Pražská asanace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krennův dům čp. 936, Staroměstské náměstí, zbořen roku 1902
Kolkovna, čp. 922, Dlouhá třída, zbořena roku 1904

Jako pražská asanace se označuje radikální přestavba centrálních čtvrtí Prahy na přelomu 19. a 20. století. Jednalo se o jednu z největších podobných akcí své doby v evropských městech.

V Praze, na území dnešního Josefova a částečně Starého Města, se nacházelo židovské ghetto, jehož špatný stav byl hlavním podnětem velké pražské asanace. Nevyhovovaly zejména hygienické podmínky (ohnisko nákazy, závadnost studniční pitné vody, neexistence kanalizace, přelidněnost), ale trnem v oku radním byly i úzké křivolaké středověké uličky. Josefov, nacházející se v blízkosti Staroměstského náměstí, nebyl dostatečně reprezentativní.

S prvními přípravami na asanaci se začalo v roce 1882. Přesto trvalo ještě několik let, než byly asanační zákony schváleny.

Prvotní asanační plán z roku 1887 navrhoval nejen zbourání židovského ghetta, ale také rozsáhlé demolice na celém Starém Městě a části Nového Města. Tak velké stavební úpravy by však byly finančně natolik nákladné, že od nich radní upustili. Konečný asanační plán, schválený v roce 1893, tedy počítal pouze s židovským ghettem zasahujícím do menší části Starého a Nového města. Mezitím byly přijaty vyvlastňovací zákony (11. února 1893). Asanační obvod měl rozlohu zhruba 380 000 m² a nacházelo se v něm přes 600 domů.

Částečné demolice začaly již roku 1895, masivní bourání pak probíhalo od konce roku 1896, kdy se z domů museli vystěhovat nájemníci. Celá akce měla skončit v roce 1903.

Na nátlak veřejnosti (roku 1896) byla zřízena Umělecká komise, která měla dokumentovat umělecké památky určené k demolici a příp. zachránit některé umělecké prvky. (Komise se roku 1898 sama rozpustila, protože městská rada nerespektovala její názory.) Ghetto bylo mimo jiné zachyceno na četných fotografiích, olejomalbách Jana Minaříka a na 150 akvarelech Václava Jansy.[1]


V následujících měsících a letech však došlo k mnoha necitlivým zásahům do historické zástavby, původní plán byl porušován ve prospěch soukromých zájmů a mnoho cenných budov bylo zničeno.

V roce 1903 byl asanační zákon prodloužen o deset let, poté se každých deset let prodlužovalo až do roku 1943. Největší asanační zásahy však proběhly do roku 1914. Asanace silně postihla rovněž Podskalí.

Prostředím asanovaných částí Prahy se zčásti inspiroval spisovatel Jaroslav Foglar při psaní svých příběhů o tajemných Stínadlech a o klubu Rychlé šípy.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pátá čtvrť, recenze televizního dokumentu, ToSiPiš.cz
  2. Miloš Dvorský: Mýtus zvaný Stínadla. NZB, Praha, 2010, ISBN 978-80-904272-2-8

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dvorský, Miloš: Mýtus zvaný Stínadla. Druhé, rozšířené vydání. Praha, 2011. ISBN 978-80-904272-5-9
  • Štech, Wirth, Vojtíšek: Zmizelá Praha (I.), Staré a Nové město s Podskalím, ISBN 80-7185-497-2
  • JEŘÁBEK, Luboš. Boj proti starobylému rázu Prahy od století 18. až na naši dobu. Praha : Dílo, 1905. Dostupné online.  
  • Poslední pokus o záchranu Staré kolkovny, někdejšího domu krále Václava IV., jehož osud má býti rozhodnut ve schůzi Sboru obecních starších král. hl. města Prahy dne 7. března 1904. Praha : Klub za Starou Prahu, 1905. Dostupné online.  
  • JEŘÁBEK, Luboš. Zachování starobylého a krásného vzhledu Prahy hospodářským a finančním prospěchem pražského obyvatelstva. Praha : Spolek majitelů domů pro Nové Město Pražské a Vyšehrad, 1900. Dostupné online.  
  • MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. Praha : Rozhledy, 1897. Dostupné online.  
  • Praha ve dne v noci. Příprava vydání Körber Pavel. Praha : Körber, 1904. Dostupné online. - kapitola K.L.Kukla : Konec Ghetta.  
  • FRIČ, Vojtěch. Řeč JUDra. Vojtěcha Friče proslovená v II. řádné schůzi slavného sboru obecních starších král. hlavního města Prahy 6 dne měsíce února 1899 v příčině bourání domů čp. 931, 932, 933-I. na Staroměstském náměstí v Praze. Praha : Chamonilla, 1899. Obhajoba rozhodnutí městských radní nechat jako zdravotně závadné zbourat 5 domů na severní straně Staroměstského náměstí a na uvolněném místě umožnit vybudování nového paláce městské pojišťovny.. Dostupné online.  
  • JEŘÁBEK, Luboš; MRŠTÍK, Vilém; ŠTĚRBA, Bohumil. Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha : Kocourek, 1899. Texty tří proslovů a závěrečné rezoluce, v níž účastníci protestují proti jednání městských zastupitelů a nevhodné regulaci města.. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]