Černovická oblast
| Чернівецька область Černivecka oblasť Regiunea Cernăuţi |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Černovice | ||
| Rozloha: | 8097 km2 24. místo v rámci Ukrajiny km² |
||
| Časové pásmo: | +3 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 904 423 (2006) 24. místo v rámci Ukrajiny |
||
| Hustota zalidnění: | 113 ob./km² | ||
| Jazyk: | ukrajinština, rumunština, ruština | ||
| Národnostní složení: | Ukrajinci 75 %, Rumuni a Moldavané 20 %, mnoho malých menšin | ||
| Náboženství: | Pravoslavné křesťanství | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Ukrajina | ||
| Druh celku: | oblast | ||
| Podřízené celky: | 11 rajónů (Район) | ||
| gubernátor | Volodymyr Ivanovyč Kuliš | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| Telefonní předvolba: | +380-37 | ||
Černovická oblast (Ukrajinsky Чернівецька область / Černivecka oblasť) je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země pod karpatským pohořím a zahrnuje Severní Bukovinu a severní část Besarábie. Na jihu sousedí s Rumunskem a Moldavskem, na severozápadě s Haličí a na severu s Podolím. V současné době zde žije přes 900 000 lidí, převážně Ukrajinců a Rumunů. Sídlem správy jsou Černovice, historické centrum Bukoviny.
Obsah |
Dějiny [editovat]
hlavní článek: Bukovina (země) a Severní Bukovina
Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší Ukrajinské SSR 7. srpna 1940 poté, co Severní Bukovinu, Besarábii a malou část severní Moldávie (Herca) převzal Sovětský svaz od Rumunska, jemuž území patřilo v letech 1918—1940. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět (1941—1944); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny jíž nepřetržitě náleží dosud.
Obyvatelstvo a města [editovat]
národnostní složení [editovat]
Přestože etnická rozrůzněnost během 2. světové války a krátce po ní klesla, dodnes je oblast domovem pro mnoho národností. Podle rumunského sčítání lidu roku 1930 žilo na území dnešní Černovické oblasti 805 642 obyvatel, z toho 47,6 % tvořili Ukrajinci, 28,2 % Rumuni, 11 % Židé, 5,7 % Rusové, 4 % Němci a okolo 1,5 % Poláci a Maďaři.
V roce 2001 bylo národnostní složení následující: z 923 000 obyvatel tvořili 75,0 % Ukrajinci, 12,5 % Rumuni, 7,3 % Moldavané (tedy Rumuni a Moldavané celkem 19,8 %), 4,1 % Rusové, 0,4 % Poláci a 0,2 % Židé. Nejvíce Rumunů žije na území zvaném Herca, kde jejich podíl dosahuje 93 %.
města a obce [editovat]
Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě oblastního významu (tučně), 11 obcí městského typu (kurzívou), 252 obcí.
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Rumunský název | Obyvatel 1. I. 2006 |
|---|---|---|---|---|
| Černovice (Černivci) | Чернівці | Черновцы | Cernăuţi | 243 474 |
| Storožynec | Сторожинець | Стородинец | Storojineţ | 14 517 |
| Chotyn | Хотин | Хотин | Hotin | 10 595 |
| Novodnistrovsk | Новодністровськ | Новоднестровск | -[1] | 10 268 |
| Sokyrjany | Сокиряни | Сокиряны | Secureni Târg | 9 780 |
| Krasnojilsk | Красноïльськ | Красноильск | Crasna Ilschii | 9 295 |
| Hlyboka | Глибока | Глыбокая | Adâncata | 9 226 |
| Zastavna | Заставна | Заставна | Zastavna | 8 595 |
| Novoselycja | Новоселиця | Новоселица | Noua Suliţă | 8 270 |
| Berehomet | Берегомет | Берегомет | Berhomete pe Siret | 8 120 |
| Kelmenci | Кельменці | Кельменцы | Chelmenţi | 7 800 |
| Kicmaň | Кіцмань | Кицмань | Cozmeni | 7 345 |
| Vaškivci | Вашківці | Вашковцы | Văşcăuţi | 5 737 |
| Vyžnycja | Герца | Герца | Vijniţa | 4 917 |
| Herca | Вижниця | Вижница | Herţa | 2 030 |
Odkazy [editovat]
- ↑ Sídlo bylo založeno teprve roku 1973, a nemá tedy tradiční rumunský název.
