Melantrichův dům
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Melantrichův dům (zvaný původně U dvou velbloudů) v Praze na Starém Městě byl významnou renesanční stavební a historickou památkou. V domě sídlil tiskař a humanista Jiří Melantrich z Aventina a jeho tiskárna. Dům byl stržen roku 1893, dochoval se z něj pouze portál a několik kamenických prvků.
Obsah |
[editovat] Dějiny domu
Dům Jiřího Melantricha z Aventina zvaný U dvou velbloudů v Kunešově ulici (nynější Melantrichově) na Starém Městě v Praze byl rozsáhlým a výstavným renesančním, respektive výrazně renesančně přestavěným měšťanským domem.[1] Melantrich jej koupil za značnou sumu 510 kop českých grošů a poté, mezi lety 1563-67 jej nechal zásadně přestavět. Dům byl jak sídlem samotného Melantricha, tak místem působení jeho tiskárny. Ta se do něj přestěhovala roku 1567.[2]
Bez velkých přestaveb zůstal dům zachován až do konce 19. století. Protože však příliš zasahoval do uliční čáry, byl roku 1893 demolován a na jeho místě byla záhy postavena novostavba, která přejala též číslo popisné 471. Původní dům je znám pouze z několika historických fotografií, Langweilova modelu Prahy a dochovaných kamenických prvků, které jsou loženy v lapidariu Národního muzea v Praze na Výstavišti. Portál je dnes druhotně použit na zadní fasádě Muzea hlavního města Prahy.[1]
[editovat] Popis domu
Uliční průčelí dvoupatrové, vznosné budovy bylo osazeno mohutným edikulovým portálem s toskánskými sloupy a završeno dvojicí výrazných renesančních štítů. Průčelí bylo přitom díky nepravidelné parcele rozděleno ve dva samostatné bloky, z nichž pravý byl o několik metrů oproti levému ustouplý. Každý blok byl opatřen v prvním i druhém patře trojicí rozměrných oken v kamenných ostěních.[1]
Ve dvoře dvoře domu byla ušlechtile tvarovaná třípodlažní arkáda, jejíž parapetní výplně a sokly sloupů byly opatřeny tesanými reliéfy.[1]
Melantrich s rodinou obýval první patro přední části domu. Druhé patro domu pak zaujala tiskárna. V zadní, do Kožné uličky otočené části domu fungoval v přízemí šenk, který Melantrich pronajímal.[2]
[editovat] Význam domu
Architektonicky mimořádný objekt demolovaného Melantrichova domu nemá v Pražském prostoru přímou analogii. Z hlediska uměleckých vlivů je v literatuře konstatována příbuznost domu se stavbami severské renesance a na druhé straně též určitá podobnost s hornoitalskou renesanční architekturou. Určité analogie, například v pojetí nádvorní arkády, lze najít na Letohrádku královny Anny v Královské zahradě Pražského hradu, na Mydlářovském domě v Chrudimi a na dalších stavbách české renesance.[1]
Dochovaný portál je nejstarší ukázkou tohoto typu portálu v Čechách a je také důležitou ukázkou a dokladem silných italských uměleckých vlivů.[3]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b c d e LÍBAL, Dobroslav. a MUK, Jan.: Staré město pražské - architektonický a urbanistický vývoj, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha, 1996, S. 248–250.
- ↑ a b PEŠEK, Jiří: Jiří Melantrich z Aventýna – Příběh pražského arcitiskaře, Časopis Slovo k historii č. 32, Melantrich, Praha 1991, S. 28.
- ↑ VILÍMKOVÁ,Milada, LÍBAL, Dobroslav: Architektura renesance a manýrismu in: Praha na úsvitu nových dějin, Panorana, Praha 1988, S. 105.
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Praha |
