Chersonská oblast
| Херсонська область Cheronska oblasť' |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Cherson | ||
| Rozloha: | 31 865 km² (5,28 % Ukrajiny) km² | ||
| Časové pásmo: | +3 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 1 142 000 (2008; 2,4 %, 21. místo v rámci Ukrajiny) | ||
| Hustota zalidnění: | 38,9 ob./km² | ||
| Jazyk: | ukrajinština, ruština | ||
| Národnostní složení: | Ukrajinci 82%, Rusové, mnoho malých menšin | ||
| Náboženství: | Pravoslavné křesťanství | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Ukrajina | ||
| Druh celku: | oblast | ||
| Podřízené celky: | 18 rajonů (Район) | ||
| předseda oblastní administrativy | Borys Vitalijovyč Silenkov | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| Telefonní předvolba: | +380-55 | ||
Chersonská oblast (ukrajinsky Херсонська область / Cheronska oblasť; někdy též Херсонщина / Chersonščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jižní části země při pobřeží Azovského a Černého moře po obou březích dolního toku Dněpru. Oblast byla ustavena 30. března 1944.
Obsah |
Geografie a města[editovat]
Oblast leží na dolním toku Dněpru, do nějž se nad Chersonem vlévá řeka Inhulec. Většina oblasti má charakter suché a rovinaté stepi s úrodnou černozemí. Na jihu je spojena Perekopskou šíjí s Krymským poloostrovem. Nachází se zde největší zóna vátých písků v Evropě[1] – Olešské písky (uk:Олешківські піски).
Hlavním městem je Cherson (316 000 obyv.), další významnější města jsou Kachovka a Nova Kachovka (města u hráze Kachovské přehrady na Dněpru), Cjurupynsk či nevelký azovský přístav Heničesk.
Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Tučně jsou vyznačena města oblastního významu.
| město | Ukrajinský název | Ruský název | Obyvatel 1. I. 2006 |
|---|---|---|---|
| Cherson | Херсон | Херсон | 316 056 |
| Nova Kachovka | Нова Каховка | Новая Каховка | 49 885 |
| Kachovka | Каховка | Каховка | 37 964 |
| Cjurupynsk | Цюрупинськ | Цюрупинск | 24 737 |
| Heničesk | Генiчеськ | Геническ | 20 890 |
| Skadovsk | Скадовськ | Скадовск | 19 185 |
| Hola Prystaň | Гола Пристань | Голая Пристань | 15 192 |
| Beryslav | Берислав | Берислав | 14 266 |
| Antonivka | Антонiвка | Антоновка | 12 847 |
| Novotrojicke | Новотроïцьке | Новотроицкое | 11 259 |
| Tavrijsk | Таврiйськ | Таврийск | 11 120 |
| Kalančak | Каланчак | Каланчак | 10 259 |
| Čaplynka | Чаплинка | Чаплинка | 10 227 |
| Novooleksijivka | Новоолексiïвка | Новоолексеевка | 10 157 |
| Bilozerka | Бiлозерка | Белозерка | 9 777 |
| Velyka Lepetycha | Велика Лепетиха | Великая Лепетиха | 9 130 |
| Nova Majačka | Нова Маячка | Новая Маячка | 7 361 |
| Velyka Oleksandrivka | Велика Олександрiвка | Великая Александровка | 7 158 |
| Komyšany | Комишани | Камышаны | 7 143 |
Infrastruktura[editovat]
Oblastí prochází železniční trať (Kyjev –) Mykolajiv – Krym s několika odbočkami, východní částí oblasti pak magistrála Moskva – Charkov – Krym. Kromě posledně jmenované jsou všechny železniční tratě v oblasti jsou jednokolejné a neelektrifikované. Fungují zde přístavy Cherson a Skadovsk.
Obyvatelstvo[editovat]
Chersonská oblast je jednou z méně osídlených oblastí Ukrajiny: k 1. 3. 2007 zde žilo 1 115 700 obyvatel, z toho 61% ve městech.[2] 82 % obyvatelstva tvoří Ukrajinci, 14 % Rusové, dále zde žijí Bělorusové a Tataři. Přibližně 70 % obyvatel používá ukrajinštinu, zbytek pak především ruštinu. Je tedy „nejukrajinštější“ oblastí jižní Ukrajiny.
Sousední oblasti[editovat]
- Záporožská oblast (východ)
- Autonomní republika Krym (jih)
- Mykolajivská oblast (severozápad)
- Dněpropetrovská oblast (sever)
Z jihovýchodní strany je Chersonská oblast ohraničena Azovským mořem, z jihozápadu pak Černým mořem.
Externí odkazy[editovat]
- ↑ http://forum.khersoncity.com/viewtopic.php?t=329 Článek z novin Gazeta po-kijevski (ru)
- ↑ http://www.oda.kherson.ua/cgi-bin/control.pl?id=../control/uk/data/pasport/index.html&lang=uk&type=body
