Barbora z Nikomédie
| Svatá Barbora z Nikomédie | |
|---|---|
 |
|
| Mučednice | |
| Narození | 3. století |
| Úmrtí | 305 |
| Svátek | 4. prosince |
| Atributy | věž, kalich, paví pero, meč, její otec s napřaženým mečem |
| Patronkou | horníků, dělostřelců, ochránkyně při morových epidemiích a rizikových povoláních, počítána ke čtrnácti svatým pomocníkům |
Barbora z Nikomédie (též svatá Barbora), panna a mučednice, patří ke čtrnácti svatým pomocníkům, vzývaným zvláště v těžkých chvílích, v minulosti například při morových epidemiích. Jejich společná památka se slaví 4. prosince. Svaté Barboře je zasvěceno několik kostelů, z nichž nejznámější je kutnohorský chrám svaté Barbory. Ačkoli se o svaté Barboře zachovaly pouze kusé zprávy, katolická církev ji řadí mezi světce a mučedníky. Martyrologium Romanum (2001) její památku uvádí 4. prosince.[1]
Obsah |
Ze života [editovat]
Svatá Barbora byla pravděpodobně sťata mečem za vlády císaře Galeria († 311) během pronásledování křesťanů kolem roku 305. Existují však i další legendární zpracování její smrti. Podle nich měla být svatá Barbora krásná dívka, jež se narodila v druhé polovině 3. století, nebo na začátku 4. století n. l. v Nikomédii v Malé Asii jako jediná dcera v rodině bohatého kupce Dioskura. Její matka brzy zemřela, krutý otec vedl dceřinu výchovu v ryze pohanském duchu, dle tehdejší helénistické kultury. Aby ji ubránil před zlými vlivy okolního světa, zejména před tehdy stále zakázaným křesťanským učením, uvěznil dceru v kamenné věži, kde ji obklopil vším přepychem. Jeden z přítomných sloužících byl však tajným křesťanem a přivedl Barboru k víře. Jakmile se to otec dověděl, chtěl ji donutit zříci se křesťanství. Když se však dcera bránila, vlastnoručně ji sťal.[2] V tom okamžiku vyšlehl z jasného nebe blesk a na místě krutého otce zabil.
Uctění památky [editovat]
Svatá Barbora je uctívána jako svatá patronka havířů, dětí, dělostřelců, architektů a matematiků, také dalších povolání, u nichž hrozí riziko náhlé či násilné smrti, rovněž jako ochránkyně proti smrti bleskem v časech bouří a požárů.
V ikonografii je vyobrazována s křížem, pavím pérem, mečem (symbol jejího mučednictví) nebo jako držící kalich s hostií (symbol svátosti oltářní, již jí před popravou přinesl anděl). Také bývá představována s věží či její miniaturou, kterou držívá v ruce.
Mezi známé ctitele svaté Barbory patřil papež sv. Řehoř I. Veliký či sv. Stanislav Kostka.
Jméno svaté Barbory je obsaženo i v názvu barbiturát. Kyselina barbiturová byla pojmenována podle objevu na svátek svaté Barbory.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Martyrologium Romanum ex decreto sacrosancti Œcumenici Concili Vaticani II instauratum auctoritate Ioannis Pauli PP. II promulgatum. Editio typica. Città del Vaticano: Typis Vaticanis, 2001, s. 621.
- ↑ Ing Zdeněk Rydygr. Komise pro obnovu památek informuje. Zákupský zpravodaj. září 2012, roč. 26, čís. 9, s. 6.
Literatura [editovat]
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
