Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš
Mikoláš Aleš
Narození	18. listopadu 1852 Mirotice, Česko, Rakouské císařství
Úmrtí	10. července 1913 Praha, Česko, Rakousko-Uhersko
Národnost	česká
Povolání	malíř, ilustrátor, dekoratér
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Hnutí	„Generace Národního divadla“, romantismus, secese
Významná díla	Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (1895) Jan Žižka (1908)

Příbuzenstvo

bratranec	Josef Váchal
pra-pra-prasynovec	Václav Klaus

Mikoláš Aleš (18. listopadu 1852 Mirotice – 10. července 1913 Praha) byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností tzv. "Generace Národního divadla", klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánese, později směřoval spíše k secesi.

Životopis

Jeho otcem byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné a zámožné mirotické rodiny, matkou Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vracejí zpět do Mirotic.

Kreslit začal už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z tamních pedagogů musel opustit. Začal se tedy učit malířem a později, roku 1867 vstoupil do druhé třídy Písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii výtvarných umění. Během studia si přivydělával vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. Jeho profesory byli Josef Matyáš Trenkwald a Jan Swerts.

V roce 1876 se zúčastnil demonstrace proti profesoru A. Woltmannovi, který během své přednášky v německém vzdělávacím klubu Concordia popřel sice existenci českého umění, ale pouze v době gotické a barokní, přesně uvedl, že české umění pouze přejímalo v té době německé vzory. Čeští studenti, kteří přednášku navštívili, hlasitě protestovali a neopustili přednáškovou síň, na což profesor Woltmann reagoval následným vyklizením síně. Později protesty přerostly v potyčky mezi německými a českými studenty. Aleš byl potrestán několikadenním vězením a vyloučen z akademie. Jednalo se spíše o výtržnost. Do vězeňské cely si vzal pouze Bibli.

Obraz Jan Žižka je jedním z nejznámějších děl Mikoláše Alše.

Po tom, co předčasně zemřeli oba jeho bratři (1865 František, 1867 Jan), zemřela v roce 1869 také jeho matka. Otec se v roce 1874 znovu oženil, ale téhož roku zemřel. Protože se svou macechou se nikdy nespřátelil, zůstal ve 22 letech zcela sám a bez prostředků odjel natrvalo do Prahy.

V roce 1879 společně s Františkem Ženíškem zvítězil s cyklem Vlast v konkursu na výzdobu foyeru Národního divadla. 29. dubna téhož roku se oženil se svou dětskou láskou Marinou rozenou Kailovou a společně začali bydlet na Malé Straně v Praze. Následně odjíždí na studijní cestu do Itálie a po návratu, v letech 1880–1881 pracuje na čtrnácti velkých lunetách pro Národní divadlo a ilustracích pro Arbesův časopis Šotek. V roce 1889 vytvořil cyklus ilustrací národních písní Osiřelo dítě a následovaly další cykly. Jeho posledním dílem byl akvarel Svatý Václav, který namaloval na jaře roku 1913.

Byl uznáván už za svého života, i když spíše jen jako kreslíř a dekoratér, jeho olejomalba byla doceněna až později, ve 20. století. Na Národopisné výstavě v roce 1895 bylo vystaveno mnoho jeho sgrafit. V roce 1896 vydal spolek Mánes první samostatnou publikaci o jeho díle a k šedesátým narozeninám byl jmenován pražským měšťanem a byl mu udělen titul inspektora kreslení na měšťanských školách a rádce v dílech uměleckých.

Dílo

Rottův dům v Praze s výzdobou od M. Alše

Sgrafito na domě v Nerudově ul. č. 10 v Plzni

• cykly obrazů Smysly (1876), Živly (1881), Praha (1882), Život starých Slovanů (1891)
• další obrazy:
  • olejomalba „Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem“ (1878)
  • akvarel „Svatý Václav“ (1913)
• fresky a sgrafita na průčelí mnoha domů v Praze (např. Rottův dům, Wiehlův dům na Václavském náměstí a v Nuslích)
• návrhy fresek a sgrafit na 15 fasádách domů v Plzni
  • fasády domů v Nerudově ul. č. 2, 4, 6, 8 a 10
  • cyklus Sběr léčivých bylin na domě s lékárnou na nám. Republiky č. 27
  • dům U Červeného srdce na nám. Republiky č. 36 z roku 1894
  • cyklus Řemesla na domě v Sedláčkově ul. č. 31
  • fasáda Cingrošova domu v Bezručově ul. č. 31
  • cyklus Sv. Jiří na Štechově vile v Dvořákově ul. č. 1
  • fasády domů v Tovární ul. č. 6 a 8
  • výzdoba domu v Purkyňově ul. č. 35 a domu na rohu Petákovy a Jegellonské ulice
  • fasády domů na Masarykově náměstí v Plzni
• sgrafita na průčelích hotelu Otava v Písku
• sgrafita na budovách spořitelny a školy na Velkém náměstí ve Strakonicích
• výzdoba fasády domu č. 209 na třídě Národní svobody v Písku
• výzdoba chrámu Narození Panny Marie na náměstí Svobody ve Vodňanech
• společně s Františkem Ženíškem cyklus obrazů „Vlast“ pro Národní Divadlo (1877 - 1881, 14 lunet, 4 nástěnná a 3 nástropní pole ve foyeru.)
• knižní ilustrace děl Františka Ladislava Čelakovského, Aloise Jiráska a Jakuba Arbese (české lidové písně, Špalíček pohádek, pověstí a přísloví, …)
• kresby pro časopisy Květy, Zlatá Praha a Šotek
• je mimo jiných autorem největšího obrazu na plátně Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou

Další fotografie

• 

  Busta na Vyšehradském hřbitově je dílem Bohumila Kafky

• 

  Rodný dům v Miroticích

Odkazy

Literatura

• MÁDL, Karel Boromejský. M. Aleš : S podobiznou od M. Švabinského. Praha : Spolek výtvarných umělců Mánes, 1912. (Zlatoroh.) Dostupné online.  
• MUCHA, Jiří. Alfons Mucha: Mladá fronta, Praha, 1982, str. 51, 300, 372, 408
• ŠTECH, Václav Vilém. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969. Díl první, vydáno v edici Vzpomínky.  
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7.  

Související články

• Alexandr Brandejs
• František Ženíšek
• Akademie výtvarných umění
• Josef Bosáček
• Mikoláš Aleš (film)

Externí odkazy

• Matriční zápis (6. shora) narození v Miroticích 119 – uveden jako „Mikuláš Aleš“
• Policejní přihlášky Alešovy rodiny v Praze v letech 1879–1895
• Alšovo dílo v české virtuální galerii (artchiv.cz)
• Text o Mikoláši Alšovi na stránkách Josefa Žáka
• Sgrafita Mikoláše Alše v Plzni
• Mikoláš Aleš ve Slaném
• Kolekce kreseb Mikoláše Aleše ve Vodňanech