Ferenc Liszt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek nemá zdroje, a není proto možné obsah ověřit.
Pomozte Wikipedii tím, že k uvedeným tvrzením patřičné zdroje naleznete a vložíte do článku.
Ferenc Liszt
Příbuzenstvo
matka
družka

Ferenc (též Franz) Liszt (22. října 1811 Raiding, dnes Rakousko – 31. července 1886 Bayreuth, Německo) byl klavírní virtuóz a skladatel patřící mezi hlavní představitele romantismu.

Obsah

[editovat] Život

Lisztova matka Anna rozená Marie Anna Lagerová (9. května 1788, Krems, Rakousko – 6. února 1866, Paříž, Francie) vyrůstala v Rakousku. V 9 letech ztratila rodiče a musela se přestěhovat do Vídně, kde pracovala jako služka 11 let. 11. ledna 1811 si vzala Adama Liszta v Unterfrauenhaide. Byl amatérský pianista a cellista a úředník na dvoře hraběte Esterházyho. Změnil si slovenské příjmení List na maďarskou verzi Liszt. Zbytek jejího života se starala o svá vnoučata Cosimu, Blandine a později také Daniela, když cestoval po Evropě se svojí pozdější milenkou, autorkou Daniel Sternovou.

Malý Ferenc Liszt, kterého základům klavírní hry učil již od šesti let jeho otec, projevil záhy výjimečné hudební nadání. První koncerty byl schopný absolvovat již v devíti letech. Díky finanční podpoře uherské šlechty mohl od roku 1821 studoval hudbu ve Vídni, kde jej učil Carl Czerny hře na klavír a Antonio Salieri skladbu. Zde se mimo jiné setkal i s Beethovenem. Roku 1823 odjel do Paříže, kde pokračoval v samostudiu klavírní hry. Skladbu zde studoval soukromě u Antonína Rejchy a Ferdinanda Paëra. Během svého pobytu v Paříži navštívil Paganiniho koncert, což jej motivovalo ve snaze stát se nejlepším klavíristou své doby. Často v té době cvičil o samotě pět hodin denně. Podstatnou část svého života(1834-1848) strávil na koncertních cestách po celé Evropě. Jako první uspořádal celovečerní klavírní koncert - recitál. Jeho strhující virtuozita byla obdivována jak návštěvníky jeho klavírních recitálů, tak ostatními hudebníky a skladateli. Ve Francii se seznámil s Marií d'Agoult, se kterou měl tři děti - Blandine, Cosimu a Daniela. V této době se také skladatelsky věnoval pouze klavíru.

V roce 1848 zanechal Liszt veřejného vystupování a usadil se ve Výmaru, kde se věnoval skladbě a dirigování koncertů a výmarské opery.[1] Rovněž dával lekce hry na klavír a psal články o Berliozovi a Wagnerovi. V tomto období také složil své nejvíce oceňované orchestrální a sborové skladby.

V roce 1861 odešel Liszt na odpočinek do Říma, kde roku 1865 vstoupil do františkánského řádu. V pozdějším věku se začal zajímat též o uherský národní život. Od roku 1869 dělil svůj čas mezi Řím a Výmar a od roku 1876 až do své smrti 31. července 1886 rovněž několik měsíců v roce učil na Maďarské konzervatoři v Budapešti.

Je pohřben na hřbitově v Bayreuthu.

[editovat] Hudební styl

Liszt po sobě zanechal velmi rozsáhlé dílo, z něhož velká část je dosud živá a hraná na koncertech. V mládí komponoval převážně pro klavír, po roce 1848 se zabýval spíše orchestrální tvorbou a ve stáří komponoval duchovní skladby.

Liszt byl tvůrcem mnoha technických inovací v klavírní hře. Mnohé jeho skladby patří mezi nejnáročnější v klavírním repertoáru. Často používal ve svých dílech tematické obměny podobné variacím nebo pozdějšímu leitmotivu Richarda Wagnera. Je též brán jako tvůrce symfonické básně. Jeho první symfonická báseň se jmenuje Co slyšíme na horách.

Při svých koncertních cestách skládal také virtuózní transkripce na motivy jiných skladatelů. Tyto skladby však mají spíše historickou hodnotu.

V pozdějším věku Liszt více experimentoval. Od stylu jeho předchozí tvorby se velmi odchylovala například Atonální bagatela nebo Nuages Gris(Šedé mraky).

[editovat] Dílo

  • 19 Uherských rapsodií
  • Koncerty pro klavír - č.1 Es dur, č.2 A dur
  • Dantovská symfonie, programní symfonie
  • Faustovská symfonie, programní symfonie
  • Tasso. Nářek a triumf, symf.báseň
  • Les preludes, symf.báseň
  • Orfeus, symf.báseň
  • Prometheus, symf.báseň
  • Mazepa, symf.báseň
  • 12 Transcendentálních etud pro klavír
  • grandes etudes de Paganini
  • Sonáta h moll pro klavír
  • Don Sanche, 1825, jediná opera

[editovat] Reference

  1. ↑ WARRACK, WEST, John, Ewan. Oxfordský slovník opery. Praha : IRIS, 1998. s. 299.

[editovat] Externí odkazy



Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Ferenc_Liszt“