Palác Kinských

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: palác Kinských v Nerudově ulici na Malé Straně, nebo letohrádek Kinských tzv. Musaion, případně palác Kinských ve Vídni.
Palác (Golz-)Kinských
na Staroměstském náměstí
Small coat of arms of the Czech Republic.svg Praha-01 CoA.svg
Palác Kinských na Staroměstském náměstí
Palác Kinských na Staroměstském náměstí
Základní informace
Země Česká republikaČesko Česká republika
Vystavěn 1755-1765
Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer
Sloh Rokoko
Stavební materiál Zdivo
Původní majitel Jan Arnošt hrabě Golz
Rod Kinští Blason fam cz Kinský.svg
Současný majitel Národní galerie v Praze
Zeměpisné souřadnice 50°5′16,57″ s. š., 14°25′17,96″ v. d.

Palác Kinských (také Palác Golz-Kinských) je významná rokoková stavba v Praze na Staroměstském náměstí. Stojí na jeho východní straně poblíž pomníku Jana Husa, vedle Domu U kamenného zvonu.

Historie Paláce Kinských[editovat | editovat zdroj]

Praha - Palac Goltz-Kinskych.jpg
Erb rodu Kinských na průčelí paláci
Palác Kinských

Na místě dnešního paláce ve středověku stávaly dva starší domy. V západní části paláce se v podzemí dochovaly zbytky románského domu, severněji pak jiný raně gotický dům. Dnešní rokokový palác byl postaven pro hraběte Jana Arnošta Golze v letech 17551765 podle starších plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera a pod vedením architekta Anselma Luraga. Na fasádě provedl bohatou štukovou výzdobu C. G. Bossi. Průčelí je nahoře zakončeno dvěma atikami, které zdobí řada soch. Znázorňují antické bohy a jsou dílem Ignáce Františka Platzera. Dva souměrně umístěné monumentální vchody lemované kamennými sloupy spojuje v prvním patře úzký balkón.

Po smrti hraběte Golze koupil roku 1768 palác kníže Rudolf Kinský. V době vlastnictví rodu Kinských byly interiéry přestavěny klasicistně. Došlo také k rozšíření paláce o druhý dvůr sevřený mezi třemi křídly v empírovém stylu podle projektu J. O. Krannera. Roku 1835 byl k paláci připojen další dům; ten byl pod Krannerovým vedením přestavěn novobarokně.

Význam Paláce Kinských v historii[editovat | editovat zdroj]

9. června 1843 se v paláci narodila Bertha von Suttner, pozdější sekretářka Alfreda Nobela, jež roku 1905 jako první žena obdržela Nobelovu cenu za mír.

Koncem 19. století v budově sídlilo německé gymnázium, kam chodil v letech 18931901 i Franz Kafka a o dekádu později i František R. Kraus.

V roce 1948 sehrál palác důležitou roli v komunistické propagandě - podle ní právě 25. února z jeho balkónu pronesl Klement Gottwald svůj historický proslov začínající slovy „Právě jsem se vrátil z Hradu...“ Z balkónu Paláce Kinských ale řečnil Gottwald o čtyři dny dříve, 21. února, a zmiňovaná věta zazněla až na Václavském náměstí z korby nákladního vozu. Tím ostatně výčet komunistických falzifikací o únoru 1948 nekončí. Vedle Gottwalda stál 21. února na balkóně Vladimír Clementis (jenž Gottwaldovi údajně zapůjčil svoji čepici) a spolu byli zachyceni na dobové fotografii. Když byl později Clementis obviněn z pokusu o spiknutí a popraven, stal se pro komunistický režim nežádoucí, a to i na této fotografii; proto byl ze snímku vyretušován a na fotografii která byla později hojně používána k propagandistickým účelům zbyla pouze jeho čepice na pozadí průčelí paláce.[1]

Roku 1949 se stal palác Kinských sídlem sbírky grafiky Národní galerie v Praze. V roce 1992 byl spolu se Staroměstským náměstím prohlášen národní kulturní památkou. V současnosti je v něm umístěna sbírka Národní galerie umění Asie a starověkého Středomoří.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Srovnání fotografií na iDNES.cz

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Kinských (Staroměstské náměstí) ve Wikimedia Commons