Batman“Znak Jednotky rychlé reakce „Batman“ Jednotka rychlé reakce „Batman“ ( Группа быстрого реагирования «Бэтмен»)
      • Ruská kompanie
      • Ratibor

Symboly Luhanské lidové republiky[editovat | editovat zdroj]

Cestovní pas LLR
První dvě strany v cestovním pase LLR

Současné[editovat | editovat zdroj]

Starší verze vlajek – evoluce vlajky LLR[editovat | editovat zdroj]

Od nejnovější po nejstarší (zleva doprava).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle článku 10 ústavy republiky.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rusko uzná pasy a doklady vydané samozvanými povstaleckými republikami na Ukrajině, rozhodl Putin. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-18 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  2. http://www.kyivpost.com/content/ukraine/ukraines-prosecutor-general-classifies-self-declared-donetsk-and-luhansk-republics-as-terrorist-organizations-348212.html
  3. Самопроголошені республіки у Донецькій та Луганській областях кваліфіковано як терористичні організації [online]. ГПУ [cit. 2014-12-27]. Dostupné online. 
  4. ГПУ оголосила так звані ДНР і ЛНР терористичними організаціями [online]. ТВі [cit. 2014-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-01. 
  5. http://www.politnavigator.net/bolotov-poyasnil-svoyu-otstavku-polozhenie-lnr-slozhnoe.html
  6. http://2001.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/nationality_popul1/
  7. Ukraine-Russia crisis: Putin to recognise breakaway Ukraine regions. BBC News [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Указ Президента Российской Федерации № 72 «О признании Луганской Народной Республики» от 21 февраля 2022 года
  9. Russland erkennt Unabhängigkeit von Donezk und Luhansk an (Rusko uznalo nezávislost Doněcka a Luhanska). Der Spiegel, [1], 21. února 2022, 19.08 hod. (německy).
  10. Putin sebral Ukrajincům území a teď by chtěl vyjednávat. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-09-30]. Dostupné online. 
  11. https://nslnr.su/zakonodatelstvo/konstitutsiya/ Archivováno 1. 12. 2017 na Wayback Machine. Временный Основной Закон (Конституция) Луганской Народной Республики (с изменениями)
  12. https://web.archive.org/web/20150522031008/http://www.lnr-portal.su/ Луганская Народная Республика (oficiální web tiskového střediska vlády a parlamentu LNR)
  13. https://nslnr.su Archivováno 8. 5. 2022 na Wayback Machine. Народный Совет Луганской Народной Республики, oфициальный сайт (oficiální web parlamentu)
  14. Численность населения Луганской Народной Республики на 1 июля 2019 года
  15. Luhanské separatisty vede po převratu agent ruské tajné služby. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-11-27 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. 
  16. Возле СБУ в Луганске готовятся к штурму и продолжают укреплять баррикады (фото) — Новости Луганска
  17. Захватчики здания СБУ в Луганске выдвинули требования — Новости / ФРАЗА. fraza.ua [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-26. 
  18. Луганские сепаратисты выдвинули свои требования — Новости Политики — Новости Mail.Ru[nedostupný zdroj]
  19. В Луганске объявлена народная республика
  20. В Луганске захватили ОГА. timer.od.ua [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06. 
  21. http://ria.ru/spravka/20140512/1007494562.html Луганская область (Луганская народная республика)
  22. Na Ukrajině vzniklo den před volbami "Nové Rusko" [online]. ČT24, 2014-05-24 [cit. 2014-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. 
  23. http://www.gazeta.ru/politics/2015/05/19_a_6694441.shtml
  24. Živě: Separatisté zavrhli Novorusko, nemají pro něj podporu
  25. a b c http://ria.ru/world/20141103/1031555896.html Плотницкий: власти ЛНР всегда были готовы к диалогу с Киевом
  26. http://www.vesti.ru/doc.html?id=2095286 Действующий глава ЛНР Плотницкий победил на выборах

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]