Spolek výtvarných umělců Mánes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled do interiéru budovy s Národním divadlem v pozadí
Mánes v noci

Spolek výtvarných umělců MánesSVU Mánes, Mánes – byl založen v roce 1887, jeho účelem bylo diskutovat a přednášet o umění, jak českém tak evropském, vydávat časopisy Volné směry (1897-1949), Styl (1909-1913, 1920-1938), umělecké publikace a pořádat výstavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přímým předchůdcem byl spolek mladých českých výtvarníků studujících na akademii v Mnichově Škréta. Pro mladé malíře byly tehdejší poměry na pražské Akademii příliš konzervativní[zdroj?] a proto odcházeli studovat do Mnichova a později do Paříže. Mezi členy Mnichovského spolku byli například Mikoláš Aleš, Antonín Hudeček, Luděk Marold, Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Joža Uprka. Po změně poměrů v Akademii se někteří vrátili do Prahy a stali se zakladateli SVU Mánes. Spolek se pojmenoval po malíři Josefu Mánesovi. Prvním předsedou byl zvolen Mikoláš Aleš, redaktorem se stal Luděk Marold.

První výstavou, kterou spolek pořádal, byla v roce 1896 souborná výstava Mikoláše Alše v Topičově salonu.[1]

V roce 1898 proběhla na stejném místě první a druhá členská výstava SVU Mánes, uvedená plakáty Arnošta Hofbauera.[2]

Otevření kulturního obzoru, cesty umělců do zahraničí, zprávy o nich a výstavy přinesly podněty českému umění – jako například secesi, impresionismus, kubismus.

V létě roku 1902 pořádal Mánes výstavu soch Augusta Rodina, výstavu ruského umění v roce 1904, v roce 1905 výstavu maleb Edvarda Muncha, francouzských impresionistů v roce 1907, vedle výstav německého, polského, chorvatského, dánského, anglického umění. Významní umělci a architekti 20. století byli zahraničními členy SVU Mánes. Patřili k nim, kromě A. Rodina a E. Muncha, Henri Matisse, Pablo Picasso, Marc Chagall, Salvador Dalí, Frank Lloyd Wright, Le Corbusier, Walter Gropius a další. SVU Mánes vydával edici Zlatoroh - sbírka ilustrovaných monografií, kterou vedl Max Švabinský.[3]

Od února 1948 byl SVU Mánes šikanován[zdroj?] a nakonec v roce 1956 násilně[zdroj?] rozpuštěn, na jeho místo funkcionáři komunistického režimu dosadili Český fond výtvarných umění (ČFVU). Tehdy sice už v SSSR, který určoval dění ve svých satelitech, probíhala krátká doba „tání“, ta ale do socialistického Československa dorazila se zpožděním až počátkem 60. let.[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 byla činnost spolku SVU Mánes obnovena 22 tehdy žijícími členy.[3] Jeho předsedou se stal architekt Jiří Novotný, syn autora projektu budovy SVU Mánes, arch. Otakara Novotného; po smrti arch. Jiřího Novotného, byl jedním z předsedů spolku jeho syn, architekt Tomáš Novotný (v letech 2011–2013), který je i dědicem autorských práv k projektu budovy.[zdroj?] Od roku 2013 je předsedou spolku Adam Hoffmeister.

V důsledku dlouhotrvajících, dosud neukončených, majetkových sporů mezi obnoveným SVU Mánes a Nadací Český fond umění resp. Nadací českého výtvarného umění, pořádá SVU Mánes výstavy a další kulturní akce v Galerii Diamant, Lazarská č. 82/1, Praha 1.[5] Pro své členy a přátele vydává spolek od roku 1997 Listy S.V.U. Mánes.[3] Na podporu jeho požadavků vznikla občanská iniciativa Mánes umělcům.

Budova spolku Mánes[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Budova Spolku výtvarných umělců Mánes.

Šítkovský mlýn na dnešním Masarykově nábřeží v Praze je doložen od 12. století, rozšířen v roce 1495 o vodárnu a Šítkovskou vodárenskou věž. Následující přestavby respektovaly vodárenskou věž s barokní střechou. Vodárna zásobovala čtyři městské kašny.

V letech 192830 na tomto místě vystavěl spolek Mánes s finanční podporou prezidenta T.G. Masaryka funkcionalistický komplex restaurace, klubovny a výstavní síně, navržený Otakarem Novotným.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jindřich Bořecký, Lucie Gočárová, Václav Špale. Kolik je generací S.V.U. Mánes. Listy S.V.U. Mánes : zvláštní vydání k výstave Mánes Mánesu. 2007, s. 8. Dostupné online.  
  2. ADLEROVÁ, Alena. K počátkům českého plakátu (seznam výstav S.V.U. Mánes v letech 1898 – 1908 a autorů jednotlivých výstavních plakátů) [online]. Brno: FF MU Brno, 2013-7-4, [cit. 2014-12-18]. Dostupné online. (česky, rusky, německy) 
  3. a b c Spolek Mánes (fakta o spolku Mánes), pořad ČT, 2002
  4. Krátká historie spolku výtvarných umělců Mánes 1887 - 1956
  5. Vznik Galerie Diamant

Lieratura[editovat | editovat zdroj]

  • Spolek výtvarných umělců Mánes 1887-2007, Bořecký J, Gočárová L, Špale V, 2007, 77 s., S.V.U. Mánes, Praha, ISBN 80-254-0738-1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]