Kroměříž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kroměříž
Pohled na náměstí z věže Arcibiskupského zámku

Pohled na náměstí z věže Arcibiskupského zámku

znak obce Kroměřížvlajka obce Kroměřížznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0721 588296
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4): Kroměříž (CZ0721)
obec s rozšířenou působností: Kroměříž
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 50,97 km²
počet obyvatel: 28 926 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 190–324 m
PSČ: 767 01
zákl. sídelní jednotky: 33
části obce: 10
katastrální území: 11
adresa městského úřadu: Městský úřad Kroměříž
Velké náměstí 115/1
767 01 Kroměříž
starosta / starostka: Daniela Hebnarová (ODS)
Ofic. web MÚ: http://www.mesto-kromeriz.cz
E-mail: meu@mesto-kromeriz.cz

Kroměříž (Česko)
Red pog.png
Kroměříž, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kroměříž (německy Kremsier[2]), přezdívaná Hanácké Athény, je okresní město ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě při jižním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané. Žije zde téměř 30 tisíc obyvatel.

V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později byl zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

Ve městě se tradičně pořádá mezinárodní festival vojenských dechových hudeb[3] a mezinárodní festival duchovní hudby FORFEST.[4] Na kraji města se nachází Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž (dříve Výzkumný ústav obilnářský aj., založen 1951), který se zabývá výzkumem a šlechtěním obilnin.[5]

Nářečí[editovat | editovat zdroj]

Poloze města odpovídá i místní nářečí, které je (při zohlednění charakteristik tzv. městské mluvy) hanácké, přesněji východohanácké,[6] tzn. bez protetického v- (on, okno, ne von, vokno) a částečně i bez náslovného j- (Iřik, ido/idu místo Jiřík, jdu). Jen několik kilometrů jižně od Kroměříže (od obce Trávník) začíná oblast nářečí východomoravských.[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Biskupský zámek a město Kroměříž v 17. století

Ve středověku zde byl brod přes řeku Moravu a křižovatka Jantarové a Solné stezky (jež byla faktickým pokračováním slavné Hedvábné stezky).

První písemná zpráva o Kroměříži pochází z roku 1110. Na arabské mapě, která je přílohou knihy z roku 1154 označované jako Tabula Rogeriana, je město označováno jako Agra.[8] Roku 1207 potvrdil Přemysl Otakar I. olomouckému biskupovi Robertovi držbu vsi Kroměříže, kterou koupil jeho předchůdce biskup Jan II. od knížete Oty Černého za 300 hřiven.

Město bylo založeno olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburka roku 1260. Olomoučtí biskupové v Kroměříži vybudovali reprezentativní letní sídlo a přemístili sem část správy diecéze. V době moravských markraběcích válek zde našel útočiště Jan IX. ze Středy. Za husitských válek, kdy byl biskupem Jan XII. Železný, město značně utrpělo. Biskup Stanislav I. Thurzo zahájil na přelomu 15. a 16. století přestavbu gotického hradu na zámek. Roku 1550 udělil biskup Jan Skála z Doubravky, který byl i významným historikem a spisovatelem, výsady kroměřížskému mlynářskému cechu. Biskup František z Ditrichštejna zahájil počátkem 17. století stavbu františkánského kláštera. Za třicetileté války město hodně utrpělo dvakrát za sebou nájezdem švédských vojsk (1643 a 1645) a následně morem. V šedesátých letech téhož století zahájil rozsáhlou obnovu města olomoucký biskup Karel II. Lichtenštejn-Kastelkorn. V roce 1848 zasedal v Kroměříži říšský sněm. Ve dnech 15. a 16. dubna 1905 přednášel v Kroměříži profesor Tomáš Garrigue Masaryk na téma problém malého národa. Pro svůj enormní kulturní význam (město bylo od 17. století kulturním centrem Hané a celé střední Moravy) získalo město přezdívku hanácké Athény.

Starostové a purkmistři[editovat | editovat zdroj]

  • 2010 - dosud Mgr. Daniela Hebnarová
  • 2006 - 2010 Mgr. Miloš Malý
  • 2002 - 2006 Ing. Petr Dvořáček
  • 1998 - 2002 Mgr. Petr Sedláček
  • 1994 - 1998 Ing. Petr Dvořáček
  • 1990 - 1994 Ing. Petr Kvapilík
  • 1988 - 1990 Phdr. Zdeněk Coufal
  • 1976 - 1987 Milan Vaculík
  • 1970 - 1976 Vítězslav Mrhal
  • 1968 - 1970 František Tichý
  • 1960 - 1968 Vlastimil Zdráhal
  • 1952 - 1960 Robert Hnilica
  • 1950 - 1952 Jan Čada
  • 1948 - 1950 Libuše Haišmanová
  • 1946 - 1948 Ing. Josef Plíhal
  • 1945 - 1946 JUDr. Alexej Čepička
  • 1945 - 1945 Antonín Ševčík
  • 1944 - 1945 Waldemar Söhnel
  • 1941 - 1944 JUDr. Hans Humplik
  • 1919 - 1941 Josef Jedlička
  • 1913 - 1919 JUDr. Metoděj Barták
  • 1910 - 1913 Miloslav Veselský
  • 1896 - 1910 Dr. Josef Pištěcký
  • 1887 - 1896 JUDr. Vojtěch Kulp ( Adalbert Kulp )
  • 1884 - 1887 baron Ferdinand Bojakowski ( Ferdinand Freiherr von Bojakovsky )
  • 1875 - 1884 JUDr. Augustin Benesch ( August Benesch )
  • 1867 - 1875 Mathias Schrott von Rohrberg ( Mathias Schroth von Rohrberg )
  • 1867 - 1867 JUDr. Benjamin Demel
  • 1865 - 1866 Alois Czap
  • 1857 - 1865 Wolfgang Lasnausky
  • 1850 - 1857 Anton Wech
  • 1826 - 1850 Vincenz Wieser
  • 1793 - 1825 Thomas Steinbrecher

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Rok 1971 1981 1991 1995 2001 2011
Počet obyvatel 22 060 25 880 28 895 30 065 29 232 29 060

[9]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kroměříži.
Pohled na Arcibiskupský zámek

Zachováno a v devadesátých letech opraveno bylo historické centrum města – Velké náměstí s podloubím a vedle něj stojící Arcibiskupský zámek. Ten je společně s oběma zahradami (Květná zahrada, Podzámecká zahrada) od roku 1998 zapsán na listině světového kulturního dědictví UNESCO, a navíc se ve zdejší obrazárně nachází slavné Tizzianovo dílo Apollo a Marsias. Krom zámku se v Kroměříži nachází tři historicky cenné kostely: kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele a kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple svatého Kříže, Mlýnská brána, biskupská mincovna, kde se nachází největší sbírka mincí ve střední Evropě, arcibiskupské vinné sklepy, Muzeum Kroměřížska a Galerie Artuš atd.

Poblíž Kroměříže se nachází přírodní park Záhlinické rybníky, kde jsou k vidění kormoráni a kde byli vysazeni bobři.

Na západ od Kroměříže je na řece Moravě vodní elektrárna Strž z roku 1923, na které byly asi poprvé v historii ČR použity Kaplanovy turbíny.[zdroj?] (49°19'9.180"N, 17°22'43.338"E)

Historické budovy a zahrady[editovat | editovat zdroj]

Domy s podloubím na Velkém náměstí

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím města prochází dálnice D1 s exitem 258-Kroměříž-západ. Dále jím vedou dva úzeky silnice I/47 z Vyškova a dále na Hulín. Od tohoto exitu směrem na jihovýchod přes Kotojedy a Trávník vede na Tlumačov silnice II/367. Na jih, na Zdounky, vede přes Vážany silnice II/432. Od západu, od Morkovic-Slížan, přichází do města silnice II/428. Ze severu od Chropyně silnice II/435. Silnice III. třídy jsou:

  • III/36726 Hradisko - Měrůtky
  • III/36733 spojka mezi II/367 a I/47 (ulice Tovačovského a Hulínská)
  • III/36734 Kotojedy - Vážany
  • III/36735 Kotojedy - Těšnovice - Velké Těšany
  • III/36736 Těšnovice - Bařice
  • III/36738 Lubná - Zlámanka
  • III/4326 odbočka z I/47 na Bílany
  • III/43215 Kroměříž - Rataje
  • III/43220 Jarohněvice - Drahlov - Zlámanka - Lhotka

Ve filmu[editovat | editovat zdroj]

V Kroměříži natočené filmy a seriály: hudební film Třicet panen a Pythagoras (kde je k vidění například Justiční akademie nebo Květná zahrada, 1973) s Jiřím Menzlem v hlavní roli , slovenský seriál pro děti Jedno malé sídlisko (kde je k vidění sídliště Oskol, škola Slovan aj., 1978), Trenck – Zwei Herzen gegen die Krone (Ve jménu lásky a povinnosti) - zámek a jeho okolí, 2003,

V Kroměříži byly natočeny i některé scény filmů Requiem pro panenku (1991) a Královská aféra (2012).

Dědictví aneb Kurva se neříká (2013) - některé scény.

Miloš Forman zde točil oscarový film Amadeus, Miloslav Šmídmajer pohádku Peklo s princeznou.[10] Ve městě a Podzámecké zahradě byly také točeny scény Četnických humoresek[11]. Město je zachyceno i v seriálu o architektuře ČR Šumná města.[12]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Hanácké Athény se mohou pochlubit celou řadou škol a tvoří důležité centrum vzdělání v regionu. Mimo jiné se v nich nachází 9 středních škol (z nich tři jsou zároveň i vyšší odborné) a dvě gymnázia. Od roku 2005 zde sídlí celostátní justiční škola – Justiční akademie, která navázala na tradici Justiční školy vzniklé v Kroměříži v roce 1995.

Střední a vyšší odborné školství[editovat | editovat zdroj]

Gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Konzervatoře[editovat | editovat zdroj]

Střední školy a Vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Kroměříže

Kroměříž se v současnosti dělí na 10 částí na 11 katastrálních územích (údaje z roku 2001)

  • Bílany – k. ú. Bílany (93 domů, 292 obyvatel)
  • Drahlov – k. ú. Drahlov u Jarohněvic (48 domů, 127 obyvatel)
  • Hradisko – k. ú. Hradisko (83 domů, 221 obyvatel)
  • Kotojedy – k. ú. Kotojedy (89 domů, 126 obyvatel)
  • Kroměříž – k. ú. Kroměříž (3 532 domů, 25 826 obyvatel)
  • Postoupky – k. ú. Miňůvky a Postoupky (202 domů, 558 obyvatel)
  • Těšnovice – k. ú. Těšnovice (137 domů, 412 obyvatel)
  • Trávník – k. ú. Trávník (131 domů, 392 obyvatel)
  • Vážany – k. ú. Vážany u Kroměříže (289 domů, 1 128 obyvatel)
  • Zlámanka – k. ú. Zlámanka (72 domů, 143 obyvatel)

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Kroměříž a Obvod obce s rozšířenou působností Kroměříž.

Kroměříž je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Kroměříž se skládá ze 79 obcí, ORP z 46 obcí.

Osobnosti spojené s Kroměříží[editovat | editovat zdroj]

Studenti a učitelé[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Významní žáci a učitelé Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži.

Studenti[editovat | editovat zdroj]

Učitelé[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 651.  
  3. http://kromerizsky.denik.cz/kultura_region/v-kromerizi-obnovili-festival-vojenskych-hudeb-.html
  4. http://www.forfest.cz/cil_cz.htm
  5. http://www.vukrom.cz/ustav/struktura-spolecnosti/historie/neco-z-historie
  6. Srovnej Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. S. 401.
  7. BĚLIČ, Jaromír. Dolská nářečí. Praha: ČSAV, 1954. S. 7.
  8. http://islamcz.cz/content/zajimave-stripky-z-historie-geografie-kartografie
  9. Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  10. Filmaře přitahuje nejvíce zámek v Kroměříži
  11. http://www.cetnickehumoresky.cz/13-o-treti-rade-cetnickych-humoresek/ O třetí řadě Četnických humoresek
  12. Záložka Města natočená
  13. http://www.archiweb.cz/architects.php?action=show&id=1473&type=arch
  14. http://www.ct24.cz/regionalni/brno/121571-kromeriz-usporadala-vystavu-rodakovi-architektovi-nove-sceny/
  15. http://www.bigband.cz/main.php?lng=cz&section=1

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž : Obecní rada, 1913. 544 s.  
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž : Národní výbor, 1947. 1072 s.  
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž : Místní národní výbor, 1948. 434 s.  
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl druhý, Část čtvrtá / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž : Místní národní výbor, 1949. 798 s.  
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž : Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu