Podolí (země)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podolí na mapě dnešní Ukrajiny
Kaňon řeky Smotryč v Kamenci Podolském

Podolí je historický kraj ve východní Evropě. Ukrajinsky se nazývá Поділля (Podillja), rumunsky Podolia, polsky Podole, rusky Подолье, turecky Podolya. Název pochází od „dolů“, tedy hlubokých údolí místních řek.

Poloha a geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozkládá se na jihozápadě dnešní Ukrajiny a zasahuje i do severního Moldavska. Protékají jím řeky Jižní Buh a Dněstr, jenž tvoří jižní hranici. Na severu sousedí s Volyní, na západě s Haličí, na jihu s Besarábií (Moldávií) a na východě s Divokými Poli. Na Ukrajině zaujímá nynější Vinnyckou, Chmelnyckou oblast, velkou část Ternopilské oblasti a malé části některých dalších oblastí. Většinu regionu tvoří pahorkatinavysočina s hlubokými údolími řek.

Tradičním centrem regionu je historické město Kamenec Podolský (ukrajinsky Кам'янець-Подільський / Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky Smotryč. Další významná města jsou Vinnycja (dnes největší), Chmelnyckyj, Kotovsk, Balta, Mohyliv-Podilskyj, Žmerynka (též významný železniční uzel), Chotyn, Hajsyn, Bar, historická městečka Braclav a Letyčiv; v Moldavsku pak zejména Rîbnița a Camenca.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

historický znak Podolí
Izrael Baal Šem Tov

Pravěk, starověk, středověk[editovat | editovat zdroj]

Podolí bylo osídleno několika kulturami již v neolitu. Ze 4. a 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí nálezy artefaktů Tripolské kultury. Ve starověku zde sídlili Skythové (zmiňují se o nich Hérodotovy Dějiny), následně Dákové a Getové. Na obranu proti nim byla zde počátkem 2. století zřízena jedna z větví Trajánova valu. Načas bylo Podolí součástí říše Hunů, v 6. století se zde usadili Slované: dle Nestora zde sídlili Bužané, Ulici a Dudlebové; ve středověku vystaveni častým nájezdům Avarů, posléze Maďarů a Mongolů.

Ve 14. století anektovalo Podolí Litevské velkoknížectví; zároveň sem začali pronikat Poláci, kteří kraj získali po smrti litevského knížete Vytautase roku 1430.

Od novověku po současnost[editovat | editovat zdroj]

V 16. a 17. století zde probíhaly kruté boje s Turky (jedna z největších bitev byla svedena u Chotyna). Mnoho podolských obcí bylo zničeno také při povstání Bohdana Chmelnického.

V 18. a 19. století se v Podolí zrodil východoevropský chasidismus, mohutné židovské náboženské hnutí, které se rychle rozšířilo dále po tehdejším Polsku; jeho zakladatel Ba'al Šem Tov (1698-1760) se narodil v Kamenci Podolském a působil v Medžybiži, kde se narodil mj. jeho pravnuk Nachman z Braclavi.

Po druhém dělení Polska získalo většinu oblasti carské Rusko a učinilo z ní Podolskou gubernii; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kterému také zbyl cíp regionu. Po I. světové válce zde sousedily efemérní Ukrajinská národní republika a Západoukrajinská národní republika; její malá část Podolí připadla Polsku, zatímco většina území se stala roku 1922 součástí SSSR. V letech 1924—1940 existovala v jihovýchodním Podolí autonomní republika Moldavanů v rámci Ukrajinské SSR.

Za II. světové války bylo Podolí těžce zasaženo německou invazí a okupací; mnoho obyvatel a téměř všichni Židé skončili v koncentračních táborech. Po válce bylo celé Podolí součástí Ukrajinské SSR, nyní náleží samostatné Ukrajině. Podolí nebylo industrializováno tak těžce jako ostatní regiony a dodnes zde má silnou pozici zemědělství, zejména pěstování ovoce a zeleniny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]