Moldavská autonomní sovětská socialistická republika
| Moldavská autonomní sovětská socialistická republika Република Аутономэ Советикэ Сочиалистэ Молдовеняскэ
|
|||||||||
| geografie | |||||||||
| hlavní město: | |||||||||
|
nejdelší řeka:
|
|||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
|
počet obyvatel:
|
572 339 (1926)
|
||||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||||
|
státem propagovaný ateismus; dále pravoslaví
|
|||||||||
| státní útvar | |||||||||
|
měna:
|
|||||||||
|
vznik:
|
|||||||||
|
zánik:
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
|
|||||||||
.png)
.svg){kind=small}
Moldavská autonomní sovětská socialistická republika (moldavsky Република Аутономэ Советикэ Сочиалистэ Молдовеняскэ; ukrajinsky Молдавська Автономна Радянська Соціалістична Республіка; rusky Молдавская Автономная Советская Cоциалистическая Республика) byla autonomní republika v rámci Ukrajinské SSR, součásti Sovětského svazu. V době její existence (1924—1940) nepatřilo současné Moldavsko k Sovětskému svazu, nýbrž k tzv. Velkému Rumunsku. Na levém, ukrajinském břehu Dněstru (jih tzv. Podolí) však existovala početná rumunsky hovořící menšina, což vedlo k založení autonomní republiky s rumunštinou jakožto jedním z úředních jazyků. Zároveň však byl vytvořen koncept moldavské národnosti odlišné od rumunské, neboť zájmem sovětské vlády bylo omezit inklinaci území k Rumunsku. Stejně tak jazyk byl zapisován cyrilicí a nazýván moldavštinou.
Moldavská ASSR měla půl milionu obyvatel; většinu však tvořili Ukrajinci (46 % v roce 1936), následovaní Moldavany (32 %), Rusy (10 %) a Židy (8 %). Republika byla zemědělského a venkovského charakteru s poměrně rozvinutou železniční sítí. Hlavním městem byla nejprve Balta, po roce 1929 pak Tiraspol, současné hlavní město Podněstří.
Po obsazení Besarábie Sovětským svazem roku 1940 byla ustavena Moldavská SSR, do níž byla zahrnuta část Moldavské ASSR (přibližně současné Podněstří), zatímco východní část o autonomní status přišla a připadla Ukrajinské SSR
