Maďaři
1. řada: Almoš • Štěpán I. • Matyáš Korvín • Gábor Bethlen • František II. Rákóczi
2. řada: János Bolyai • István Széchenyi • János Arany • Róza Laborfalvi • József Eötvös 3. řada: Loránd Eötvös • Vilma Hugonnai • Tivadar-K Csontváry • Béla Bartók • Miklós Horthy 4. řada: Zoltán Kodály • Emmuska Orczy • János Kádár • Zsa Zsa Gabor • Péter Esterházy |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Populace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| cca 14-15 mil. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Země s významnou populací | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Maďarsko 9 979 000[1] |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jazyk(y) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Náboženství | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
54,5% Římskokatolická církev • 19,4% Protestantská církev • 1 až 2% Judaismus • 25,4% Bez vyznání |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Příbuzné národy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Maďaři (maďarsky magyarok, vysl. [maďarok]) jsou původem kočovnický národ střední Evropy, patřící k ugrofinským národům. Většina z nich ovládá maďarštinu jako svůj mateřský jazyk, která je velmi odlišná od okolních jazyků (nepatří do rodiny indoevropských jazyků).
Obsah |
Počet [editovat]
Počet Maďarů se stanovuje na 14,5 miliónů, ale v Maďarsku samotném jich žije pouze 9,9 miliónů.[1] Čtvrtina všech Maďarů žije v okolních státech, kde na četných územích tvoří většinu obyvatel. Zbytek (zhruba pětina z celkového počtu) žije na území západní Evropy, v USA a jinde ve světě.
Maďaři jsou velice vlastenecký národ. Jsou hrdí na svou vlast, jazyk, původ a národní dějiny. Ctí své předky a národní tradice. Na maďarských školách je vyučován povinný předmět - Vlastenectví (Hazafiság).(Kdje?)
Historie [editovat]
Do Evropy přišli Maďaři pod vedením vůdce Arpáda v roce 895 a usadili se v Uherských nížinách, kde roku 1001 založil Štěpán I. Uherský samostatný stát Uherské království, které bylo od počátku multinárodní (žili zde např.: Chorvati, Kumáni, Sikulové, Srbové, Polovci, Slováci, Avaři). Uhersko se až do roku 1918 rozkládalo na dnešním území:
- Maďarska
- Slovenska (viz Maďarská menšina na Slovensku)
- rakouské spolkové země Burgenland
- ukrajinské Zakarpatské oblasti
- chorvatské Slavonie a Baranji
- slovinské oblasti Zámuří
- srbské Vojvodiny
- Rumunska (především Sedmihradska)
- Polska
Původ jména [editovat]
Pojmenování magyar – znamenající maďarský, maďarština nebo Maďar – podle středověké legendy pochází od praotce Magora, bratra Hunora, praotce Hunů. Odkaz na příbuzenství s Huny, kteří ovládli podkarpatskou oblast v 5. století, měl opodstatnit historický nárok Maďarů na vládu nad tímto územím.[18]
Podle lingvistů předci dnešních Maďarů takto sami sebe označovali jako ty, kteří mluví. Magyar v sobě obsahuje ugrofinské mon (mluvit, maď. mond) a er (muž). Toto označení pak v různých podobách přešlo i do některých jiných jazyků, včetně češtiny. Většina evropských jazyků však převzala jméno z označení ungri (latinsky Hungari). Předci Maďarů, žijící na dolním Donu, se v 6. století přidali ke kmenovému svazu Onogurů (znamená deset národů) a stali se součástí turkické říše. V nejstarších západních písemných záznamech jsou obyvatelé této říše zmiňováni jako turci nebo ungri (podle Onogurů). První písemná zpráva, v níž se označení ungri prokazatelně vztahuje k Maďarům, pochází z roku 834 z Byzance.[19]
Čeština rozlišuje označení maďarský a Maďarsko na jedné straně a uherský a Uhersko (z latinského hungaricus a Hungaria) na straně druhé. První se vztahuje k etniku hovořícímu maďarsky a státnímu útvaru, který vznikl v roce 1918 po rozpadu mnohonárostního Uherského království. Pojem uherský se tedy používá především v historickém kontextu, neboť se vztahuje k zaniklému státnímu útvaru. Podobné významové rozlišení má též slovenština, chorvatština, srbština a slovinština. Samotná maďarština tyto významy nerozlišuje. Magyar znamená jak maďarský, tak uherský. Stejně tak Magyarország označuje současné Maďarsko i historické Uhersko. Jedno označení pro oba významy má také většina evropských i dalších jazyků.
Významní Maďaři [editovat]
Tradiční významné maďarské osobnosti [editovat]
- Arpád
- Štěpán I. Uherský
- Béla IV.
- János Hunyadi
- Matyáš Korvín
- Mikuláš Šubič Zrinský
- Ilona Zrínyi
- František II. Rákóczi
- János Bolyai
- Ignác Fülöp Semmelweis
- István Széchenyi
- Lajos Batthyány
- Lajos Kossuth
- Sándor Petőfi
- Ferenc Deák
- Lujza Blaha
- Imre Nagy
- Ferenc Puskás
2000 magyar [editovat]
V roce 1999 proběhla v Maďarsku anketa 2000 magyar (obodoba soutěže Největší Čech v ČR), hlasovalo se ve dvou kategoriích - historické (již zemřelí) a současné (žijící).
|
Historická kategorie: |
Současná kategorie: |
Galerie [editovat]
-
Rozmístění maďarské populace po světě
-
Rozšíření maďarštiny
-
Maďaři v Rumunsku
-
Maďaři ve Vojvodině
-
Migrace maďarského etnika Sikulů
-
-
-
-
Maďaři, 21. století
.png)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyarok na maďarské Wikipedii.
- ↑ a b Hungarian Central Statistical Office. Retrieved 25 July 2010.
- ↑ (rumunsky) "Comunicat de presă privind rezultatele provizorii ale Recensământului Populaţiei şi Locuinţelor – 2011", at the 2011 Romanian census site; accessed February 11, 2012
- ↑ 2001 Slovakian Census
- ↑ 2011 Serbian Census
- ↑ National composition of population
- ↑ 2001 Austrian census
- ↑ Položaj Nacionalnih Manjina U Republici Hrvatskoj - Zakonodavstvo I Praska
- ↑ Slovenia
- ↑ a b Bund Ungarischer Organisationen in Deutschland
- ↑ Národnost ve sčítání lidu v českých zemích
- ↑ CSO Emigration [online]. Census Office Ireland, [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia Report to COE
- ↑ Republic of Macedonia - State Statistical Office
- ↑ 2006 community survey
- ↑ The 2006 census
- ↑ Revista Época Edição 214 24 June 2002
- ↑ Hungarian Embassy in Buenos Aires 20 June 2009
- ↑ Kontler (2011), str. 26.
- ↑ Kontler (2011), str. 31.
Literatura [editovat]
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
Související články [editovat]
- Maďarsko
- Maďarština
- Dějiny Maďarska
- Maďarská menšina na Slovensku
- Američané maďarského původu
- Magyarabové
