Velkopáteční dohoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Belfastská dohoda (nebo také Dohoda z Velkého pátku, Velkopáteční dohoda) je mírová smlouva mezi Velkou Británií a Severním Irskem podepsaná v roce 1998.

Většinu obyvatel v Severním Irsku tvoří Angličané a Skoti, kteří se sem přistěhovali z Británie z velké části v 16. století. Druhá skupina- minorita, jsou Irové, kteří jsou původním obyvatelstvem. Zatímco Irská republika získala nezávislost, severní část Irska zůstala i nadále součástí Spojeného království. Angličané pak začali původní irské obyvatelstvo utlačovat. Irové neměli možnost zastoupení v parlamentu, nesměli chodit do škol určených Angličanům, nedosáhli tak potřebného vzdělání a tudíž nárok na lepší zaměstnání.

Na území Severního Irska začíná působit IRA hájící zájmy Irů, jejíž hlavním požadavkem je připojení Severního Irska k Irské republice.

Do sporu pak vstupuje Velká Británie a výsledkem dlouhého vyjednávání se stává Belfastská dohoda schválená 22. května 1998, která má síly v Irsku vyrovnat. Severoirský konflikt mezi britskými protestanty, kteří jsou spokojeni s aktuálním uspořádáním a nadvládou Velké Británie a irskými katolíky volajícími po připojení k Irské republice si v letech 1966 až 1998, kdy obě strany podepsaly mírovou dohodu, vyžádal na 3600 životů.

7. března 2009 byla mírová smlouva porušena. Po teroristickém útoku, ke kterému se přihlásila právě IRA, zemřeli dva britští vojáci.