Lapidárium Národního muzea
.jpg)
Lapidárium Národního muzea je největší kamenosochařská sbírka v České republice.
Umístění [editovat]
Po vzniku Národního muzea byly kamenosochařské památky sbírány pouze výjimečně. Podle sbírkotvorné koncepce Františka Palackého se měly shromažďovat především sádrové odlitky významných monumentálních památek (například včetně zvonů). Jednotlivé objekty byly do roku 1898 deponovány především na dvorech muzejní budovy a v jejím podstřeší. První exponáty byly zapůjčeny roku 1891 do výstavního pavilónu Retrospektivní výstavy v rámci Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze v areálu tehdy nově založeného Výstaviště Praha-Holešovice. Tato původně novorenesanční budova číslo popisné 422 v k. ú. Bubeneč palácového typu vznikl podle projektu Antonína Wiehla jako protějškový k pavilónu Akademie výtvarných umění. Po úpravách z roku 1908 a zastřešení dvorků má nyní osm sálů, dva depozitáře a sochařský ateliér. Lapidárium je součástí nemovité kulturní památky Výstaviště [1]., budova je majetkem Magistrátu hl.m. Prahy.
Sbírky [editovat]
Sbírka celkem obsahuje přes 3000 sbírkových předmětů, ze kterých je více než čtyři sta exemplářů vystaveno a ostatní deponovány ve třech depozitářích přilehlých k expozici. Sádrové odlitky tvoří samostatnou kolekci jsou shromážděny v mimopražském depozitáři muzea v Terezíně.
Vystavují se díla kamenická, sochařská a architektonická plastika ze středních Čech. V chronologickém uspořádání jsou v osmi sálech vystavena díla od počátků románského slohu přes ranou, vrcholnou a pozdní gotiku, renesanci a manýrismus, dále jsou tři sály věnovány baroku, další památkám od rokoka přes klasicismus po historické slohy 19. století a poslední sál je vyhrazen bronzovým pomníkům a jejich modelům.
Sbírkové předměty pocházejí zejména z Prahy (včetně fragmentů sloupů z z krypty pražské katedrály), sloupů a jejich hlavic z baziliky sv. Jiří na Pražském hradě či fragmentů z bazilik sv. Petra a Pavla či sv. Jana Křtitele na Vyšehradě z období od 11. do 13. století, z veřejných prostranství (plastiky z kašen), kostelů, klášterů, veřejných budov, šlechtických paláců a měšťanských domů od středověku až do počátku 20. století, stejně tak ze středních Čech. Největším souborem je kolem 1000 fragmentů z archeologického výzkumu kláštera benediktinů v Ostrově u Davle, který v letech 1932 - 1934 prováděl archeolog Karel Guth. Stálá expozice nese název Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století.
Materiály [editovat]
Nejčastěji použitým materiálem je kámen, a to opuka z okolí Prahy, ponejvíce z lomů na Petříně nebo na Bílé Hoře, vápenec, pískovce, slivenecký mramor, výjimečně se objevují také importované mramory, zářivě bílý z Karrary v Toskánsku či z Laasu v Rakousku, italský temně zelený mramor zvaný antico verde, žula, alabastr či serpentinit. Kamenné exponáty od počátku doplňují dekorativní či architektonické prvky z pálené hlíny (románské podlahové dlaždice z Vyšehradu a z Ostrova u Davle) a ze štuku (domovní znamení). Dřevo v podobě dubových trámů a prken je přítomno v obou největších sálech (1. a 7.): jsou to gotické, renesanční a barokní trámové stropy, které pocházejí ze zbořených měšťanských domů ze Starého a Nového Města pražského, převážně s dekorativní temperovou malbou.
Do stěn expozice jsou vsazeny sádrové odlitky románského portálu kostela sv. Jakuba v Záboří nad Labem, odlitky gotických chrámových tympanonů (z Týnského chrámu a z kostela Panny Marie Sněžné), dále je zde sádrový černě patinovaný odlitek gotické jezdecké sochy sv. Jiří z Pražského hradu, (podle originálu bratčří z Kluže z roku 1373) a odlitek pozdně gotické kazatelny z chrámu sv. Bartoloměje v Rakovníku.
Významným souborem jsou odlitky gotických bust z triforia pražské katedrály. Jen z části vystaveny jsou autorské sádrové modely pro kamenná sousoší z historické budovy Národního muzea z let1889 - 1891, převážně díla Bohuslava Schnircha. Bronzové pomníky habsburské éry byly do Lapidária deponovány roku 1919.
Významné exponáty [editovat]
Stálá expozice mj. zahrnuje:[2]
1. sál (románský a rané gotiky) [editovat]
- tympanon s Kristem mezi sv. Petrem a Pavlem z hradu Oldříše u Poděbrad
- sloupy z krypty baziliky sv. Víta, Vojtěcha a Václava na Pražském hradě
- sousoší Kouřimstí lvi
- náhrobek novorozeněte - přemyslovské princezny Guty II. z rodové nekropole Přemyslovců v Anežském klášteře z roku 1297
- hlavice přípory s portrétem sv. Anežky Přemyslovny z kostela Nejsvětějšího Salvátora v Anežském klášteře
- soubor plastiky, architektonických zlomků a rytých gotických náhrobků z kláštera benediktinů v Ostrově u Davle
- tympanon z kostela sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem
- svorník s Beránkem Božím ze zbořeného klásterního kostela Sv. Kříže řádu cyriaků v Praze
2. sál (vrcholná a pozdní gotika) [editovat]
- sochy císaře Karla IV., krále Václava IV., tří českých patronů (sv. Víta Vojtěcha a Zikmunda), socha lva a dva erby z východního průčelí Staroměstské mostecké věže z huti Petra Parléře
- torza figurálních chrličů z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, z huti Petra Parléře
- torzo sochy Bruncvíka se lvem z Karlova mostu
- kamenická a sochařská výzdoba včetně sochy sv. Barbory z chrámu sv. Barbory v Kutné hoře
3. sál (renesance a manýrismus) [editovat]
- větší část Krocínovy kašny ze Staroměstského náměstí (1591 - 1596)
- zbytky portálu Lobkovického paláce na Pražském hradě
- poprsní zídka s alegorickými reliéfy z domu U Melantrichů
- náhrobní deska Jindřicha Berky z Dubé, nejvyššího sudího (+1541)
- náhrobní deska Matouše Collina z Chotěřiny
- náhrobní deska Jana Tejfla z Cejlperku (+1606) a jeho ženy Estery
- pamětní deska Václava Budovce z Budova a jeho manželky Anny z Vartmberka (1604)
- Poprsí generála Ottavia Piccolominiho
4. spojovací chodba (rané baroko) [editovat]
- zbytky mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, včetně hlavy Panny Marie a čtyř sousoší archandělů bojujících s ďáblem
5. sál (vrcholné baroko, Karlův most) [editovat]
6. sál (rané a vrcholné baroko) [editovat]
- jezdecký pomník sv. Václava od Jana Jiřího Bendla z kašny na Koňském trhu
- socha sv. Václava lisujícího vinné hrozny, dílo Jana Brokofa z domu pod Vyšehradem
- sousoší Héraklés v boji s nemejským lvem ze salla terreny domu v Klimentské ulici
- sochy svatých patronů karmelitánského řádu z průčelí kostela sv. Havla v Praze
- soca sv. Mikuláše z Myry ze zbořené radnice v Podskalí
- socha císaře Karla VI. z attiky Sixtova domu v Celetné ulici, vytvořil Antonín Braun roku 1736
- socha archanděla Rafaela s rybou, ze zbořeného konventu paulánů na Staroměstském náměstí, dílo Václava Matěje Jäckela
- socha Krista Spasitele, ze štítu zbořeného konventu paulánů na Staroměstském náměstí, dílo Václava Matěje Jäckela z roku 1696
- socha Panny Marie Immaculaty, z mariánského morového sloupu na Hradčanském náměstí, z dílny Matyáše Bernarda Brauna z roku 1726
7. sál (rokoko a slohy 19. století) [editovat]
- alegorické sochy Ignáce Františka Platzera z attiky Paláce Kinských na Staroměstském náměstí
- sousoší milenců od Františka Xavera Lederera z Wimmerovy kašny na Uhelném trhu
- alegorické sochy ze zahrady letohrádku Amerika na Novém Městě pražském
- socha Podomka - domovní znamení od Josefa Malínského
- náhrobky od Václava Prachnera
- modely čtyř sousoší z průčelí budovy Národního muzea od Bohuslava Schnircha
8. sál (pomníky a modely) [editovat]
- bronzový pomník maršálka Jana Václava Radeckého a jeho vojáků z Malostranského náměstí, dílo bratří Maxů z roku 1858, model téhož pomníku z papírmašé
- bronzová jezdecká socha císaře Františka I. z pomníku Českých stavů na Smetanově nábřeží od bratří Maxů
- bronzová pěší socha císaře Františka Josefa I. z čekárny Hlavního nádraží od Josefa Pekárka (1908) a její sádrový model
- dva modely reliéfů pro pomník Přemysla Oráče u Stadic, dílo Josefa Maxe
vstupní vestibul [editovat]
- dvojice sousoší Nanebevzetí Panny Marie a Nanebevstoupení Krista s částí kašen z nádvoří Lorety na Hradčanech
- socha Atlanta nesoucího zemskou sféru, z dílny Matyáše Bernarda Brauna z nádvoří Vrtbovského paláce v Praze
Prodej [editovat]
Na místě je možno zakoupit turistickou známku č. 1524 a cizojazyčné průvodce.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Záznam v databázi MonumNet, pod č. p. 422
- ↑ Národní muzeum: Lapidárium – Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století
Literatura [editovat]
- DENKSTEIN, Vladimír, DROBNÁ, Zoroslava, KYBALOVÁ Jana: Lapidarium Národního musea (katalog); fotografie Josef SUDEK. NČSVU Praha 1958
- FAJT, Jiří, SRŠEŇ, Lubomír: Lapidárium Národního muzea (průvodce). Praha 1993.
- STEHLÍKOVÁ Dana, ŠUMBERA Andrej: Lapidárium Národního muzea (interaktivní CD ROM). Digiart a Národní muzeum Praha 2005.
Externí odkazy [editovat]
- Informace na webu Národního muzea
- Lapidárium Národního muzea – sochy na Karlově mostě – radio.cz
