Bedřich Smetana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Bedřich Smetana
Bedřich Smetana
Bedřich Smetana
Narození
Datum: 2. března 1824
Místo: Litomyšl
Úmrtí
Datum: 12. května 1884
Místo: Praha
Citát
 „V hudbě je život Čechů“

Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významným českým hudebním skladatelem. V současnosti je znám především svým cyklem symfonických básní Má vlast a operami Libuše a Prodaná nevěsta. Jeho skladby vznikaly v období romantismu.

Obsah

[editovat] Život

Smetana se již od svých 4 let na popud svého otce věnoval hudbě. Učil se hrát na housle a později i na klavír. V šesti letech poprvé vystoupil na veřejnosti s předehrou k Auberově opeře Němá z Portici u příležitosti akademie filosofů.

V první třídě byl Smetana premiantem třídy, ale stupňovitě se zhoršoval. V průběhu druhé třídy se jeho rodina přestěhovala do Jindřichova Hradce a proto druhou třídu opakoval. Po absolvování základní školní docházky šel studovat gymnázium v Plzni, ale studiu se moc nevěnoval. V 15 letech při návštěvě příbuzných v Novém Městě nad Metují milostně vzplanul ke své o rok starší sestřenici Louise. Se svými rodiči se zúčastnil Jiřinkové slavnosti. Zkomponoval polky Louisina polka a Jiřinková polka. Po odmaturování odchází za prací do Prahy, kde studuje hudbu u Josefa Proksche, sám se živí jako učitel hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna.

Roku 1848 založil svůj vlastní hudební ústav a roku 1849 se oženil s Kateřinou Kolářovou, s níž měl během 5 let čtyři dcery: Gabrielu, Bedřišku, Kateřinu a Žofii (která přežila). Smrt hudebně nejtalentovanější dcery Bedřišky zasáhla Smetanu natolik, že na její památku zkomponoval klavírní Trio g moll.

Léta 1856–1861 strávil ve švédském Göteborgu, kde komponuje další polky a řídí koncerty klasické hudby. Při návratu do Čech mu v roce 1859 zemřela v Drážďanech jeho první žena. Její památce Smetana věnoval třetí část kvarteta Z mého života). V Čechách pak často pobýval v Obříství, kde se v roce 1860 oženil podruhé s Barborou („Betty“) Ferdinandovou. Ještě se na rok vrátil do Švédska. Poté se marně ucházel o místo ředitele pražské konzervatoře a potýkal se s finančními problémy.

Úspěch mu zajistilo až uvedení opery Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, kterou složil v letním sídle v Obříství. Za Branibory v Čechách také získal cenu za nejlepší českou operu a finanční odměnu 600 zlatých (tehdejší celoroční plat učitele), kterou vypsal hrabě Jan Nepomuk František Harrach. Ale první opravdovou typicky českou operou byla až Prodaná nevěsta, kterou zamýšlel jako satiru maloměšťácké společnosti.[zdroj?] Díky tomuto úspěchu se v roce 1866 stal dirigentem

[editovat] Nemoc

Po roce 1870 se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Náhle trpěl úpornými kožními vyrážkami a řadou dalších obtíží. Podle dobových dokumentů Smetanu trápilo „zapálení močového měchýře“, často u něho docházelo ke „krčním katarům“, měl závratě a zvracel. Mikroskopické vyšetření prokázalo, že zánět těžce postihl také ušní kůstky, což vedlo k postupné ztrátě sluchu. Nakonec se dostavily i psychické potíže. Trpěl také velmi bolestivým a hnisavým zánětem kůže, dlouho pokládaným za příznaky jinak nebolestivých luetických vředů. Poslední léta svého života strávil Smetana u své dcery Žofie a jejího manžela v myslivně v Jabkenicích u Mladé Boleslavi (žil zde od roku 1875).

Smetanova socha v Plzni

Až do konce 20. století převládal názor, že důvodem těchto komplikací byl syfilis. Doktor Jiří Ramba, který zkoumal lebku Bedřicha Smetany počátkem 21. století, však dospěl k názoru, že příčinou byla osteomyelitida.[1] Nechal zhotovit rentgenové snímky a lebku přeměřil. Zjistil, že Smetana měl výrazně menší pravou část obličeje, kterou se v pozdějším věku snažil zakrýt mohutným plnovousem. Na obličejových kostech měla Smetanova lebka jednoznačné známky dlouhodobého infekčního zánětu – osteomyelitidy.

Podle Ramby patrně Smetana jako jedenáctiletý v době, kdy pobýval v Jindřichově Hradci, utrpěl těžké zranění a přechodně ztratil sluch. Došlo k tomu nejspíš při explozi nálože, skleněné láhve naplněné střelným prachem, kterou chlapci zakopali na poli. Výbuch vmetl Smetanovi do obličeje střepy, čerstvě pohnojenou půdu a navíc mu ránu vymyli nečistou vodou z nedalekého rybníka Vajgaru. Vznikl zánět, který Smetana i při tehdejší neznalosti antibiotik a dalších léků přežil. Zánět později přešel do chronického stádia a zachvátil mozkové pleny, čímž Ramba vysvětluje nejrůznější obtíže, které musel skladatel po celý život snášet.

Ani obtíže a hluchota ho ale nezlomily a zkomponoval opery Tajemství, Hubičku a Čertovu stěnu, oba smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance, řadu sborových děl, dokončil zde cyklus Má vlast a začal nový cyklus symfonických tanců Pražský karneval.

Jeho zdravotní stav se prudce zhoršil v roce 1884, a tak musel být 20. dubna 1884 převezen do ústavu pro duševně choré v Praze-Kateřinkách. Těžké poslední chvíle skladatelova života popsal Antonín Sova v básni Smetanovo kvarteto Z mého života.

[editovat] Dílo

opery:

písňová tvorba:

  • Večerní písně - 5 písní na slova V.Hálka
  • První písně
  • Píseň do tragedie Baron Goertz

sborová tvorba:

  • Česká píseň - pro smíšený sbor, orchestr
  • Píseň svobody - pro smíšený sbor, klavír
  • Píseň česká - pro mužský sbor
  • Meditabitur - pro smíšený sbor, varhany, orchestr
  • Tři jezdci - pro mužský sbor
  • Odrodilec I., II., - pro mužský sbor
  • Rolnická - pro mužský sbor
  • Naše píseň - pro mužský sbor
  • Slavnostní sbor - pro mužský sbor
  • Píseň na moři - pro mužský sbor
  • Věno - pro mužský sbor
  • Modlitba - pro mužský sbor
  • Heslo I., II. - pro mužský sbor
  • Tři ženské sbory (Má hvězda, Přiletěly vlaštovičky, Za hory slunce zapadá)

symfonické básně:

  • cyklus Má vlast - Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník
  • cyklus Švédské písně - Richard III., Valdštýnův tábor, Haakon Jarl
  • Pražský karneval - nedokončen celý, jen první dvě části - Introdukce, Polonéza

komorní dílo:

klavírní tvorba:

  • Salonní skladby - 3 Salonní polky
  • Koncertní skladby - Koncertní etuda Na břehu mořském
  • 3 Poetické polky
  • cyklus České tance (4 polky, 10 tanců-Hulán, Obkročák, Cibulička, * Sousedská, Medvěd, Dupák,…)
  • Mackbath a čarodějnice
  • Šest preludií
  • Sonáta e moll
  • Ouvertura e moll
  • Rondo C dur

orchestrární tvorba:

  • Symfonie E dur „Triumfální“ - na témata z Rakouské národní hymny (dnes německé-od J.Haydna)
  • Pochod k slavnosti Shakespearově
  • Předehra D dur
  • Slavnostní předehra C dur - k položení základního kamene Národního divadla
  • Venkovanka, polka
  • Libušin soud - hudba k živému obrazu
  • Rybář - hudba k živému obrazu
  • Fanfáry do Shakespearova Richarda III.
  • Doktor Faust - předehra k loutkové hře
  • Oldřich a Božena - předehra k loutkové hře
  • Menuet B dur
  • Galopp bajadérek

[editovat] Památníky

Socha v Litomyšli

Památník ve Smetanových sadech v Olomouci

Pomník v městském parku ve Vyškově

Socha v Prostějově

[editovat] Reference

  1. ↑ RAMBA, Jiří. Slavné české lebky. Praha : Galen, 2005, 2009. ISBN 80-7262-325-7.

[editovat] Literatura

  • RAMBA, Jiří. Slavné české lebky. Praha : Galen, 2005. ISBN 80-7262-325-7.
  • HORA-HOREJŠ, Petr. Toulky českou minulostí. Praha : Via Facti, 2000.

[editovat] Externí odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons
původní text na Wikizdrojích.


Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana“