Vinnycká oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Вінницька область
Vinnycka oblasť
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Map of Ukraine political simple Oblast Wynnyzja.png

Hlavní město: Vinnycja
Rozloha: 26 513 km2
12. místo v rámci Ukrajiny km²
Časové pásmo: +3
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 701 000 (2006)
10-11. místo v rámci Ukrajiny
Hustota zalidnění: 64 ob./km²
Jazyk: ukrajinština, ruština
Národnostní složení: Ukrajinci 91,5 %, Rusové 5,9 % (2001), Židé a další
Náboženství: Pravoslavné křesťanství
správa regionu
Nadřazený celek: Ukrajina
Druh celku: oblast
Podřízené celky: 27 rajonů (Район)
gubernátor Anatolij Olijnyk
mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +380-43

Vinnycká oblast (Ukrajinsky Вінницька область / Vinnycka oblast’ nebo též Вінниччина / Vinnyččyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se mírně jihozápadně od středu země a zaujímá velkou část historického regionu Podolí. Na jihu sousedí s Moldavskem, od kterého je oddělena převážně řekou Dněstr. Další velkou řekou je Jižní Buh, který protéká napříč oblastí a na němž leží i její středisko, město Vinnycja. V současné době žije v oblasti zhruba 1 700 000 lidí, převážně Ukrajinců.

Obyvatelstvo a města[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Žmerynka.

Podle ukrajinského sčítání lidu z roku 2001 žilo na území Vinnycké oblasti 1 772 400 osob (odhad z roku 2006 hovoří o 1 701 000 obyvatelích). Oblast si zachovala venkovský ráz: na venkově žije 54% obyvatelstva a kromě Vinnycji zde není další město s populací nad 50 000.

Sčítání v roce 2001 zjistilo 92 národností; 91,5 % tvoří Ukrajinci; 5,9 % Rusové; 1,4 % Židé; 0,4 % Poláci; 0,26 % Bělorusové; 0,2 % Rumuni/Moldavané. Před 2. světovou válkou měla oblast velmi silnou židovskou komunitu a byla jedním z ohnisek chasidského hnutí.

Oblast je v současnosti rozdělena na 27 rajónů; jejich počet se v minulosti často měnil.

Města[editovat | editovat zdroj]

V oblasti je celkem 18 měst. Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.

Město Ukrajinský název Ruský název  Obyvatelstvo 
1. I. 2012
Vinnycja Вiнниця Винница 371 100
Žmerynka Жмеринка Жмеринка 35 452
Mohyliv-Podilskyj   Могилiв-Подiльський   Могилёв-Подольский   32 250
Chmilnyk Хмiльник Хмельник 28 230
Hajsyn Гайсин Гайсин 25 727
Kozjatyn Козятин Казатин 24 319
Ladyžyn Ладижин Ладыжин 22 849
Kalynivka Калинiвка Калиновка 19 284
Bar Бар Бар 16 461
Tulčyn Тульчин Тульчин 15 920
Beršaď Бершадь Бершадь 13 162
Hnivaň Гнiвань Гнивань 12 546
Nemyriv Немирiв Немиров 11 925
Illinci Іллінці Ильинцы 11 351
Jampil Ямпіль Ямполь 11 316
Pohrebyšče Погребище Погребище 9 970 (2012)
Lypovec Липовець Липовец 8 867 (2012)
Šarhorod Шаргород Шаргород 6 960 (2012)

Sídla městského typu[editovat | editovat zdroj]

sídlo městského typu Ukrajinský název Ruský název  Obyvatelstvo 
1. 1. 2006
Brajiliv Браїлів Браилов 6 300
Braclav Брацлав Брацлав 6 033
Brodecke Бродецьке Бродетское 2 481
Čečelnyk Чечельник Чечельник 5 590
Černivci Чернівці Черневцы 3 090
Dašiv Дашів Дашев 4 233
Desna Десна Десна 1 247
Hluchivci Глухівці Глуховцы 3 867
Kopajhorod Копайгород Копайгород 1 490
Kryžopil Крижопіль Крижополь 9 494
Kyrnasivka Кирнасівка Кирнасовка 5 530
Lityn Літин Литин 6 971
Murovani Kurylivci Муровані Курилівці Мурованые Куриловцы 6 177
Orativ Оратів Оратов 3 193
Piščanka Піщанка Песчанка 5 654
Rudnycja Рудниця Рудница 1 275
Stryžavka Стрижавка Стрижавка 8 930
Sutysky Сутиски Сутиски 6 355
Sytkivci Ситківці Ситковцы 2 845
Špykiv Шпиків Шпиков 3 761
Teplyk Теплик Теплик 7 637
Tomašpil Томашпіль Томашполь 5 944
Trosťanec Тростянець Тростянец 8 151
Turbiv Турбів Турбов 7 013
Tyvriv Тиврів Тывров 4 666
Vapňarka Вапнярка Вапнярка 8 200
Vendyčany Вендичани Вендичаны 4 339
Voronovycja Вороновиця Вороновица 6 406
Zaliznyčne Залізничне Зализничное 1 034

Sousední oblasti[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]