Markéta Antiochijská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatá Kateřina, Marie Magdalena a Markéta Antiochijská (Mistr třeboňského oltáře, kolem 1380)

Svatá Markéta Antiochijská (ve východní církvi Marina) byla starokřesťanská mučednice, o níž je jen velmi málo spolehlivých zpráv. Snad byla popravena za pronásledování císaře Diokleciána roku 304.

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy pocházela z Antiochie Pisidské, asi 150 km na sever od dnešní Antalye v Turecku, ve starověku významném městě, kde byla židovská a brzy i křesťanská obec (viz Skutky apoštolů 13). Markétin otec byl prý pohanský kněz, který brzy zemřel. Markéta se stala křesťankou, ale protože byla velmi krásná, vyhlédl si ji místní prefekt Olibrius a když ho odmítla, při příležitosti ji udal a nechal mučit jako křesťanku. Ve vězení se jí zjevil satan v podobě draka a pozřel ji, ona však držela kříž, drak pukl a ona z něho vyšla. Když mučení ohněm odolala, byla nakonec sťata.

Svatá Markéta Antiochijská (Miniatura, kolem 1440)

Uctívání[editovat | editovat zdroj]

Sv. Markéta (Oltářní obraz v Ulmu, kolem 1490)

Úcta krásné mučednice Markéty je na východě doložena od 7. století, roku 908 byly její ostatky přeneseny do Itálie a na západě se kult rozšířil ve vrcholném středověku. Zobrazuje se nejčastěji s drakem, například na oltářním obraze Mistra třeboňského. S drakem se zobrazuje také Svatá Marta, ta však má navíc kropáč, kterým se odliší. Dalším atributem bývají perly (margarites řec. perla). Markéta se díky šťastnému vyjití z draka uctívala jako patronka těhotných žen a její jméno bylo velmi časté i v panovnických rodinách.

Svátek svaté Markéty se slaví ve východní církvi (svatá Marina) 17. července[1], v západní církvi 20. července[2].

Úcta v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

U nás byla sv. Markéta uctívána od středověku, král Přemysl Otakar II. přivezl rameno sv. Markéty a rozdělil je mezi různé svatyně, do baziliky sv. Víta na Pražském hradě, do klášterních kostelů ve Zlaté Koruně, v Plasích a do Břevnova. Břevnovský klášter si na toto rámě roku 1406 dal zhotovit Plenář svaté Markéty a tato světice se stala patronkou zdejšího klášterního kostela. Císař Karel IV. pro ni dal zřídit oltář ve Svatovítské katedrále a zařadil ji mezi své oblíbené svaté panny - je na jedné z relikviářových (ostatkových) desek Mistra Theodorika ve Zlaté kapli Sv. Kříže, dříve zvané „Utrpení Páně a jeho Znamení, jakož i všeho vojska nebeského“ na Karlštejně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.goarch.org/chapel/saints_view?contentid=131
  2. http://www.katolik.cz/kalendar/svaty_den.asp?d=20&m=7&r=2014