Michal Jan Josef Brokoff
| Michal Jan Josef Brokoff | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Michael Johann Josef Brokoff |
| Narození | 28. dubna 1686 Klášterec nad Ohří  České království |
| Úmrtí | 8. září 1721 (ve věku 35 let) Praha České království |
| Povolání | sochař a řezbář |
| Rodiče | Jan Brokoff |
| Příbuzní | Ferdinand Maxmilián Brokoff (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michal Jan Josef Brokoff, též Brokoff, Brokhoff, Brokov, či Prokov; (28. dubna 1686 Klášterec nad Ohří – 8. září 1721 Praha) byl český barokní sochař, syn Jana Brokoffa, bratr Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako nejstarší ze čtyř dětí sochaře a řezbáře Jana Brokoffa. Spolu se svým o dva roky mladším bratrem Ferdinandem začínal v otcově dílně, kde se naučil sochařskému řemeslu. Dále se vzdělával u dalších pražských řezbářů, zejména u F. O. Quitainera. Zůstal svobodný a celý život prožil v Praze v rodičovském domě. Po otcově smrti se stal představeným rodinné dílny, po nějaké době přenechal vůdčí místo bratrovi. [1] Svého otce přežil jen o tři roky, zemřel na silikózu v roce 1721 ve věku 35 let. Byl pochován na hřbitově při kostele sv. Martina ve zdi na Starém Městě Pražském, který dnes již neexistuje. Pamětní deska rodiny Brokoffů z počátku 20. století je umístěna ve zdi kostela. [2]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Michalovo dílo tvoří přechod mezi otcovými kamenickými pracemi a vrcholnými barokními díly bratra Ferdinanda. Vyznačuje se řemeslnou zručností, ale ve srovnání s bratrovými sochami jsou jeho výtvory střídmější, méně prostorově řešené, jakoby strnulejší a poněkud méně harmonizované. [3] Mnohá díla tvořil v součinnosti se svým otcem nebo bratrem Ferdinandem. Kolem autorství jeho soch bylo vedeno mnoho uměleckohistorických diskusí.
Výběr díla připisovaného Michalu Brokoffovi:
Praha[editovat | editovat zdroj]
- Malá Strana, úpatí Radničních schodů, socha sv. Jana Nepomuckého (snímky)
- Nové Město, u kostela Nejsvětější Trojice v Trojické, socha sv. Jana Nepomuckého
- Vyšehrad, u kaple sv. Ludmily, socha sv. Ludmily[4]
- Malá Strana, u kostela sv. Jana Křtitele Na prádle, socha sv. Jana Nepomuckého (snímek)
- Karlův most, socha sv. Vojtěcha (bratrův rukopis je patrný na drapérii)[5], rok 1709
- Karlův most, sousoší sv. Jan Křtitel, Ježíš Kristus a Bůh Otec, rok 1706 (po roce 1945 přemístěno do Lapidária Národního muzea)[5]
- Karlův most, sousoší sv. Barbory se sv. Markétou a sv. Alžbětou (poslední jmenovaná nese rukopis mladšího bratra Ferdinanda) [6]
- Staré město, Klementinum, výzdoba
- portál domu U Hopfenštoků v Navrátilově ulici č. 2 [5]
- Staré Město, u kostela sv. Ducha socha Jana Nepomuckého jako almužníka [5]
Čechy[editovat | editovat zdroj]
- Děčín, Staroměstský most, sochy českých patronů (snímky)
- Police nad Metují, sousoší Panny Marie
- Rožďalovice, výzdoba areálu zámku
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BLAŽÍČEK, Oldřich J. Ferdinand Brokoff. Praha: Odeon, 1986. S. 21.
- ↑ CINYBURK, Jaroslav. Brokof a Jirkov. [s.l.]: město Jirkov, 2012. S. 7.
- ↑ BLAŽÍČEK, str. 36
- ↑ Umění pro město / Galerie hlavního města Prahy. umenipromesto.eu [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem. Česká televize [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽÍČEK, str. 49
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 194.
- ŠTECH, V.V. Brokofové. Umění, roč. 12, 1964, č. 6, s. 631
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michal Jan Josef Brokoff na Wikimedia Commons - Zastavení s Michalem Josefem Brokoffem – dokument České televize Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
- Michal Jan Josef Brokoff v informačním systému abART
