Würzburg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak Mapa
Wappen von Wuerzburg.svg Würzburg na mapě Německa
Základní údaje
Spolková země: Bavorsko Bavorsko
Vládní obvod: Dolní Franky (Unterfranken)
Okres: městský okres
Zeměpisná poloha: 49°47′ s. š., 9°56′ v. d.
Nadmoř. výška: 177 m n. m
Rozloha: 87,63 km²
Obyvatelstvo: 132 225 (2007)
Hustota zalidnění: 1532 obyv. na km²
Míra nezaměstnanosti: 5,1 % (říjen 2006)
PSČ: 97018–97084 (staré: 8700)
Předvolba: 0931
Označení SPZ:
Úřední kódovací klíč: 09 6 63 000
Správní členění: 13 měst. obvodů
s 25 místními částmi
Adresa
měst. zastupitelstva:
Rückermainstraße 2
97070 Würzburg
Website: www.wuerzburg.de
E-mail: info@wuerzburg.de
Politika
Starosta: Georg Rosenthal ([SPD])
Pevnost Marienberg se „starým Mohanským mostem“ v popředí

Würzburg (česky zastarale Vircpurk) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v bavorském vládním obvodě Dolní Franky (něm. Unterfranken). Je správním střediskem Dolních Frank, a zemského okresu Würzburg. V současnosti má toto město na Mohanu, jež je jedním z 23 středisek Svobodného státu Bavorsko, okolo 130 000 obyvatel, a tím je po Mnichově, Norimberku, Augšpurku a Řezně na pátém místě mezi bavorskými velkoměsty.

Město je biskupským sídlem katolické diecéze biskupství Würzburg. Nejbližší větší města jsou Frankfurt nad Mohanem, asi 120 km severozápadně, Norimberk 115 km jihovýchodně a Stuttgart 140 km na jihozápad.

V roce 2004 oslavil Würzburg své 1300leté jubileum.

Světoznámá Würzburská rezidence se zámeckou zahradou a sídelním prostranstvím byla roku 1981 zařazena na seznam UNESCO - Světové kulturní dědictví.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Würzburg se rozkládá po obou stranách Mohanu ve střední Mohanské dolině (Maindreieck = Mohanský trojúhelník). Městu vévodí pevnost na Mariánské hoře (něm. Marienberg) na západní vyvýšenině jedné z třetihorních vápencových desek, do nichž se vryl Mohan.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Klimadiagram Würzburgu[1]

Znak města[editovat | editovat zdroj]

Znak města Würzburgu znázorňuje šikmo postavenou, vroubkovanou, červeně a zlatě čtvrcenou korouhev na stříbrné násadě kopí v černém poli. Městský prapor je červenožlutý s popsaným znakem.

Krouhev jako místní znak se objevuje již od druhé třetiny 16. století. Jedná se přitom o prapor starého vévodství Franky, ovšem v jiném barevném provedení. Kromě toho nebyl vévodský prapor čtvrcený. Od roku 1570 je korouhev bez výjimky používána též jako motiv pečetí a razítek městských úřadů.

Dějiny města[editovat | editovat zdroj]

Mohanský most (okolo 1900)
  • Kolem roku 1000 př. n. l. je doloženo keltské opevnění na Marienbergu, jehož pozdější osídlení bývá na základě archeologických nálezů, ale bez historických dokladů, ztotožňováno s antickým římským městem Segodunum[2].
  • Snad již od 4. století, ale jistě během 5. století v období stěhování národů území osidlují Alemani, v průběhu 6. až 7. století zde sídlí Frankové, šlechta merovejské říše.
  • V letech 685689 zde tři iro-skotští benediktini, biskup Kilián a jeho doprovod Kolonat a Totnan vykonali křesťanskou misii. Podle legendy Passio minor zde Kilián roku 689 zemřel mučednickou smrtí, sťat mečem.
  • 1. května 704 první písemná zmínka o Würzburgu v pramenech: darovací listina knížete Hedona II. biskupu Willibrordovi byla vystavena in castello Virteburch.
  • 741 nebo 742 se předpokládá založení Würzburského biskupství v čele s biskupem Burkardem.
  • V 11. století se jedna ze stříbrných mincí, ražených ve Würzburgu, dostala až na Faerské ostrovy, jako součást tzv. pokladu ze Sanduru.
  • 1127se zde konal první rytířský turnaj na německé půdě.
  • 1156 svatba římského císaře Fridricha I. Barbarossy s Beatrix Burgundskou, dcerou hraběte Renauda III.
  • 1168 investitura tehdejšího biskupa Herolda s Jeho vévodskou důstojností prostřednictvím Fridricha I. Barbarossy na würzburském Říšském sněmu. Biskupové města se mohli do budoucna označovat titulem „Kníže-biskup“ a titulem „vévoda ve Frankách“.
  • 1402 biskup Johann von Egloffstein založil Würzburskou univerzitu
  • 1476 první kacířský proces a upálení Hanse Böhma
  • 1525 za Německé selské války byla neúspěšně obléhána pevnost Marienberg. Vzbouření sedláci utrpěli těžkou porážku před branami města Würzburgu.
  • 15731617 městu vládne kníže-biskup Julius Echter z Mespelbrunnu
  • 1582 znovuzaložení univerzity ve Würzburgu
  • 1626-1630 Würzburg se stal střediskem pronásledování čarodějnic. V době čarodějnických procesů se za vlády würzburského knížecího biskupa Filipa Adolfa z Ehrenbergu konaly procesy ve velkém měřítku. Mezi lety 1626 a 1630 dosáhly svého vrcholu. V diecézi uhořelo asi 900 „čarodějnic“, v samotném městě Würzburg na 200. Podrobný popis událostí v článku na de:Hexenprozesse in Würzburg.
Würzburský dóm (1904)
  • 1631 dobytí města švédským králem Gustavem Adolfem.
  • 1720-1744 výstavba biskupské Residence.
  • 1803 výnosem „Reichsdeputationshauptschluss“ město a území biskupství Würzburg připadá Kurfiřtství bavorskému.
  • 1805 Ferdinand III. Toskánský z toskánské vedlejší linie rodu Habsburků je jmenován velkovévodou würzburským.
  • 1814 Würzburg připojen opět k Bavorsku a současně přímo podřízen vládě (později prohlášen svobodným krajským městem); kromě toho je město sídlem správního obvodu, z něhož později vzniká zemský okres Würzburg. Město se prakticky stává vedlejším sídlem bavorského královského domu. Roku 1821 se ve Würzburgu narodil princ Luitpold, pozdější princ regent Luitpold Bavorský.
  • 1817 Würzburg se stává hlavním městem okresu Dolní Mohan (Untermainkreis), jenž byl od roku 1837 označován jako Dolní Franky (Unterfranken).
  • 1895 Wilhelm Conrad Röntgen objevuje záření pojmenované po něm (Rentgen).
  • 1934 Würzburg se stává velkoměstem.
  • 16. březen 1945 Würzburský osudný den: při sedmnáctiminutovém bombardování letky Royal Air Force přichází o život přes 5 000 lidí. Centrum je z devadesáti procent zničeno.
  • 1990 Bavorská zemská zahradnická výstava ve Würzburgu.
  • 2004 oslava 1300letého městského jubilea.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Městský obvod Počet obyvatel
Centrum 18 924
Frauenland 18 007
Sanderau 14 150
Heuchelhof-Rottenbauer 12 390
Zellerau 11 243
Lengfeld 11 234
Heidingsfeld 10 195
Grombühl 9696
Versbach 6921
Dürrbachtal 6840
Lindleinsmühle 6283
Steinbachtal 4763
Würzburg 129 628 (31.12.2005)

Souřadnice: 49°47′ s. š., 9°56′ v. d.

Následující někdejší samostatná města a obce byla k Würzburgu přičleněna:

Území města Würzburgu je dnes rozděleno do 13 městských obvodů, které se dále člení celkem na 25 městských částí. Městské obvody i části jsou nepřetržitě číslovány. V následujícím přehledu jsou městské části seřazeny podle svých 13 obvodů:

01 Altstadt

  • Dom (01)
  • Neumünster (02)
  • Peter (03)
  • Innere Pleich (04)
  • Haug (05)
  • Äußere Pleich (06)
  • Rennweg (09)
  • Mainviertel (17)

02 Zellerau

  • Zellerau (18)

03 Dürrbachtal

  • Dürrbachau (07)
  • Unterdürrbach (22)
  • Oberdürrbach (23)

04 Grombühl

05 Lindleinsmühle

  • Lindleinsmühle (19)

06 Frauenland

  • Mönchberg (10)
  • Frauenland (11)
  • Keesburg (12)

07 Sanderau

08 Heidingsfeld

09 Heuchelhof

10 Steinbachtal

  • Steinbachtal (15)
  • Nikolausberg (16)

11 Versbach

12 Lengfeld

13 Rottenbauer

Územní plánování[editovat | editovat zdroj]

Würzburg je střediskem plánovacího území Würzburg, k němuž náležejí svobodné okresní město Würzburg a zemské okresy Kitzingen, Main-Spessart a Würzburg. K středisku Würzburg jsou přiděleny obce: Kitzingen, Karlstadt, Lohr nad Mohanem, Marktheidenfeld a Ochsenfurt.

Následující města a obce hraničí s městem Würzburg. Jsou jmenovány v pořadí podle směru hodinových ručiček, počínaje od severu. Všechny patří do okresu Würzburg:

Veitshöchheim, Güntersleben, Rimpar, Estenfeld, Rottendorf, Gerbrunn, Randersacker, Eibelstadt, Reichenberg, Eisingen, Höchberg, Waldbüttelbrunn und Zell am Main.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geoklima 2.1
  2. ale podle https://fr.wikipedia.org/wiki/Segodunum je to dnešní město Rodez

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]