Edmund Pascha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Edmund Pascha, původně česky Páska, pseudonym Claudianus Ostern (1714, Kroměříž6. května 1772, Žilina) byl slovenský kazatel, varhaník a hudební skladatel českého původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho rodinném původu a dětství není nic známo. V roce 1731 se stal klerikem ve františkánském klášteře v Hlohovci. Tehdy obdržel řeholní jméno Edmund. Studoval teologii v Uherském Hradišti a filosofii v Beckově. Po ukončení studia a vysvěcení na kněze působil v řadě klášterů salvatoriánské provincie na Slovensku. Mimo jiné v Prešově a v Žilině. Byl značně nemocný. Po řadu let trpěl nadměrnou lámavostí kostí. V závěru svého života onemocněl rakovinou. Zemřel v žilinském klášteře 6. května 1772.

Ke třístému výročí narození chystá Mincovňa Kremnica vydání pamětní stříbrné mince v hodnotě 10 €.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Edmund Pascha byl nejen varhaníkem, ale také hudebním skladatelem. Komponováním slovenských pašijí, pastorálních mší a koled se zasloužil nejen o rozvoj barokní hudby na Slovensku, ale i o slovenskou literaturu. Ve svých hudebních sbornících zachoval zejména vánoční folklór a osobitou slovenskou lidovou poesii s vánočními a velikonočními náměty. V rukopise se dochovalo několik sborníků. Dva z nich obsahuje takzvaný Žilinský kancionál pocházející přibližně z roku 1770.

V prvním, Harmonia pastoralis (Pastýřske harmonie), jsou dvě latinsko-slovenské mše se slovenskými lidovými pastorelami a koledami. Ve druhém Prosae pastorales (Pastýřské zpěvy) je dvacet pět vánočních, novoročních a tříkrálových koled. Mezi nimi je i známá koleda „Do hory, do lesa, valaši!“

Nejznámějším dílem skladatele je Vánoční mše F-dur z výše uvedeného sborníku Harmonia pastoralis. Je to jedinečné dílo slovenského baroka. Hudební historici uvádějí, že Paschova Vánoční mše pro své kouzlo, neopakovatelnou originalitu a zemitou sílu nemá obdoby ani v jedné ze známých vánočních mší (dr. Terrayová). V této mši lze obdivovat nejen hudební skladbu, ale zejména slovenské vložky vsunuté mezi klasické (byť zkrácené) latinské texty. Je zapsaná jako varhanní particel. Kromě varhan obsahuje vstupy i dalších nástrojů: klarin, fléten a pastýřských trub (tuba pastoralis). Varhanní mezihry, sólové árie, dueta i vokální trojhlas se střídají s jednohlasými sborovými částmi.

Kromě vánočních skladeb se dochovaly ještě tři pasionály: prešovský (1770), pruštiansky a žilinský (oba 1771). Obsahují slovenské pašije se čtyřhlasými zpěvy. Tyto rukopisy sám autor bohatě ilustroval. Textovou část tvoří jednoduchá rozjímání. Je to výsostně barokní poesie.

Vyskytly se dohady, že Edmund Pascha není autorem těchto děl, ale že jejich autorem je jiný františkánský varhaník a skladatel Jozef Juraj Zrunek (1736–1789). Tyto domněnky však nebyly nikdy potvrzeny.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Harmónia Pastoralis — Prosae pastorales. Notovaný latinsko-slovenský rukopis o dvou částích, vyhotovený okolo roku 1770 v Žiline, fóliový formát;
  • Prešovský pašionál. Notovaný slovenský rukopis z roku 1770, fóliový formát;
  • Prušiansky pašionál. Notovaný slovenský rukopis z roku 1771, fóliový formát;
  • Žilinský pašionál. Notovaný slovenský rukopis z roku 1771 v Žiline.

Uvedené hudebniny, s výjimkou Prušianskehó pašionálu jsou v Literárnom archíve Matice slovenskej v Martine. Prušiansky je uložen v Štátnom archíve v Bytči.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edmund Pascha na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník II. (M–Ž), 1965, SHV, Praha
  • P. C. Lepáček: Kancionále a pasionále františkána E. Paschu. Kultúra IV-1932, str. 268.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]