Doněcká oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doněcká oblast
Донецька область
Donecka oblasť
Doněcká oblast – znak
znak
Geografie
Hlavní městoDoněck (de iure)
Kramatorsk (de facto)
Souřadnice
Rozloha26 517 km²
Časové pásmo+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel4 059 400 (1. 1. 2022)
Hustota zalidnění153,1 obyv./km²
Jazykruština (75 %), ukrajinština (24 %)
Národnostní složeníUkrajinci (57 %), Rusové (38 %), Řekové (1,6 %)
Náboženstvípravoslavné křesťanství
Správa regionu
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Nadřazený celekUkrajinaUkrajina Ukrajina
Druh celkuoblast
Podřízené celky8 rajónů
Vznik1932
GubernátorPavlo Kyrylenko
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2UA-14
Telefonní předvolba+380-62
Označení vozidelAH a KH
Oficiální webwww.donoda.gov.ua
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa Doněcké oblasti s administrativním dělením v letech 2017–2020. Šedou barvou je vyznačeno území pod kontrolou DLR.

Doněcká oblast (ukrajinsky Донецька область / Donecka oblasť, též Донеччина / Doneččyna; rusky Донецкая область / Doněckaja oblasť) je samosprávnou jednotkou Ukrajiny. Rozkládá se na jihovýchodě země a zaujímá podstatnou část území Donbasu, na jihu má přístup k Azovskému moři. Se svými 4 059 000 obyvatel (2022) byla nejlidnatější oblastí Ukrajiny. Těží se zde uhlí a rudy kovů, je zde soustředěna metalurgie a těžký průmysl. Ze všech ukrajinských oblastí je Doněcká oblast nejvíce prorusky orientována; většina obyvatel včetně etnických Ukrajinců hovoří rusky.

Poté, co proruští separatisté obsadili zdejší správní orgány, vyhlásili dne 7. dubna 2014 nezávislost Doněcké oblasti na Ukrajině.[1][2] Do čela nově vyhlášené Doněcké lidové republiky postavili Doněckou lidovou radu a 11. května uspořádali referendum o vyhlášení samostatnosti, pro niž se vyslovilo 89 % voličů. Republika nebyla mezinárodně uznána a od jejího vyhlášení zde probíhají bojeukrajinskou armádou. Separatisté kontrolovali pouze jihovýchodní část oblasti, která tvoří zhruba třetinu její rozlohy, ale zahrnuje velká města a žije zde více než polovina celkového obyvatelstva. Ukrajinské orgány v červnu 2014 dočasně přenesly sídlo oblasti z Doněcku do Mariupolu,[3] v říjnu 2014 pak do Kramatorsku.[4] Po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 kontrolují separatisté s ruskou armádou asi 60% území DLR, přičemž v dubnu 2022 dobyla ruská vojska přístavní město Mariupol. Dne 30. září 2022 se stala Doněcká oblast spolu s dalšími čtyřmi oblastmi Ukrajiny součástí Ruské federace na základě referenda o připojení k Rusku. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době Ruského impéria, jež tato území získalo v 18. století ve válkách s Tureckem, spadala většina území oblasti pod Novoruskou a později Jekatěrinoslavskou gubernii, jihovýchodní část pak pod Oblast Donského vojska. Po vzniku Ukrajinské SSR zde vznikla Doněcká gubernie (1920–1925), v dalších několika letech se správní uspořádání překotně měnilo. 2. července 1932 byla založena Doněcká oblast se sídlem v Bachmutu (název oblasti byl původně utvořen od řeky Severní Doněc), už 17. července bylo však sídlo přemístěno do města Stalino, jak zněl tehdejší název Doněcku, a oblast tedy až do roku 1961 nesla název Stalinská oblast. V červnu 1938 z ní byla vyčleněna nově ustavená Vorošilovgradská oblast, což je název dnešní Luhanské oblasti. V letech 1941–1943 bylo území okupováno německou armádou.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší počet obyvatel měla oblast v době zániku Sovětského svazu – 5 356 800 v roce 1993. Od té doby počet obyvatel poklesl na 4 841 000 při sčítání 2001 a na 4 059 400 (odhad 2022).

K 1. lednu 2022 žilo v oblasti cca 4 059 400 obyvatel. Toto číslo je však zapotřebí brát s rezervou, neboť zahrnuje i dočasně okupované území, kde získání statistických údajů je pochopitelně obtížné. Oblast se vyznačuje vysokou mírou urbanizace, jelikož žilo 3 693 500 lidí ve městech (takřka 90 %), zatímco 365,9 tisíc osob žilo na venkově.

V roce 2021 se na území kontrolované Ukrajinou narodilo 10 134 dětí, zemřelo však 45 574 lidí, což znamená pokles počtu obyvatel (počítáme-li jen přirozený pohyb) o 35 620 osob. Při přičtení migračního pohybu byl celkový úbytek obyvatel 40 908 obyvatel. Kojenecká úmrtnost činila v roce 2021 11,3 ‰.[6]

Při posledním sčítání lidu v roce 2001 uvedlo 57% obyvatel Ukrajinskou národnost a 38% Ruskou. Jako rodný jazyk uvedlo 74,9 % obyvatel oblasti ruštinu, 24,1 % ukrajinštinu. Došlo tak k nárůstu podílu ruštiny oproti roku 1989 (67,7 % obyvatel).

Vývoj počtu obyvatel Doněcké oblasti
Rok 1897 1939 1959 1979 1989 1993 2001 2010 2015 2018 2022
Počet obyvatel (tis.) 586,5 3 103,2 4 262 5 170 5 332,4 5 365,8 4 841,1 4 466,7 4 297,2 4 200 4 059,4

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 2020 se oblast dělila na 18 rajónů a 28 měst oblastního významu s vlastními správními orgány. Po administrativní reformě z roku 2020 bylo ustaveno 8 velkých rajónů,[7] z nichž 3 (Doněcký, Horlivský a Kalmiuský) se nacházejí na území kontrolovaném DLR a existují tak jen de iure.

Města a obce[editovat | editovat zdroj]

Trvalým hlavním městem oblasti je Doněck se skoro 1 milionem obyvatel. Další významné město je azovský přístav a ocelárenské centrum Mariupol, od června 2014 do října 2014 hlavní město oblasti. Od října 2014 je dočasným hlavním městem Kramatorsk. Celkem je v oblasti 52 měst, z nichž 28 mělo před rokem 2020 status města oblastního významu. Dále je zde 131 sídel městského typu a 875 obcí.

Následující tabulka podává přehled měst s více než 20 000 obyvateli a všech bývalých měst oblastního významu (tučně).[8] Kurzívou jsou vyznačena města pod kontrolou tzv. Doněcké lidové republiky (stav k září 2022, tedy po ruské invazi na Ukrajinu). V závorce jsou uvedeny původní názvy měst pod kontrolou DLR přejmenovaných ukrajinskými úřady.

Město  Ukrajinský název  Ruský název Počet obyvatel
k 1. 1. 2022
Doněck Донецьк Донецк 901 645
Mariupol Маріуполь Мариуполь 425 681
Makijivka Макіївка Макеевка 338 968
Horlivka Горлівка Горловка 239 828
Kramatorsk Краматорськ Краматорск 147 145
Slovjansk Слов'янськ Славянск 105 141
Jenakijeve Єнакієве Енакиево 76 673
Kosťantynivka Костянтинівка Константиновка 67 350
Bachmut Бахмут Бахмут 71 094
Pokrovsk Покровськ   Покровск   60 127
Čysťakove (Torez) Чистякове Чистяково 53 462
Družkivka Дружківка Дружковка 53 977
Charcyzk Харцизьк Харцызск 56 182
Šachtarsk Шахтарськ Шахтёрск 48 208
Snižne Сніжне Снежное 45 767
Myrnohrad Мирноград Мирноград 46 098
Toreck Торецьк Торецк 30 914
Jasynuvata Ясинувата Ясиноватая 34 144
Avdijivka Авдіївка Авдеевка 31 392
Dobropillja Добропілля Доброполье 28 170
Chrestivka (Kirovske) Хрестівка Крестовка 27 370
Debalceve Дебальцеве Дебальцево 24 209
Lyman Лиман Лиман 20 066
Selydove Селидове Селидово 21 521
Volnovacha Волноваха Волноваха 21 166
Dokučajivsk Докучаївськ Докучаевск 22 835

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AMUR.INFO. Донецкая область объявила о своей независимости от Украины [online]. Амур.инфо, 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (rusky) 
  2. PRAVDA.RU. Донецкая область объявила себя республикой и попросила Путина ввести миротворческий контингент [online]. Правда.Ру, 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (rusky) 
  3. DW.DE. Тарута переїхав до Маріуполя [online]. Deutsche Welle, 2014 [cit. 2014-09-12]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. Archivovaná kopie. mw.ua [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Putin sebral Ukrajincům území a teď by chtěl vyjednávat. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-09-30]. Dostupné online. 
  6. Населення [online]. Головне управління статистики у Донецькій області. Dostupné online. 
  7. Постанова Верховної Ради України «Про утворення та ліквідацію районів» 17. 7. 2020.
  8. Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]