Moldavština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moldavština(Limba moldovenească)
Rozšíření: Moldavsko, Podněstří

Počet mluvčích:

2,02 milionu

Klasifikace:

Písmo: Latinka, cyrilice
Postavení
Regulátor:
Úřední jazyk: Moldavsko, Podněstří
Kódy
ISO 639-1: mo
ISO 639-2: není
SIL: není
Wikipedie
mo.wikipedia.org
Varianty rumunštiny

Moldavština (moldavsky: Limba moldovenească, cyrilicí лимба молдовеняскэ) je oficiálním označením rumunštiny v Moldavsku a Podněstří.[1] Moldavština, k níž se hlásí většina obyvatel Moldavska, zde byla z politických důvodů vyhlášena za samostatný jazyk.

Lingvisté se shodují v tom, že spisovná moldavština je v podstatě totožná se spisovnou rumunštinou.[zdroj?] Hovorová řeč z velké části odpovídá moldavskému dialektu, který se používá na východě Rumunska v oblasti, která původně patřila pod historické území Moldávie.

Oddělení moldavštiny od rumunštiny bývá považováno za ukázkový příklad tzv. jazykového separatismu. Pojem „moldavština“ se vztahuje na některé státní okruhy, zatímco na všech ostatních úrovních se používá označení „rumunština“. Před druhou světovou válkou od roku 1918 patřila tehdejší Besarábie Rumunsku a řeč, která se na daném území používala, byla považovaná za moldavský dialekt rumunštiny. V roce 1940 v souladu s Ribbentrop-Molotovovým paktem území zabral SSSR, který rumunskou anexi Besarábie (od roku 1818 Besarabské gubernie, dobyté na Osmanské říši roku 1812) nikdy neuznal. Úřední jazyk byl přejmenován na moldavštinu, aby se tak přetrhly všechny svazky s Rumunskem, bývalým „kapitalistickým utlačitelem“, a aby se ospravedlnila anexe. Latinka byla podle ruského vzoru nahrazena cyrilicí. Obyvatelstvo bylo zároveň během sovětské nadvlády nuceno učit se ruštinu, jejíž znalost byla nevyhnutelnou podmínkou kariérního a společenského postupu.

V roce 1989 byla moldavština vyhlášena za oficiální jazyk Moldavska a byla opětovně zavedena rumunská varianta latinky. Cyrilice se však i naproti tomu dál často používá (neoficiálně, pro starší lidi je pohodlnější užívat cyrilici), v Podněstří je moldavština psaná cyrilicí dál úředním jazykem. Ústava z roku 1991 vyhlásila moldavštinu za úřední jazyk.

V roce 2003 byl vydán rumunsko-moldavský slovník, což mělo vytvořit dojem, že se v těchto zemích mluví rozličnými jazyky. Krok byl kritizován v obou státech. Zmiňovaný slovník nezachycuje spisovný jazyk, jak je u dvojjazyčných slovníků běžné, ale besarabský dialekt, který je v podstatě stejný jako na pravém břehu Prutu. V roce 2006 byla zrušena moldavská Wikipedie a dále se rozvíjí už jen rumunská verze.

Moldavská abeceda[editovat | editovat zdroj]

Rumunský jazyk používal do druhé poloviny 19. století cyrilici, která postupně ustoupila latince. Moderní moldavská azbuka vznikla ve 20. letech 20. století. Od roku 1926 byla moldavština psaná cyrilicí úředním jazykem Moldavské ASSR, od roku 1940 Moldavské SSR. Roku 1957 rozhodnutím Rady ministrů Moldavské SSR byla zrušena písmena Щ a Ъ. V roce 1967 bylo zavedeno písmeno Ӂ. Cyrilice se v Moldavsku oficiálně užívala do 31. srpna 1989, kdy Nejvyšší sovět Moldavské SSR rozhodl o zavedení rumunské latinky. V mezinárodně neuznané Podněsterské moldavské republice je moldavština psaná cyrilicí dosud úředním jazykem.

Latinská abeceda[editovat | editovat zdroj]

A Ă Â B C D E F H I Ȋ J L M N O P R S Ş T Ț U V X Z 


Azbuka[editovat | editovat zdroj]

A Б B Г Д E Ж Ӂ З И Й К Л М H O П P C T У Ф Х Ц Ч Ш Ы Ь Э Ю Я 

Přepis[editovat | editovat zdroj]

  • z cyrilice do latinky
cyrilice latinka poznámka
A A
Б B
B V
Г G, GH GH pouze před E nebo I, v ostatních případech G
Д D
E E, IE IE po samohlásce a na začátku slova, v ostatních případech E
Ж J
Ӂ G
З Z
И I, II II na konci slova, v ostatních případech I
Й I
К C, CH CH pouze před E nebo I, v ostatních případech C
Л L
M M
H N
O O
П P
P R
C S
T T
У U
Ф F
Х H
Ц Ț
Ч C
Ш Ş
Ы Â, Ȋ Â uvnitř slova, Ȋ na začátku a konci slova
Ь I
Э Ă
Ю IU
Я EA, IA EA po souhlásce nebo E, jinak IA
  • z latinky do cyrilice
latinka cyrilice poznámka
A A Pokud není součástí dvojhlásky EA nebo IA
Ă Э
 Ы
B Б
C К ne před E a I
CE ЧE
CH К
CEA ЧA
CI ЧИ, ЧЬ, Ч/ЧЬ ЧЬ na konci slov bez přízvuku, Ч/ЧЬ na konci některých slov bez přízvuku rozlišuje jednotné/množné číslo, v ostatních případech ЧИ
CIA ЧИA
CIO ЧO
CIU ЧУ
D Д
E E
EA Я, EA EA pouze ve slovech cizího původu, kde se nejedná o dvojhlásku (např.: кореан)
EEA
EIE EE
F Ф
G Ц, Ӂ, Г Ӂ před E a I v případech: GE=ӁE, GEA=ӁA, GI=ӁИ a GIA=ӁИA; Г ne před samohláskami
H X
I И, -Ь, -Й, И mezi dvěma souhláskami, na konci slova po souhlásce, tvoří-li společně slabiku; -Ь pouze na konci slov po souhlásce, -Й na konci slova po samohlásce
IA Я, -ИЯ, -ИA-, -ЬЯ- Я na začátku slova a po samohlásce, ИЯ na konci slov typu ромыния, теория a tp., ИA ve slovech cizího původu, ЬЯ uvnitř slova kromě zmíněných případů
IE E, ИE, ЬE E na začátku slova a po samohlásce, ИE ve slovech cizího původu (cовиетикэ, теорие), ЬE v ostatních případech
II ИЙ, -ИИ- ИЙ na konci slova, ИИ mezi souhláskami
III ИИ na konci slova
IO ЙO, ИO ЙO na začátku slova a po samohláskách, ИO po souhláskách, velmi zřídka na začátku slova
IU ИУ, Ю, ЬЮ ИУ v příponě -циуне, Ю na začátku slova a po samohláskách, ЬЮ ve slově интервью
J Ж
K К
L Л
M M
N H
O O
P П
R P
S C
Ş Ш
T T
Ț Ц
U У
V B
X KC, KЗ
Z З

Ukázka textu[editovat | editovat zdroj]

v cyrilici[editovat | editovat zdroj]

Михай Еминеску: Лучафэрул
Привя ын заре кум пе мэрь
Рэсаре ши стрэлуче,
Пе мишкэтоареле кэрэрь
Корэбий негре дуче.

v latince[editovat | editovat zdroj]

Mihai Eminescu: Luceafărul
Privea în zare cum pe mări
Răsare și străluce,
Pe mișcătoarele cărări
Corăbii negre duce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. „Concepția politicii naționale a Republicii Moldova” na stránkách Parlamentu Moldavské republiky