Ferdinand Maxmilián Brokoff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferdinand Maxmilián Brokoff
Ferdinand Maxmilián Brokoff
Ferdinand Maxmilián Brokoff
Narození 12. září 1688
Červený Hrádek u Jirkova
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 8. března 1731 (ve věku 42 let)
Praha
České královstvíČeské království  České království
Povolání sochař
Rodiče Jan Brokoff
Příbuzní bratr Michal Jan Josef Brokoff
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Maxmilián Brokoff (12. září 1688, Červený Hrádek u Jirkova[1]8. březen 1731, Praha[2]) byl český sochař a řezbář, syn sochaře a řezbáře Jana Brokoffa a bratr sochaře a řezbáře Michala Jana Josefa Brokoffa. Spolu se svým otcem a bratrem patřili k předním představitelům českého barokního sochařství.

Život[editovat | editovat zdroj]

Busta sochaře na věži kostela sv. Jiljí v Jirkově, v němž byl 12. září roku 1688 pokřtěn

Narodil se v západních Čechách jako druhý syn Jana Brokoffa. Podobně jako jeho bratr Michal Jan Josef pokračoval v rodinné tradici a vyučil se sochařství v dílně svého otce. V letech 17081713 studoval v dílně tehdy slavného kamenosochaře Ondřeje Filipa Quitainera, pravděpodobně od roku 1709 již tvořil samostatně.

Zemřel bezdětný, na souchotiny, obvyklou nemoc sochařů, vyvolanou silikózou, tj. zaprášením plic křemičitým prachem z tesaného kamene. Na tutéž diagnózu zemřeli jeho otec i bratr. V roce 1732 byl Ferdinand pohřben na chrámovém hřbitově kostela sv. Martina ve zdi na Starém Městě pražském, kde je umístěna také jeho pamětní deska s bustou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Předpokládaný Brokoffův autoportrét ve věku 23 let: mladík s knihou a biretem na sousoší Karlova mostu s Františkem Xaverským (kopie).

V českém prostředí jsou známy především jeho Sochy na Karlově mostě. Ačkoliv většinu soch z Brokoffovy rodinné dílny signoval obvykle její majitel, otec Jan, je nesporné, že řadu prací pro Karlův most prováděli jeho synové. Ferdinandu Maxmiliánovi je připisováno autorství či spoluautorství u osmi plastik Karlova mostu, včetně snad nejpopulárnějšího trinitářského sousoší svatých Jana z Mathy, Felixe z Valois a sv. poustevníka Ivana, lidově zvaného podle strážce žaláře Turek na Karlově mostě. Na sousoší jezuitského misionáře sv. Františka Xaverského, neseného figurami Černocha, Inda a Číňana vytesal tehdy třiadvacetiletý Brokoff klečící figuru s autoportrétem. Další jeho plastika, objednaná jezuitskou kolejí jako protějšek sv. Xaveria pro Karlův most, bylo sousoší sv. Ignáce z Loyoly na zemské sféře nesené ženskými figurami personifikacemi, tehdy známých čtyř světadílů, mezi dvěma ležícími Maury s nápisovými štíty. Tato největší skulptura celého mostu, se z větší části zřítila při povodni v roce 1890 do Vltavy, byla několik let lovena ze dna a ukládána na břeh, ale již nebyla zpět na most osazena. Neúplný originál, na němž chybí postavy dvou jezuitských patronů, rekonstruoval Čeněk Vosmík, je od roku 1908 vystaven v Lapidáriu Národního muzea v Praze Holešovicích.

Během svých četných cest, Brokoff ve Vídni kolem roku 1714 potkal významného dvorního rakouského architekta Jana Fischera z Erlachu, s nímž pak spolupracoval na významných dílech. Spolu s ním získal zakázky z Vídně a slezské Vratislavi, tvořili však společně i pro Prahu a českou klientelu.

Praha[editovat | editovat zdroj]

Evropa a Čechy[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Záznam o křtu v matrice farnosti Jirkov
  2. Záznam o úmrtí v matrice farnosti Sv. Martina ve zdi

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLAŽÍČEK, Oldřich J.. Ferdinand Brokof. Ilustrace Josef Ehm. Praha : Odeon, 1976. 321 s.  
  • BLAŽÍČEK, Oldřich J.. Ferdinand Maxmilián Brokof. Praha : Nákl. čs. výtvarných umělců, 1957. 19 s. [Obr. monografie].  
  • POLLAK, Oskar. Johann und Ferdinand Maximilian Brokoff : Ein Beitrag zur Geschichte der österreichischen Barockplastik. Praha : Calve, 1910. Životopisy, hodnocení a chronologický přehled díla pražských barokních sochařů Jana Brokofa a jeho syna Ferdinanda Maxmiliána Brokofa v Praze, Čechách i Polsku s fotografiemi soch v textu i přílohách.. Dostupné online. (německy) 
  • ŠTĚCH, V.V.. Brokovové. In Kniha o Praze. Praha : Melantrich, 1933. Dostupné online. S. 41-55.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha : Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 191–193.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]