Kremže

Kremže
Pohled na Kremži
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:	48° 25′ s. š., 15° 37′ v. d.
nadmořská výška:	203 m n. m.
stát:	Rakousko
spolková země:	Dolní Rakousko
okres:	žádný (statutární město)
Kremže
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	51,61, km²
počet obyvatel:	24 014 (2011)
hustota zalidnění:	465 obyv. / km²
správa
starosta:	Inge Rinke (ÖVP)
oficiální web:	www.krems.gv.at
telefonní předvolba:	02732
PSČ:	3500
označení vozidel:	KS

Kremže (německy Krems an der Donau) je páté největší město Dolních Rakous, přibližně 70 kilometrů od Vídně. Je statutárním městem a správním střediskem (nikoli však součástí) okresu Kremže-venkov. Kremže má přibližně 24 000 obyvatel, univerzitu a věznici. Kremžská hořčice (Kremser Senf) skutečně pochází původně z Kremže, ač dnes se již nevyrábí zde, ale v jiných městech (např. ve Vídni). Na rozdíl od české kremžské není zjemňována octem, ale vínem. Výtvarníci používají též pojem kremžská běloba.

Poloha

Město leží v údolí Dunaje, na soutoku řeky Kremže a Dunaje, v tzv. Waldviertelu (Lesní čtvrti).

Historie

První písemná zmínka o Kremži (jako Urbs Cremisia) je z roku 995 a odkazuje k římskému původu. Osídlení na území města je však daleko starší. Roku 2005 byl v Kremži nalezen dětský hrob z doby železné (starý 27.000 let), obsahující kostry dvou kojenců s náramenními destičkami z mamutoviny a bohatými milodary. Spolu s Willendorfskou Venuší jde o jeden z nejstarších archeologických nálezů z území Rakouska.

Přibližně od roku 1000 se na území města usídlili kupci, na jejichž ochranu zde byl vystavěn strážní hrad. Ve středověku byla Kremže důležitým řemeslnickým a obchodním centrem, především obchodu se solí. Zásadní význam pro rozvoj města mělo období vlády českého krále krále Přemysla Otakara II., kdy byly ve stylu rané gotiky dobudovány kostely dominikánů (místní část Kremže) a ve Steinu minoritů, a honosné domy si zde začali stavět městští či dvorští úředníci. Nejvýznamnější a nejlépe dochovaný věžový dům Gozzoburg patřil soudci Gozzovi. Uvnitř jsou k vidění raně gotické klenby a nástěnné malby. Dalším vrcholem rozkvětu středověkého města bylo období vlády císaře Fridricha III. ve 3. čtvrtině 15. století.

Koncem třicetileté války v roce 1645 město dobyla švédská armáda pod vedením vojevůdce, generála a polního maršála Lennarta Torstensona (1603–1651) při tažení na Vídeň.

Na dnešním území města se nacházel největší hnědouhelný důl Rakousko-Uherska. Roku 1872 byla Kremže napojena na rakouskou železniční síť. Za Třetí říše byla Kremže připojením okolních obcí výrazně zvětšena a formálně se stala metropolí Dolnodunajské župy, v jejímž rámci se z ní stal městský okres. Po druhé světové válce se proto stala statutárním městem.

Současnost

V současné době je město Kremže památkovou rezervací, od roku 1992 sídlí v budově někdejší tabákové režie Dolnorakouská univerzita. Nedaleko ní byla v 80. letech 20. století přístavbou k budovám vězení z roku 1850 (někdejšího kláštera redemptoristů) zbudována jedna z největších a nejmodernějších věznic v Rakousku, zahrnující také uměleckořemeslné dílny a vězeňskou prodejnu pro veřejnost. Město je střediskem zemědělské a vinařské produkce celé oblasti. Profituje zejména z pěstování bílého vína odrůdy Veltlínské zelené v údolí Wachau, jež reprezentují desítky vinařů a centrální (vinné sklepy Kloster Und), dále z palírny meruňkových destilátů a likérů a z turistického ruchu.

Brána „Steiner Tor“ v Kremži

Členění města

• Innenstadt (Vnitřní město)
• Weinzierl
• Mitterau
• Stein
• Egelsee
• Rehberg
• Am Steindl
• Gneixendorf
• Lerchenfeld
• Krems-Süd (Kremže-jih)

Partnerská města

• Beaune, Francie, 1973
• Böblingen, Německo, 1972
• Grapevine, Spojené státy americké, 1999
• Kroměříž, Česko, 1994
• Pasov, Německo, 1974
• Ribe, Dánsko, 1971

Významné osobnosti

• Martin Johann Schmidt (1718–1801), zvaný Kremžský Schmidt („Kremser Schmidt“), rakouský malíř
• Wilhelm Miklas (1872–1956), rakouský politik a prezident
• Gregor Hradetzky (*1909), kánoista a varhanář

Související články

• Krems

Externí odkazy

Oficiální stránky města