Josef Václav Myslbek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Václav Myslbek
Josef Václav Myslbek (kreslil Jan Vilímek)
Narození 20. června 1848
Flag of the Habsburg Monarchy.svg Praha, Rakouské císařství
Úmrtí 2. června 1922 (74 let)
Flag of Czechoslovakia.svg Praha, Československá republika
Povolání sochař
Hnutí monumentální realismus
Významná díla Socha sv. Václava na Václavském náměstí (více)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Václav Myslbek (20. června 1848 Praha2. června 1922 Praha) byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V začátcích své umělecké dráhy se učil v ateliéru u sochaře Václava Levého. Po jeho smrti roku 1870 odešel studovat malířství na Akademii výtvarných umění v Praze, která tehdy neměla sochařské oddělení. Založil je teprve on.

V roce 1873 se oženil, se svou ženou Karolinou měli postupně 8 dětí, z nichž většina však zemřela v nízkém věku. Pro obživu rodiny intenzívně pracoval, většinou na několika zakázkách současně. Ke svým dílům byl velmi kritický a většinou je mnohokrát přepracovával, když s příslušnou verzí nebyl naprosto spokojen.

Většinu života prožil v Praze. V letech 1872 - 1873 byl na studijním pobytu v Drážďanech. Roku 1878 podnikl krátkou, ale důležitou cestu do Paříže; navštívil Louvre, kde se seznámil s moderním francouzským sochařstvím.

Byl příslušníkem tzv. "Generace českého Národního divadla". Navázal také celoživotní přátelství s Václavem Brožíkem a Vojtěchem Hynaisem.

V roce 1885 se stal profesorem na Umělecko-průmyslové škole, roku 1896 přešel na Akademii výtvarných umění, kde učil až do odchodu do důchodu v roce 1919.

Zemřel v Praze v nedožitých 74 letech a je pohřben na vyšehradském Slavíně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Josef Václav Myslbek, busta Františka Palackého

Jeho sochařské dílo bylo od počátku ovlivněno klasicismem, novorenesancí, antikou a secesí. Tematická orientace Myslbekovy tvorby vychází z idejí českého národního obrození. Z umělců měl na něj významný vliv malíř Josef Mánes - podobně jako on vytvářel typy českých bájných hrdinů i skutečné osobnosti české historie.

Jeho sochařskou tvorbu lze rozdělit na idealizovanou (báje, z historie vycházející tvorba) a realistickou (tzv. monumentální realismus). V realismu uplatňuje zásady klasické harmonie („Kardinál Bedřich Schwarzenberg“, „Humanita“ či „Oddanost“). Vrcholem Myslbekovy monumentálně realistické tvorby je pak jezdecká socha sv. Václava, umístěná na pražském Václavském náměstí. Na tomto díle pracoval přes třicet let. Nezůstával jen u tvorby monumentálních děl, nezanedbatelnou součástí jeho díla je činnost portrétistická, návrhy náhrobků a reliéfy, včetně medailí. Je autorem sochařských portrétů mnoha významných osobností 19. století, např. Františka Palackého na průčelí rodného domu v Palackého ulici v Praze, Františka Ladislava Riegra, Vojtěcha Lanny (v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze) či autoportrétu.

=== Chronologický přehled nejvýznamnějších děl ===[1]

  • 1869 - 1874 - Český pomník v Gräfenbergu
  • 1871 - 1872 - Drama a Opera pro postranní nábřežní vchod Národního divadla
  • 1874 - 1877 - pomník Jana Žižky v Táboře
  • 1877 - 1890 - Krucifix na hrobce Stupeckých na Olšanských hřbitovech, na hrobce rodiny Ringhofferovy v Kamenici a v kostele Sacré-Coeur v Paříži
  • 1878 - 1879 - sarkofág Václava Švagrovského
  • 1879 - 1880 - pomník Jana Žižky v Čáslavi
  • 1880 - 1884 - Oddanost a Stálost ve smýšlení pro atiku Parlamentu ve Vídni
  • 1881 - 1883 - sochařská výzdoba městského chudobince v Praze
  • 1881 - 1897 - sousoší Lumír a Píseň, Přemysl a Libuše, Záboj a Slavoj, Ctirad a Šárka pro Palackého most v Praze
sousoší Záboj a Slavoj
Socha sv.Václava v noci
  • 1883 - 1884 - náhrobek Karla Sladkovského na Olšanských hřbitovech
  • 1885 - podobizna Františka Palackého
  • 1887 - 1924 - jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí v Praze
  • 1889 - 1891 - podobizna Františka hraběte Thun-Hohensteina
  • 1890 - podobizna Ervína hraběte Nostic-Rienecka
  • 1891 - podobizna Vojtěcha hraběte Kounice
  • 1892 - 1895 - pomník kardinála Bedřicha Schwarzenberga v chrámu sv. Víta na Hradčanech
  • 1892 - 1893 - sochařská výzdoba průčelí chrámu sv. Ludmily na Vinohradech
  • 1892 - 1912 - Hudba ve foyeru Národního divadla
  • 1893 - 1894 - podobizna Bedřicha Smetany
  • 1895 - 1898 - sochařská výzdoba přístavby České spořitelny v Praze
  • 1896 - 1897 - busta Lva Thuna a Jindřicha Clam-Martinice pro síň Parlamentu ve Vídni
  • 1897 - 1899 - Benešova hrobka na Olšanských hřbitovech
  • 1902 - 1903 - Vlastní podobizna
  • 1903 - 1911 - hrobka Františka Ladislava Riegra na Vyšehradě
  • 1904 - 1907 - dekorativní skupiny pro Hofburg ve Vídni
  • 1908 - 1909 - podobizna Vojtěcha rytíře Lanny
  • 1910 - 1912 - pomník Karla Hynka Máchy na Petříně
  • 1913 - pamětní plaketa arcivévody Františka Ferdinanda d’Este
  • socha biskupa Jana Valeriána Jirsíka v Českých Budějovicích u Černé věže

Nejvýznamnější žáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archiv Národní galerie v Praze :J.V. Myslbek

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOLAVKA, Vojtěch. Soupis sochařského díla Josefa Václava Myslbeka. Praha : Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1929. Dostupné online.  
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora. Josef Václav Myslbek, život a dílo. Praha : Melantrich, 1983.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]