Mikuláš Zrinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O vojevůdci žijícím v letech 1508–1566 pojednává článek Mikuláš Šubič Zrinský.
Mikuláš Zrinský (1620–1664)

Mikuláš Zrinský (chorvatsky: Nikola Zrinski, maďarsky: Zrinyi Miklós) (1. května 162018. listopadu 1664) byl chorvatský a maďarský básník, vojevůdce a politik. Patřil do významné chorvatské šlechtické rodiny (Zrinski).

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem chorvatského šlechtice Juraje Zrinského. Dostalo se mu kvalitního vzdělání na poli vojenském i humanitním. Coby mladý muž procestoval Itálii, kde se seznámil s tehdejšími nejmodernějšími trendy v umění, ekonomii a politice. Po návratu z cest bojoval na maďarsko-tureckém pomezí proti Otomanům a později na Moravě proti Švédům. U maďarského Egeru přišel na poslední chvíli na pomoc císaři Ferdinandu III., který byl zaskočen náhlým útokem, který proti němu podnikl generál Carl Gustaf Wrangel. Porazil armádu proti císaři rebelujícího Jiřího I. Rákoczyho. Dostalo se mu uznání od samotného císaře: byl povýšen a při korunovaci Ferdinanda IV. směl nést císařský meč. V letech 16521653 bojoval proti Otomanům. Roku 1655 neúspěšně kandidoval na úřad uherského palatina. Dosáhl významných úspěchů ve válce proti Turkům a díky tomů získal mnoho vysokých poct (například Řád zlatého rouna). Zemřel při lovu, když byl napaden zraněným kancem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš Zrinský nebyl jen šlechticem a vojevůdcem, ale i vzdělancem a literátem. Mluvil plynně několika jazyky: chorvatsky, maďarsky, latinsky, německy a italsky. Roku 1651 mu ve Vídni vyšla sbírka epické poezie Jadranská siréna, ve které oslavuje hrdinnou smrt svého praděda Mikuláše Šubiče Zrinského při obraně Szigetváru. Z maďarštiny do chorvatštiny toto dílo přeložil jeho bratr Petr Zrinský.

Literatura[editovat | editovat zdroj]