Weinviertel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hlavní brána hradu Kreuzenstein

Weinviertel (česky Vinná čtvrť) je historické území na severovýchodě Dolního Rakouska. Na východě hraničí řekou Moravou se Slovenskem, na severu s Moravou (z větší části na řece Dyji). Západní hranici s Waldviertelem (Lesní čtvrtí) tvoří hřeben Manhart Berg. Na jihu sousedí s Mostviertelem (Moštovou čtvrtí), Vídní a Industrieviertelem (Průmyslovou čtvrtí). Tady tvoří hranici Wagram, Dunaj a Moravské pole.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ze severu, východu a jihu ohraničují Weinviertel údolí Dyje, Moravy a Dunaje. Na západní hranici ležící Manhartsberg patří k České vysočině, jejíž rakouská část se nazývá Granit- und Gneishochland (Žulovo-rulová vrchovina).

Weinviertelské vnitrozemí vyplňuje pahorkatina Weinviertler Hügelland (zvaná též Waschbergzone – patří sem Rohrwald, Leiser Berge s nejvyšším Buschbergem (491 m), Staatzer Klippe a Falkensteiner Berge). Geomorfologicky patří tato oblast pod Vněkarpatské sníženiny Západních Karpat. Na západ od Waschbergzone leží Molassezone s mírnými pahorky a širokými kotlinami. Na východ od Waschbergzone zasahuje Vídeňská pánev a Moravské pole.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Karte Aut Noe Bezirke.png

Weinviertel není v současnosti správní jednotkou Dolního Rakouska a jeho hranice neodpovídají přesně hranicím okresů (Bezirke). S výjimkou okresu Tulln (rozpůleného mezi Weinviertel a Mostviertel) jsou však odchylky od správních hranic malé, takže lze říci, že sem patří následující okresy:

Weinviertel také existuje jako statistická jednotka NUTS-3 s kódem AT125. Tato jednotka ale nepokrývá celý Weinviertel v běžném smyslu a ani ona nedodržuje hranice okresů. Weinviertel je víceméně pokryt statistickými jednotkami AT125 (Weinviertel) a AT126 (Wiener Umland-Nordteil).[1]

Vinařská oblast Weinviertel[editovat | editovat zdroj]

Oblast Weinviertel je ta správná adresa pro milovníky vína, ale také pro ty, kteří si chtějí odpočinout od stresujícího velkoměstského života.

Není náhoda, že Weinviertel má toto jméno. Zde, v největším vinařském regionu Rakouska, se totiž točí téměř všechno kolem vína, této ušlechtilé šťávy z hroznů. Na více než 16 500 hektarech se vyrobí třetina všech rakouských vín. Zrají tu do té nejlepší podoby nejen Veltlínské zelené jako typická odrůda regionu s pepřovým nádechem, ale také elegantní Chardonnay a Rulandské bílé. Pěstují se zde také výtečná červená vína, jako jsou Zweigeltrebe a Modrý Portugal.

Podél 400 km dlouhé vinařské cesty Weinstraße Weinviertel lze nalézt bezpočet vinařství, kde lze tento mok ochutnat.

Tato cesta se dělí do tří úseků:

  1. Západní – Westliches Weinviertel s metropolí vína, městem Retz, mezi Manhartsbergem a Leiser Bergen;
  2. Veltliner Land (země Veltlínského) kolem vinařských center Poysdorf, Falkenstein a Herrnbaumgarten;
  3. Jižní – Südliches Weinviertel, kde trasa končí v Langenzersdorfu, Bismabergu a Hagenbrunnu a bezprostředně navazuje na vinařskou oblast na severu Vídně.

Se zavedením označení DAC (Districtus Austriae Controllatus) přistoupila oblast Weinviertel jako první v Rakousku k vyznačení původu a odrůdy vína. Typickou odrůdou je Weinviertel (Veltlínské zelené) se svým pepřovým nádechem (Pfefferl), suché víno s kořenně ovocnou chutí a vysokou kvalitou, které nyní může hrdě označit svůj původ Weinviertel DAC.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Weinviertel ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://map.gis.univie.ac.at/mymap/data/aut_nuts3.pdf
  2. Rakouská vína - Stabrix s. r. o.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Stojaspal, Einführung in die Geologie des Weinviertels, Mannus-Bibliothek XXXII, Bonn 1989, S. 3 - 25
  • Hermann Maurer, Einführung in die Vor- und Frühgeschichte des niederösterreichischen Weinviertels, Mannus-Bibliothek XXXII, Bonn 1989, S. 26 - 76.
  • Alfred Komarek, Tauchgänge im grünen Meer, Verlag Kremayr & Scheriau, Wien 1998

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]