Královská zahrada

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Královská zahrada

Královská zahrada se nachází v Praze na Hradčanech na severním hřebenu táhnoucím se od západu k východu. Má rozlohu 3,6 ha^[1] a od Pražského hradu je oddělena Jelením příkopem. Byla založena králem Ferdinandem I. roku 1534 na místě původních středověkých vinic. Zahrady byly navrženy v renezančním slohu a postupem doby do nich přibylo mnoho objektů. Na východním cípu, je to např. nádherný renesanční Letohrádek královny Anny. Uprostřed je to Míčovna a sochy od Maxmilliána Brokoofa a M. Bendla, k západu pak Vila Dr. Eduarda Beneše. Hlavním cílem zahrad bylo pěstovat zde stromy, které neodpovídají ekotopu Střední Evropy. A tak se zde můžeme setkat s kaštany, javory, lískami a dalšími nepůvodními druhy. V současnosti prostor Královské zahrady není jednolitý, ale je tvořen různými oddíly, které byly upravovány a přepracovávány v průběhu staletí.

Popis zahrady [editovat]

Zahrada je na svém západním cípu ohraničena cestou vedoucí přes Prašný most do Hradu, na opačné jižní straně pak Letohrádkem královny Anny, nesprávně označovaném jako Belvedér. Na jižní straně hraničí s Jelením příkopem, který ji odděluje od Pražského hradu. Na severní straně se nachází zeď. V zahradě je řada objektů, soch, fontán, vodotrysků a zahradnických prvků. Patří sem:

Ozdobné zděné ploty

Letohrádek královny Anny – renesanční stavba z poloviny 16. století sloužící původně manželce Ferdinanda I. Anně Jagellonské. Později za vlády Josefa II. muniční sklad a od 50. let občasná galerie.
Giardinetto – část zahrady před letohrádkem charakterizovaná keři pěstovanými v bludišťových uličkách. Uprostřed giardinetta se nachází tzv. Zpívající fontána.
Zpívající fontána – renesanční fontána od italského umělce Francesca Terza, ulitá v dílně zvonaře Tomáše Jaroše. Zpívající se jí říká proto, že dopadající voda do měděné misky vytváří melodický zvuk.
Oranžérie – skleník založený za vlády Rudolfa II. určený k pěstování citrusů, mandlí a jiné středozemní flóry. V současnosti využívaný k rozpěstovávání pokojových květin. Je to typické dílo tvorby Evy Jiřičné.
Míčovna – původně renesanční stavba dokončená německým architektem Bonifácem Wohlmutem v druhé polovině 16. století sloužila k míčovým hrám. Vnitřek zničen bombardováním v roce 1945. V současnosti občasně využívána ke kulturním účelům.
Alegorie noci – barokní socha z dílny Matyáše Bernarda Brauna umístěna před míčovnou.
Herkules – barokní socha od M. Bendla.
Prezidentský domek – slouží prezidentům jako místo odpočinku, není však permanentně obývána.
Lví dvůr – původně první pražská zoo založená Rudolfem II. Fungovala do roku 1740. V současné době romantická restaurace se zahradou barevných růží a skleníky.
Technické budovy – několik budov různého stáří při vstupu na Prašný most sloužících v současnosti jako zázemí pracovníků a hradní stráže.

Stromy a keře [editovat]

V Královské zahradě se můžeme setkat se statnými stromy ve stáří zhruba do 150–300 let. Jsou to většinou dřeviny nepůvodní, tedy dovezené z ciziny. I když se tu najde několik lip. Jsou zde hlavně listnáče (javor, buk, kaštan, dub), ale i menší konifery. S keřů jsou to nádherně kvetoucí magnólie.