Barbora z Nikomédie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Svatá Barbora. Tento článek pojednává o světici a mučednici. Další významy jsou uvedeny v článku Svatá Barbora (rozcestník).
Svatá Barbora z Nikomédie
Ikona sv. Barbory
Mučednice
Narození 3. století
Úmrtí 305
Svátek 4. prosince
Atributy věž, kalich, paví pero, meč, její otec s napřaženým mečem
Patronkou horníků, dělostřelců, ochránkyně při morových epidemiích a rizikových povoláních, počítána ke čtrnácti svatým pomocníkům

Barbora z Nikomédie (též svatá Barbora), panna a mučednice, patří ke čtrnácti svatým pomocníkům, vzývaným zvláště v těžkých chvílích, v minulosti například při morových epidemiích. Jejich společná památka se slaví 4. prosince. Svaté Barboře je zasvěceno několik kostelů, z nichž nejznámější je kutnohorský chrám svaté Barbory. Ačkoli se o svaté Barboře zachovaly pouze kusé zprávy, katolická církev ji řadí mezi světce a mučedníky. Martyrologium Romanum (2001) její památku uvádí 4. prosince.[1]

Ze života[editovat | editovat zdroj]

Svatá Barbora byla pravděpodobně sťata mečem za vlády císaře Galeria († 311) během pronásledování křesťanů kolem roku 305. Existují však i další legendární zpracování její smrti. Podle nich měla být svatá Barbora krásná dívka, jež se narodila v druhé polovině 3. století, nebo na začátku 4. století n. l. v Nikomédii v Malé Asii jako jediná dcera v rodině bohatého kupce Dioskura. Její matka brzy zemřela, krutý otec vedl dceřinu výchovu v ryze pohanském duchu, dle tehdejší helénistické kultury. Aby ji ubránil před zlými vlivy okolního světa, zejména před tehdy stále zakázaným křesťanským učením, uvěznil dceru v kamenné věži, kde ji obklopil vším přepychem. Jeden z přítomných sloužících byl však tajným křesťanem a přivedl Barboru k víře. K úctě Svaté Trojice pak nechala ve věži prolomit třetí okno.[2] Jakmile se o tom otec dověděl, chtěl ji donutit zříci se křesťanství. Barboře se podařilo utéci a skrýt se ve skalní puklině, ale skrýš otci prozradil pastýř.[2] Barbora se však dále bránila,byla mučena a nakonec ji otec vlastnoručně sťal hlavu.V tom okamžiku vyšlehl z jasného nebe blesk a na místě krutého otce zabil.

Uctění památky[editovat | editovat zdroj]

Socha svaté Barbory v České Třebové

Svatá Barbora je uctívána jako ochránkyně proti smrti bleskem, požáry a vůbec před rizikem náhlé či násilné smrti, je proto patronka havířů, dělostřelců, pyrotechniků, architektů, matematiků a dalších povolání, u nichž hrozí riziko a rovněž dětí.

Mezi známé ctitele svaté Barbory patřil papež sv. Řehoř I. Veliký či sv. Stanislav Kostka.

Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]

V ikonografii je vyobrazována s křížem, pavím pérem (páv, symbol nesmrtelnosti) , mečem (symbol jejího mučednictví) nebo jako držící kalich s hostií (symbol svátosti oltářní, již jí kvůli očekávané smrti před popravou přinesl anděl). Také bývá představována s věží obvykle s třemi okny či její miniaturou, kterou držívá v ruce.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Od jména svaté Barbory je odvozen i název pro barbituráty, podle kyseliny barbiturové pojmenované podle objevu na svátek svaté Barbory.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martyrologium Romanum ex decreto sacrosancti Œcumenici Concili Vaticani II instauratum auctoritate Ioannis Pauli PP. II promulgatum. Editio typica. Città del Vaticano: Typis Vaticanis, 2001, s. 621.
  2. a b Hall (1991), s. 70-71.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  
  • HALL, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha : Mladá fronta, 1991. 517 s. ISBN 80-204-0205-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu