Fidelio
| Fidelio |
|
 Ludwig van Beethoven (obraz Christiana Hornemanna z roku 1803) |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Žánr | opera (singspiel) |
| Hudba | Ludwig van Beethoven |
| Libreto | Josef Sonnleithner (2. verze: Stephan von Breuning, 3. verze: Georg Friedrich Treitschke) |
| Počet dějství | 2 (1. verze: 3) |
| Originální jazyk | němčina |
| Literární předloha | Jean-Nicolas Bouilly: Léonore, ou l'amour conjugal |
| Datum vzniku | 1804-1814 |
| Premiéra | (1. verze) 20. listopadu 1805, Vídeň, Theater an der Wien (2. verze) 29. března 1806, Vídeň, Theater an der Wien (3. verze) 23. května 1814, Vídeň, Kärtnertortheater |
| Česká premiéra | 24. listopadu 1814, Praha, Stavovské divadlo |
Fidelio - jediná opera Ludwiga van Beethovena. Opera o dvou dějstvích na libreto Josepha Sonnleithnera a Georga Fridricha Treitschka. Premiéra 1. verze 20.listopadu 1805, 2. verze 29.března 1806 a konečné verze 23.května 1814 ve Vídni. Ludwig van Beethoven pracoval na svém díle od roku 1803 zároveň se skicami ke 4. symfonii, ke 4. klavírnímu koncertu a k Trojkoncertu. Kladl na toto dílo obrovský důraz, což je patrné z toho, že ho třikrát přepracoval, na žádném jiném díle nepracoval Ludwig van Beethoven tak dlouho - dvanáct let, dokonce pro každé přepracování vytvořil novou předehru. Předehra číslo tři se hraje před posledním obrazem. Původní název opery byl Leonora (podle předlohy Jeana-Nicolase Bouillyho "Leonora čili Manželská láska"). První dvě zpracování opery odborná kritika nepřijala příliš pozitivně až třetí přepracování bylo při premiéře, kterou si skladatel dirigoval sám, přijato bouřlivým potleskem.
Premiéra v českých zemích (německy): 1814, Praha, Stavovské divadlo, česky: 21. ledna 1870, Praha, Prozatimní divadlo - dirigoval Bedřich Smetana
Obsah |
Osoby [editovat]
- don Fernando - ministr (baryton)
- don Pizzaro - guvernér vězení (baryton)
- Florestan - vězeň (tenor)
- Leonora vystupující jako Fidelio - Florestanova manželka (soprán)
- Rocco - žalářník (bas)
- Marcelina - žalářníkova dcera (soprán)
- Jaquino - vrátný (tenor)
- první vězeň (tenor)
- druhý vězeň (baryton nebo bas)
- sbor - důstojníci, vojáci, vězni státního vězení a lid
Stručný obsah [editovat]
I. dějství [editovat]
Žalářníkova dcera Marcelina se zamiluje do mladého Fidelia. Rocco - žalářník chce Marcelinu dát Fideliovi za manželku. Ovšem Fidelia to nikterak netěší i když Marcelina má po svatbě obdržet velké věno. Fidelio si jen vyprošuje, aby směl místo Rocca nosit jídlo vězňům. Don Pizzaro - guvernér věznice obdržel varování, že má přijet na kontrolu ministr. Guvernér totiž již dva roky neoprávněně vězní svého nepřítele Florestana, o němž se ministr domnívá, že již nežije. Don Pizzaro se rozhodne Florestana zavraždit a k naplánované vraždě bezúspěšně přemlouvá žalářníka Rocca. Nakonec se rozhodne vraždu spáchat sám. Rocco je přinucen alespoň vykopat hrob ve Florestanově cele. Ovšem rozhovor Pizzara s Roccem tajně slyšel Fidelio. Starý a unavený Rocco si vyžádá souhlas dona Pizzara, aby mu směl Fidelio pomoci vykopat hrob ve Florestanově cele.
II.dějství [editovat]
V cele usíná Florestan vysílením a vstupuje Rocco a Fidelio, začínají kopat hrob. Fidelio poznává Florestana po hlase a přiznává, že to je ten vězeň, kvůli kterému nastoupil do věznice a kterého celou dobu hledá. Fidelio vyprosí chléb a víno pro vězně. Vděčný Florestan posílá pozdrav své ženě Leonoře. Po vykopání hrobu do cely vstupuje don Pizzaro a odhaluje svou totožnost před Florestanem, ovšem Florestan neustupuje ani nyní, coby unavený a vyhublý vězeň a dává najevo své pohrdání. To guvernéra irituje do té míry, že vytahuje svůj nůž a napřahuje ho proti Florestanovi. Nyní zasahuje Fidelio ze svého úkrytu a pistolí míří na guvernéra, přiznává, že je Florestanova manželka Leonora. V tom se ozývají trubky a přijíždí ministr. Leonora a Florestan zústávají v kobce osamoceni, šťastní. Don Fernando osvobozuje Florestana a dává svolení Leonoře, aby mu sundala pouta a přikazuje uvěznit dona Pizzara - guvernéra věznice.
Literatura [editovat]
- Opera - velká encyklopedie od Dr. Brigitte Regler - Bellinger, Wolfgang Schenck, Hans Winking - vydala Mladá Fronta Praha 1996
- Opera - průvodce operní tvorbou - Anna Hostomská - vydalo Státní hudební nakladatelství 1965
